Máte rádi tzv. podomní prodeje?

neštěstí pro staré lidi, obzvláště v okamžiku kdy začnou slibovat peníze, úsporu, a lidi jsou tak důvěřiví…

Odmitam-neeeee!

Nemám.Viděno z druhé strany,dělal jsem to.
Docela potupné.Asi se dovedu vcítit do pocitů žebráka,který ještě není úplně otrlý.

Zrovna tohle patří pro mě do kategorie „nepřijatelná práce“. Neuzavírám dohody ani na chodbě, ani doma, ani na chodnících, ani přes telefon 🙂
Marvan, to máte pravdu, pak to u nás vypadá jako v dobách dřívějších, protože prášek nepotřebujeme, protože nemáme pračku, vysavač nepotřebuji, protože nemáme koberce a ráda vytírám apod.

Taky u mě Jojko zvonili je to tak 14 dní zeptali se mě jestli mám chvíli čas že mi chcou poskytnout výhodnou nabídku,že stačí si nachystat 3 složenky zaplacené za elektřinu a svou OP zeptala jsem se jich zda jsou ze společnosti od které už řadu let odebírám elektřinu řekly mi že ne tak jsem jim řekla že at se nezlobí ale že o jejich produkt zájem nemám.Jinak pokud u mě někdo zazvoní jen tak tak s nikým nic nepodepisuji a nevyjednávám.

Už jsem na to jednou doplatil tak je rád nemám.

Někdy je sranda s těmito lidmi poklábosit a udělat si z nich srandu, ale není doporučeno jim jakkoliv přislíbit přísun peněz…

„Leštičům klik“ nesděluji žádné informace a ani nikde jinde nic nekupuji. Např. na parkovišti, ulici apod.

Ráda si je poslechnu, docela se u toho bavím. Až dokecaj, tak řeknu, že už musim a zabouchnu.

zoufalí lidé dělají zoufalé věci …

I u nás byli jak píše Jojka kravaťáci kvůli změně odběratele energie.Slušně jsem je odmítla.Tento styl nabízení čehokoliv nemám ráda.Nejraději mám nabídku napsanou,kterou mohu doma prostudovat a následně se rozhodnout jestli o ni stojím nebo ne.

Já bydlím v rodinném domku a tudíž zde „kravaťáci“ chodí jednou za uherský rok. Ale byla jsem u kamarádky, která bydlí v paneláku. Právě tam zazvonili ti naši „oblíbenci“ (kteří jí tam zvoní skoro každý den). Kamarádka se koukla kukátkem a viděla kdo to je. Oni však strašně dlouho a pořád dokola zvonili. Tak jsem vyšla a poslala je do háje. Zařvala jsem na ně tak nahlas, že všichni ze svých bytů vylezli a koukali na mě. Až „nabízeči“ odešli, všichni se začali smát a pak mi několikrát poděkovali. 🙂 Také jsem jim řekla, že ať neobtěžují a nezvoní tak neúnosně dlouho. Omluvili se a odešli. Od té doby kamarádku „nenavštěvují“. 🙂 A když někdo přijde k nám, řeknu, že nemám zájem a zabouchnu. 🙂

Nikdy. K nám naštěstí přišli jen jednou, ale k dědovi jeden čas chodili často a pořád ti samí, tak se děda naštval a když pak zazvonili, vytáhl na ně vzduchovku. Začal počítat do 10 a to byste měli vidět, jak rychle dokáže kravaťák utikat – děda se nedostal ani k 6. 😁