Může se v panel. domě zrušit bez náhrady společná prádelna?

Předpokládáš správně. A musí s tím souhlasit všichni vlastníci, kterých se to týká.

Zrušení prádelny představuje dle zákona rozhodování o změně účelu stavby, které náleží do působnosti shromáždění, přičemž zákon nerozlišuje závažnost či důsledky změny v účelu užívání stavby a vždy požaduje souhlas všech vlastníků (ust. § 11 odst. 5 věta první zákona).

Dotaz:
Za jakých podmínek a lze-li vůbec zrušit v domě společenství vlastníků společnou prádelnu a její vybavení. Jedná se o bytový dům společenství vlastníků v počtu osmi členů. Stávající stav vybavení prádelny je 1× plynová pračka, 1 x plynový vyvářecí kotel,1× plynový ohřívač vody PO 35. V současné době používá prádelnu pouze jeden člen společenství. Ostatních sedum členů společenství má zájem z důvodů vysokých nákladů na provozní prohlídky a udržení chodu spotřebičů prádelnu úplně zrušit. V případě, že prádelnu zrušit nelze, mohou se náklady přenést pouze na jejího uživatele?

Odpověď:

Prádelna je stejně jako kočárkárna nebo kotelna společnou částí domu ve smyslu ust. § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Zrušení prádelny představuje dle zákona rozhodování o změně účelu stavby, které náleží do působnosti shromáždění, přičemž zákon nerozlišuje závažnost či důsledky změny v účelu užívání stavby a vždy požaduje souhlas všech vlastníků (ust. § 11 odst. 5 věta první zákona). Dále, dojde-li ke změně v účelu užívání, je třeba tuto skutečnost promítnout i do prohlášení vlastníka budovy, pokud dochází ke změně údajů vymezujících společné části domu. Součástí usnesení shromáždění by proto měla být i změna prohlášení tak, aby odpovídalo skutečnému stavu věci. Zároveň, v případě, že by prádelna byla rušena za účelem dalšího využití jiným způsobem, podléhala by tato změna i souhlasu stavebního úřadu.

Z právě uvedeného vyplývá, že prádelnu bez souhlasu všech vlastníků jednotek zrušit nelze, zároveň nelze jednostranně přenést náklady pouze na jednoho z vlastníků, a to z následujícího důvodu. Prádelna je součástí společných částí domu a na její údržbě se tak ze zákona musí podílet všichni vlastníci jednotek v domě poměrně ve výši částky odvozené ze vzájemného poměru velikosti podlahové plochy jejich jednotky vůči celkové podlahové ploše všech jednotek v domě, pokud se nedohodnou jinak (ust. § 15 odst. 1 zákona), čímž zákon míní konsensus všech vlastníků.

Za popsané situace nezbývá než přesvědčit zbývajícího vlastníka o nezbytnosti tohoto kroku a získat od něj souhlas, jelikož bez souhlasu všech nelze změnit účel užívání prádelny, ani přenést náklady na její provoz na některého z vlastníků.

Prostory které jsou v domě by měly být pro všechny stejně a o tom co v nich bude nebo nebude by měla rozhodnout schůze s majiteli bytů . Něco podobného se řešilo nedaleko nás – jedna rodina si zabrala sušárnu na své věci a když se lidi ohradili- dotyčný řekl…stejně tam dlouho nikdo nevěšel prádlo, tak co. Prostě bezohlednost .

Záleží na druhu vlastnictví – pokud je majitelem obec, je to na jejím rozhodnutí, u SVJ platí § 11 odst.5 OZ ( 100% souhlas vlastníků ), u družstevního ne­vím.