Může člověk dělat jen to, co chce, a nemůže chtít, aby chtěl? Platí, že vůle s pilností v páru utáhnou každou káru?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Život je ‚sběrným dvorem‘ ztrát a nálezů, nezdarů/vítezství, radosti i bolesti.
Neumožňuje dělat jen co chci, ale také co musím/nechci.
Řešení důležitých věcí je samozřejmostí, nepříjemné raději neodkládám.
O to více času zůstává na příjemné aktivity.
Občas snaha a píle na utáhnutí pomyslné káry nestačí…
V těchto případech se řídím portugalským příslovím: „Kdo nemůže jak chce, musí chtít jak může.“

Vůle s pilností skutečně zmůže snad všechno. Souhlasím, že člověk může dělat dobře hlavně jen to, co dělat chce (co ho baví). Pokud se mu to hnusí, tak moc produktivní a úspěšný nebude. A určitě ne šťastný.
Ale na druhou stranu si nemyslím, že může dělat jen, co chce. I když by mohl (s dostatečnou vůlí a pilností :)). A taky si nemyslím, že nemůže chtít, aby chtěl, protože to není tak jednoduché. Člověka něco může bavit a něco nemusí. Ale kolikrát sám neví, co ho baví nebo co by mohlo. A i u těch věcí/činností, kterého nebaví/nezajímají stačí někdy jen probudit vášeň – jen přijít jak na to. Někdy záleží jen na samotném přístupu člověka – jaký má k daným věcem postoj (a ten si vytváří sám ve své hlavě). Takže za mě ano. Člověk se může „přinutit“ k tomu, aby chtěl, aby ho to bavilo. Taky posilování nebo kterýkoli sport může člověk buď milovat nebo nenávidět (ale každého může bavit, jen k tomu musí změnit přístup a najít si k zomu cestu). Totéž lze říct o dějepisu, literatuře a čtení knih, každém oboru a druzích práce. Člověka může něco velmi bavit i velmi nudit. Je to individuální, ale myslím, že jen záleží na tom postoji jedince a jeho přístupu k té věci. A každý ten přístup může změnit (z negativního na pozitivní, ale bohužel i naopak).

Upravil/a: Gonfaloniér

Bylo by to krásné, kdyby to tak fungovalo. Pokud to však vezmeme do podrobností, tak musíme dělat spoustu věcí aniž by se nám právě chtělo. Jsou to běžné věci které dělat musíme a když se nám do nich nechce, tak můžeme sebevíce chtít a stejně se nám nechce. Druhá část platí beze zbytku. Pokud máme dostatečnou vůli a dostatečně se přičiníme, lze dosáhnout téměř všeho. ideálním stavem je, pokud jako zaměstnání máme to co chceme dělat, baví nás to, a popřípadě je to i náš koníček.

Uff, uff řekl Inču-čuna!

1. Člověk MŮŽE dělat jen to co chce. Obvykle krátce a s neslavným koncem. ;)
2. Nevidím důvod, proč by člověk nemohl chtít COKOLIV, včetně „chtění“. Tohle DOBŘE ví každý pamětník (muž). Zpravidla by chtěl (a to tak, že MOC!!), aby CHTĚL, jenže… se mu NECHCE. :( :( :(

K tomu dalšímu – píle je spíš podmnožinou vůle (podle mne), protože k pilnosti se člověk dokope právě vůlí. Alespoň tedy já ano. Spíš bych to viděl na kombinaci „chtění něčeho“ a „vůle toho dosáhnout“. Zásadní přitom je vyškrtnout za slovníku slova „to nejde“ a přijmout fakt, že VŽDYCKY VŠECHNO JDE, i když je to na první pohled v rozporu s logikou i zdravým rozumem. ;) :D

No já akorát četl v knize od Pana Alexandra Loyda že vůle toho většinou moc nezmůže protože naše nevědomí je asi milionkrát silnější než vědomá vůle. A když máte v hlavě hodně virů máte zavirovaný tento váš harddisk tak váš život za moc stát nebude. Ale řešení existuje určitě třeba pravidelná meditace. Dokonce existuje studie která vyvrací to že my lidé máme svobodnou vůli.