Měli by řeči a posměšky člověka spíše motivovat nebo demotivavat?

1. Příjde na typu posměšků. Asi myslíš ty, které odrazují nebo zesměšnují něčí snahy, tzn., týká se to nějaké činnosti, úsílí (ale posměšky mohou mít mnoho podob – tykající se vzhledu, životní situace/poměrů, tragických událostí,.. Mohou být rozmanité a týkat se všelijakých věcí).
2. Příjde na konrétním člověku a jeho osobnosti. Neboli jak si to bere k tělu, jak to příjme, jak reaguje. Pro někoho to může být ponižující a demotivující, pro dalšího motivujícího, aby „posměváčkům ukázal“ a aby jim spadla brada a jiný si toho vůbec nemusí všímat a neragovat na to (a i tak být motivovaný a mít svou hlavu – protože ho nezajímá názor druhých… přestože většinu zajímá mínění ostatních. V určité míře a přinejmenším některách lidí). Otázka psychologie.
3. Záleží na konrétní situaci, o jaké posměšky se jedná, jestli se třeba nezakládají na pravdě, i když třeba nejsou moc lichotivé a slušné, To vše a ještě víc určí jaký to bude mít efekt na dotyčného. ;) Klidně si díky tomu uvědomí něco chybného na sobě nebo tom, co dělá (větší sebereflexe) a upustí od toho díky tomu. Takže ty posměšky jakoby příjme, ale ani ho nebudou demotivovat ani motivovat. Jen díky nim „prozře“.

Záleží taky motivovat k čemu a zda to bude mít skutečně pozitivní výsledek (člověk může být motivovaný vůči něčemu špatnému, nezdravému, škodlivému – a může ho to v tom utvrdit).

*měly by ;)
Měly by být spíše motivující, je to lepší varianta. Ale nedá se to brát obecně – protože jak říkám, nemusí to být správná motivace; ta záležitost kvůli které se mu posmívají nemusí být sama o sobě přínosná a může škodit atd.
Někomu se můžou smát kvůli váze… může ho to motivovat, aby jedl a přibíral ještě víc (záměrně). Stejnětak ho to může motivovat, aby cvičil a zhubl. Jiný řízek si z toho nic nedělá a prostě si na posměváčka sedne (doslova). :D Respektive „ho zavalí“.
Z někoho si mohou tropit žerty, když dělá něco špatného – a motivuje ho to, aby v tom pokračoval a třeba ještě usilovněji.
Takže tak.

Upravil/a: Disraeli

Posměšky mají obvykle za cíl člověka srážet dolů, popíchnout, ublížit. Jsou vedeny zlem, ne dobrým úmyslem. Jinak by posměváčci zvolili jinou formu. Jak se k nim postaví ten, komu jsou určeny, záleží na jeho silné osobnosti. Někoho to porazí a demotivuje. Někdo to nebere tak osobně, zdravě se naštve, a motivuje ho to k lepšímu výkonu.

Řeči a posměšky mohou mít různé účinky na motivaci člověka v závislosti na jejich povaze a způsobu, jakým jsou prezentovány. Obecně lze říci, že pozitivní způsoby komunikace, jako jsou povzbuzení, uznání a podpora, mají tendenci motivovat člověka, zatímco negativní způsoby komunikace, jako jsou kritika, posměch a zesměšňování, mají tendenci ho demotivovat.

Pozitivní způsoby komunikace mohou pomoci člověku zlepšit své schopnosti a zvýšit jeho sebedůvěru a motivaci. Kladné povzbuzení a uznání mu mohou dát pocit, že jeho úsilí a práce jsou ceněny a že se vyplatí pracovat dál. To může vést ke zvýšení sebedůvěry a nadšení pro práci.

Na druhé straně, negativní způsoby komunikace mohou vést ke snížení sebedůvěry a sebeúcty, což může vést k demotivaci. Kritika a posměch mohou vést k pocitu selhání a ztráty motivace k práci.

V konečném důsledku je tedy důležité, aby se lidé snažili využívat pozitivní způsoby komunikace a vyhýbat se negativním. To může pomoci udržet vysokou úroveň motivace a produktivity a vést ke zlepšení výsledků.