V bludném kruhu se ocitáme, pokud děláme něco bezmyšlenkovitě, bez vnímání okolí. Třeba když jsem v neznámém lese, sbírám houby, něco najdu a pak usoudím – támhle by něco mohlo být. A najednou se ocitnu na stejném místě, jako před chvílí. Podle polohy slunce si pak vyberu a řídím nový směr. Přeneseně to tak funguje i v životních situacích. Z něčeho se nemůžu vymanit, musím se tedy přinutit najít řešení a vykročit novým směrem. Někdy je to hodně těžké.

Jindy bych řekl, že lidstvo jako takové se opravdu točí v hodně bludném kruhu. Všichni! Jenže neřeknu nic, protože sytý hladovému stejně nevěří.

Opět se na to musíme dívat v nadsázce a zjistíme, že to tak skutečně je. Ne všechno co je na první pohled hezké a líbivé, nemusí být hodnotné. Stejně tak když člověk bloudí nástrahami života nemusí být ztracený, ale právě jen takto, i když se zdá že chodí v bludném kruhu, může najít tu správnou cestu, ať už je to ve vztazích, ve splnění svých snů a podobně.

Kdo překročí bludný kořen, ten chodí stále dokola, nebo bloudí a bloudí.
Cože? Že už strašidla neexistují? Existují, ale jen .............­........

Myslím, že ano, platí.Pokud se někdo točí v bludném kruhu, neznamená to nutně, že je zbloudilý, spíš že je v prděli. A ani tím to není vyčerpáno. ;) :D :D

Náš život se obvykle odvíjí v bludném kruhu. Pokroky děláme leda jako děti, když se učíme: nejdřív od rodičů, pak ve škole. Jako dospělí nejsme nadšení ze změn, navíc když je za nás rozhodl a dělá někdo jiný. Citát vnímám tak, že není vše tak,jak se zdá být.

Upravil/a: Ametyst

Nejlepší otázka na této stránce.