Mohu být věřící, aniž bych navštěvoval kostel?

Savier, Ty si pleteš pojem s průjmem.

Věřit můžeš, že Tě nová holka neokrade. Věřit můžeš, že Ješua ben Joseph opravdu žil. Nebo, co já vím, že zítra bude pršet.

Víra, jako taková, nemá s instituciona­lisovaným náboženstvím pranic společného. Víra je, jakési, hnutí mysli, má vlastní fenomenologii, není nutně spjata s officiální religií, kultem, nebo něčím podobným.

Křesťanství, tak jako celek, jako komplet, je jenom jedna z forem religie, jedna z forem institucionali­sovaných náboženství. Má svou historii. Historiografie v ní moc není, křesťané věří ve svou historii (mírně, nebo hodně, odlišnou podle denominace) no a antikřesťané ve svou. Velmi, velmi stručně řečeno.

No a v rámci toho celku máš jednotlivé denominace. Ty se diametrálně liší, relativně blízko k sobě má orthodoxie a katholicismus, další grupa jsou jednotlivé, tradiční, protestantské denominace – lutherství, zwinglismus, kalvinismus, no a potom rozličná ta hnutí víry, kdesi cosi, prostě evangelikální směry – apoštoláci, křesťanská společenství, atd. atd. Kvasikřesťanskými denominacemi, nebo ano – i sektami, jsou jehovisté, mormoni, no a nebo Adventisté sedmého dne.

Ty si musíš v sobě ujasnit tu materii pojmu „víra“, protože, sorry jako, ale víra není něco objektivně ustanovitelného, měřitelného.

V podstatě jsou „apoštoláci“, co tě pokřtí na požádání, jenom k nim dojedeš. Jsou rozličná společenství těch evangelikálů, no a nebo ano, můžeš si založit vlastní, některá jsou hlučnější, „italštější“, některá komornější. Nic moc víc ta jejich „víra“ není, je to takové monothematické.

Na druhé straně jsou tradiční institucionali­sované církve – katholická církev, Kněžské bratrstvo svatého Pia X., katholíci sui iuris byzantského rithu, no a nebo autokefální orthodoxie. Tam je dogmatika (více či méně) řád, jasně daná pravidla, povinnosti, práva.

Ty si musíš, sám – v sobě, ujasnit, co hledáš, co Ti schází, co chceš. Sakra, jaký má toto smysl: já chcu být věřící, ale nechodit do kostela, bo se stydím? Debata o hovně: tak buď věřící a nechoď do kostela, ne? Jednoduché! 🙄😅

No tak jistě, víš, čemu všemu věřím například já? Pche! Já jsem přesvědčený a věřící, že jednou bude reálně možné vše, na co jen dosáhne lidská mysl! Akorát to kolikrát zatím ještě nedokážeme realizovat, ty představy, bo prostě nevíme jak, ale… Ta myšlenka, ta už tam jednou je a čeká na svou realizaci, až nadejde ten správný čas.

Kdybys byl Stvoření, tvořil bys něco, co dokáže přemýšlet nad něčím, co nejde? Jak, jako? Z jakých materiálů by takový výtvor vycházel? Aha? Pohov, řečnické otázky. Děkuju.

On je rozdíl mezi „věřím“ a „vím“. Návštěva kostela na vesnici sloužila jako doklad o tom, že jsme slušní lidé, i když to s vírou bývalo všelijaké.

Jistě. Pokud třeba věříš v superioritu Světlonoše (Lucifera), tak do kostela chodíš leda tak čůrat na oltář. 😉 😁 😁

Jistě, není to povinnost. Do kostela chodí zlomek věřících.

Můžeš, ale neni to to pravé ořechové.

Svou víru v Boha, Alláha nebo jiné božstvo nemusíte projevovat pouze veřejně.
Důležitější je, abyste tuto víru měli v sobě, ve svých činech.
Stydět se za svou víru, znamená nedůvěřovat sám sobě, své mysli a svým činům. Neříkejte „ve jménu Boha ti odpouštím“, nejste zástupcem Boha, ale odpouštějte ve svém vlastním jménu, neskrývejte své činy. Chcete-li jít do kostela, abyste se modlili k Bohu, jděte tam, protože to děláte pro sebe, ne pro pohled druhých. Pokud svou víru projevujete jen podle mínění druhých, ve skutečnosti v Boha nevěříte.

Ano. Pokud bys byl ale křesťanem, tak myslím, že se pravidelná návštěva kostela očekává.

Je rozdíl mezi věřícím a křesťanem.

Asi se většinou shodneme, že ano, je možné věřit v Boha a nechodit do kostela. A chápu, že pokud například člověk nikdy nebyl v kostele nebo podobném zařízení, a nezná dobře nikoho, kdo by veřejně mluvil o své víře v Boha, pak může mít obavy a zábrany jít do kostela, kde nikoho nezná a neví, co se tam bude dít. Ale jít do kostela, na tom rozhodně není nic špatného, Takovéhle překážky jsou od toho, abychom je překonávali. A po každé takovéhle překonané překážce budeme silnější. Tak držím palce. A kromě kostela bych navštívil i setkání věřících jiných vyznání, může to být poučné. Co třeba buddhistické meditační centrum?

Ano, protože..

Být více či méně věřícím je možné i bez navštěvování kostela, nebo „podobného zařízení“ 😉 (jsem se nechal inspirovat v diskuzi 😁 ) Ono totiž být věřícím a být křesťanem je velký rozdíl. Věřící člověk v „cosi“ nebo „kohosi“ věří, křesťan je ctitelem Pravého Boha a následovníkem jeho Syna Ježíše Krista celým svým životem. Křesťanství totiž není jen o víře. Je to životní styl s osobním vztahem k Bohu, tedy se vším všudy, co k tomu patří.

Asi tak, no 🙂