Pokud máte na mysli ústní stylistické cvičení, napadá mě monolog
zvířete, budíku, dlažební kostky… Nebo postřeh o události, která
něčím ve vás vyvolala reakci. Co vás napadne, když se řekne moře,
určité město …
Délku si samozřejmě stanovíte sama.
0 Nominace Nahlásit |
Stačí tvá souvislá nepřetržitá řečová aktivita na jakékoli téma,
kdy nepustíš „partnera v hovoru“ vůbec ke slovu.
Doplňuji:
Škoda, že jsi někdy neslyšel naši babičku… začne obyčejnou příhodou,
která se jí stala po cestě na nákup do obchodu…
Začne tím: to nevíš, co se mi dnes zase stalo, když jsem se vydala na
nákup!
A nechá Vás „v tom“… než se dostane k pointě, přidá
obratně…„vedlejší říběh“ – jeden i více… jsem si to tak
pracovně pojmenoval.
Než nám totiž řekne obyčejnou věc (většinou bez pointy), např. že
nemohla najit v tašce klíče a lekla se, že je ztratila…
…přidá neuvěřitelnou story o tom, že než začala hledat ty klíče, tak
že potkala paní z vedlejšího paneláku, kterou už dlouho neviděla, ona
že bydlela totiž původně v jiném bytě poblíž nádraží až pak se sem
přestěhovala s manželem – ten jí už umřel a má syna, co za ni jezdil
až z Mladý Boleslavi a teď že je sama, že ten syn, že si našel snad
jinou ženu a jsou těď v Praze a už se tu tak často nestavuje…a tak
nějak stále dál udržuje vaši pozornost…
Až z ní vypadne, že si klíče od bytu dala do kapsy od kabátu.
Upravil/a: Pájo
0 Nominace Nahlásit |
Monolog o monológu.
1 prečo práve ja mám hovoriť monológ, keď ani neviem, čo je to ?
2 zamyslenie sa, čo je to monológ
3 prechod z monológu do diskusie otázkou: aký bol môj monológ?
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek