Možné zrušení rozhodnutí o přijetí na VŠ ze strany školy?

Dobrý den,

Dovolil bych si nastínit možnou problematiku v rámci zneplatnění rozhodnutí o přijetí ke studiu.
Řekněme, že dnešní absolvent pan Zelený, se dostane kupříkladu v roce 2005 na VŠ omylem. V roce 2010 absolvuje a získá diplom. Dnes se však zjistí, že daný student neměl být na školu správně nikdy přijat, neboť dvoučlenná přijímací komise skládající se z předsedy komise a jednoho řádného člena tehdy udělala početní chybu a omylem dala studentovi vyšší počet bodů za přijímací písemný test, než správně měl student obdržet.

Otázka zní: Pokud by rektor/děkan chtěli dnes zrušit vysokou školou vydané rozhodnutí o přijetí ke studiu pro daného studenta mají na to pouze lhůtu stanovenou pro přezkum všech rozhodnutí dle správního řádu a jeho § 97 ods. 2 nebo by rektor musel postupovat podle správního řádu, zákona č. 71/1967 účinného v té době, kdy k vydání rozhodnutí došlo, a postupovat maximálně podle lhůt určené podle § 62–64 – obnově řízení nebo podle § 65–68 pro přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení? Pak by se s tím již nedalo nic dělat?

Spíše se kloním k tomu, že by se za užití kolizního pravidla Lex posterior derogat priori – pozdější zákon ruší dřívější, teoreticky mohlo tedy využít pouze § 94–99 správního řádu 500/2004 Sb.

Mne velice mate § 105 platný v ZVS v roce 2005, který stanoví, že:
„Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.“

Proto si nevím rady, jak na otázku odpovědět.

§ 50 ZVS sice stanoví, že jde rozhodnutí o přijetí přezkoumat, ale pouze ze strany studenta, pokud by tedy chtěla VŠ přezkoumat své vlastní rozhodnutí z roku 2005 dnes postupovali by tedy jak?

Mohla by být na straně studenta uplatněna dobrá víra, za předpokladu, že chybu udělala pouze škola (2 členové komise tedy byli nedbalí) + děkan, který rozhoduje o konečném přijetí de facto také udělal chybu, neboť on je osoba zodpovědná za vypracování rozhodnutí k přijetí ke studiu a to, že zcela jistě nekontroluje body na testu a jen slepě opisuje doporučení komise k přijetí již přece nemůže jít studentovi k tíži. U dobré víry se uplatňuje vždy stav mohl a měl, kdy bychom mohli i říct, že student si mohl v rámci využití možnosti nahlédnout do testu a body si přepočítat – § 50 ods. 5 ZVŠ 111/1998. I kdybychom mohli říci, že student byl s výsledkem a testem seznámen, žádný zákon mu nenařizuje, že si musí body po komisi přepočítat a v realu života k tomuto také nedochází. Student, který je přijatý spoléhá na to, že body, které na přijímací zkoušce na VŠ obdržel, spočítali oba dva členové komise nebo alespoň ten, kdo původně spočítal ony body chybně, byl následně zkontrolován druhým členem komise. Pokud tady není žádný kontrolní mechanismus a může dojít k pochybení v tom smyslu, že body dává jen jeden člen přijímací komise a druhý je členem „pouze do počtu“, nemá tedy jakéhokoliv smyslu, aby se komise sestávala z více než jednoho člena. Navíc přijatý student z hlediska logiky nebude vůbec řešit nějaké body na testu, bude ho zajímat jen to, že byl přijat a nic víc.

Vzhledem k tomu, že každoročně se účastní přijímacích zkoušek několik desítek tisíc lidí ročně, prostor pro pochybení se zde tedy nabízí a kdybychom prošli VŠ archivy, asi bychom se divili, kolik pochybení bychom našli.
Proto bych rád poprosil o odpověď na otázku, neboť nemám právní vzdělání a jen mne zajímá možný postup vysoké školy v této problematice po tolika letech, které jsem uvedl pouze pro ilustraci.

Děkuji, Stanislav