Do dneška si pamatuji na novozélandský seriál Pod horou, který jsem jako
malý sledoval. Je divný, že z mých vrstevníků si na něj skoro nikdo
nepamatuje. Komentáře na CSFD mluví za vše. A po filmu Temný vesmír jsem
byl v noci fakt ve střehu :)
Doplňuji:
Akta X – Epizoda Home, to je také můj největší strašák
z dětství.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? manon, iceT, Nazdar Bazar před 4401 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
V jednom českém seriálu nebo filmu hrál Karel Augusta „divného“ člověka, co číhal na holčičky u výtahu paneláku. Já se ho chudáka tak bála, že když jsem ho ješte po letech potkala jako dospělá, měla jsem nepříjemný pocit.
0 Nominace Nahlásit |
Jako dítě jsem náhodou viděla film, který se jmenoval nějak jako Jediný svědek nebo Poslední svědek (filmů s podobným názvem je tolik, že jsem ho dodnes nenašla a chtěla bych se podívat, zda to byla opravdu takový hrůza). Slepá (či téměř nevidoucí) mladá žena může jediná usvědčit vraha – on ji najde, ona ho pozná, uniká před ním v noci prázdným mrakodrapem z místnosti do místnosti z patra do patra, výtah se rozsvěcí, ale přijede prázdný… – zločinec je vychytralý a byla to hrůza, napětí jak blázen a já pak i později jsem se dlouho večer bála chodit tmavými chodbami a vstupovat do temných místností :). Kdyby někdo věděl, co je to za film, nahoďte.
0 Nominace Nahlásit |
Na mně zapůsobil Čarodějův učeň. Sice se to tváří jako pohádka, ale spíš je to film pro dospělé.
0 Nominace Nahlásit |
Studna a Kvadratura ženy. Pak jednou naši usnuli u TV, já dokoukala
Psycho – a bylo jasno, čím se jednou budu živit. 🙂
Ty Zemanovy „pohádky“ jsou docela horové, takže nic moc před
spaním – ale také se mi líbily – Čarodějův učeň má jedničku –
hlavně byly perfektně namluvené – Moučka jako Mistr, Munzar –
Krabat – nemělo to chybu. O Jeníkovi a Mařence nebo Sindibád – také
vynikajícně strašidlácké…:-)
Ráda jsem sledovala pořad Břetislav Pojar uvádí – na ty české krátké
animáky vzpomínám dodnes. Hodně mi utkvěl v paměti jeden příběh
o zlém permoníkovi a horníkovi a pak děsivý kuplet nazpívaný Milošem
Kopeckým – viz odkaz. (Ostatně – Kopecký a jeho zpívaný pohřeb à la
Hogo Fogo v Limonádníkovi, strašidelná Adéla a Tajemství hradu
v Karpatech… to je kapitola sama pro sebe – hodně jsem se bála
„rozpadlé“ Salsy Verde po výbuchu Čórtova Hrádu…)
http://www.youtube.com/watch?v=RirEfY3r2n0&sns=em
ad Bohemica: Nebyla to Veronika, prostě Nika? Tam byl Augusta dost dobrý úchyl…:-)
0 Nominace Nahlásit |
Když jsem byl malý,bál jsem se jednoho večerníčku.Byly tam nějaký htanatý potvory,který mluvily,ale vůbec nevím jak se to jmenovalo.
0 Nominace Nahlásit |
Ale jo, byl to pořad „Věřte nevěřte“´. Nejvíc jsem se bál u scény kdy byla tchýně duch, to mě pak strašilo další 3 roky:-)
0 Nominace Nahlásit |
Zhruba v 5ti letech jsem viděl filmy Evil dead a Exorcist. Stop to ve mně nechalo víc…v prvé řadě jsem si asi měsíc potom netroufnul dojít v noci na záchod a v řadě druhé jsem dodnes velkým fanouškem hororu a tyhle dva kousky patří mým nejoblíbenějším.
0 Nominace Nahlásit |
Ve mě teda zanechal stopu serial Akta X a film Noční můra v Elm Street to sem se potom bál i usnout :D
0 Nominace Nahlásit |
Já se bála filmu Kandidáti života a smrti.To jsem se pak bála chodit ven,že mě taky nějaká sanita unese.
0 Nominace Nahlásit |
Fakt jsem se bála u seriálu Věřte nevěřte, měla jsem z něj noční můry a dodnes si některé příběhy pamatuju, nicméně nikdy mi to nedalo se na díl nedívat, i když jsem dopředu tušila, že se potom budu bát. Potom jsme si i jednotlivé příbehy vyprávěli ve škole např. při výtvarce nebo na školních výletech
0 Nominace Nahlásit |
Jó Studna z majora Zemana je nepřekonatelná.
bál sem se že prohrajem :)
né, pravda je taková že se teď učím rychločtení a moc mi to nejde..třeba tuhle otázku jsem přečet jako: „seriál, film, z dětství stopu, komáři..“ a hned sem na ní musel odpovědět :) až teď teprve koukám že jde o něco jinýho (mažu)