Mám v tomto německém textu chybu?

• alt je příd. jm., píše se s malým a (týká se celého textu)
• ich (na rozdíl od angl. „I“), píšeme s malým písmenem, nestojí-li na začátku věty
• Schülerin – chybí přehláska nad U, stejně tak u Schüler
• Mein Vater (ne „Veter“)
• Meine Mutter kocht (jde o 3. osobu, ne druhou, tedy nikoli „kochst“); stejně tak mein Bruder fischt gern, ne „fischst“
• Ich habe einEN Geschwister (jde o 4. pád)
• Mutter von meinEM Vater (3. pád); lépe „sie ist…“ spíše než „das ist“; stejně tak „er war der Vater…“

die Mutter von meineM Vater (3. pád, nikoli 4. – von je předložka s 3. pádem)
Ich habe einen Onkel. Onkel ist DER (nebo EIN, podle toho, jestli má jednoho – pak der -, či víc bratrů, pak ein) Bruder von meinEM Vater (třetí pád), stejně tak dříve v textu die Mutter von meineM Vater, der Vater von meineM Vater.
Meine Mutter HAT… (3. osoba j. č.)
Deshalb HABE ich…
Ještě počkejte na zdatnějšího němčináře, třeba toho tam najde víc.

Takže ten začátek: „Ich heiße Erika, bin 18 Jahre alt, und komme aus der Tschechei, aus der Stadt Brünn. Außer Tschechisch spreche ich noch Französisch und Englisch.“

Upravil/a: Agneta

Podstatné jméno Geschwister se v němčině používá pouze v množném čísle.
Máš-li jenom jednoho sourozence, musíš napsat „mám jednoho bratra“ nebo
„jednu sestru“. Používáš-li slovo Geschwister poprvé, pak bez členu (neurč. člen nemá množné číslo), s číslovkou (zwei Geschwister) nebo se záporem kein (keine Geschwister).

Je-li v souvětí stejný podmět, neopakuje se po spojce und:
Ich komme aus… und lebe in Brno. (neopakuj 2 x ich)
(sloveso wohnen radši používej ve spojení s bytem/domem,
ve spojení s městem je podle mne lepší použít sloveso leben).

Ich lebe in Brno, ich wohne in einer Wohnung
(slovo Haushalt jsem ve spojení se slovesem wohnen snad ještě „nepotkala“)

Wir haben keine Haustiere und möchten keine Haustiere haben.
(neopakuj po UND stejný podmět!)

Koncovka –ig se vyslovuje „–ich“, ale psát musíš „–ig“ ► Ich bin ledig.

Ich habe eine kleine Familie. Opravdu „máš“ rodinu? Partnera a děti?
Jestli ne, napiš radši „naše rodina je malá“. [„naše rodina“ ► rodiče, ty + bratr]

O své matce nepiš jako o Janě – použij matka, maminka apod.
Uprav celý odstavec o mamince, neopakuj ve větách podmět!
Těm členům rodiny, o nichž píšeš více, věnuj samostatný odstavec.

Ve spojení se sportem/koníčkem se setkávám se slovesem angeln
(sloveso fischen znám spíše ve spojení s profesí).
Ani u bratra neopakuj podmět: Mein Bruder heißt Radim und ist 13 …

Měla bys lépe odlišit prarodiče ► zde bych místo Mein/Meine heißt …
začínala např. „Meine erste Oma/Großmutter, die Mutter von … heißt…“
Ich habe einen Onkel. Der Onkel (v další větě už musí být člen určitý)

___

Dávej si pozor na časování (matka nevaříš, bratr nerybaříš, …)
a skloňování (strýc není „bratr od otec“)

Meine Hobbys sind Lesen und Malen.
Ale podle mne by bylo lepší napsat, že ráda čteš a maluješ.

A pozor na používání samotných křestních jmen u dospěkých členů rodiny.
Není to vhodné v češtině ani v němčině. Když už, pak „dědeček Miloslav“ apod.
Samotné jméno můžeš použít u bratra (u dětí).
____

Oprav si text, lépe jej rozčleň do odstavců a vlož znovu ► doplň otázku, nebo
jej vlož dolů do diskuze (nezakládej novou otázku, aby bylo vše pohromadě).

Vrátím se.

Doplňuji: Meine Hobbys sind Lesen und Malen – musí být velká písmena, jde o podstatná jména
Ich bin ledig
Ich habe kleine Familie – rodina má člen die – 4. pád