Nechápu pojem referátu Faktory ovlivňující stabilitu rodiny.

Trochu zkuste googlit…když Vás nic nenapadá.

Většina referátů vychází z právě probírané látky, tam byste měl nacházet nejvíce pojítek. Níže uvádím několik příkladů

http://www.vi­od.cz/editor/as­sets/download/pu­blikace/rodin­ne%20vztahy.pdf
Faktory ovlivňující stabilitu rodiny jsou takové, které narušují funkce rodiny:

FUNKCE RODINY
Seskupení muže, ženy a jejich dětí se označuje jako nukleární rodina [3] a ta je všude na světě považována za základní jednotku solidarity a vzájemné zodpovědnosti. Ve většině kultur je rovněž uznávána jako jediná legitimní sociální jednotka plodící potomky a mající zodpovědnost za jejich výchovu.
Rodina je nesmírně důležité společenství, těsně spjaté nejrůznějšími vztahy uvnitř i navenek. Vůči okolnímu světu se podle momentální potřeby otevírá či uzavírá, čímž se stává jakýmsi malým samostatným světem, jehož hlavním posláním je poskytovat svým členům péči a ochranu. Stručně lze základní funkce 2 rodiny shrnout takto:
➜ reprodukční: plození potomků;
➜ ekonomická: hmotné zajištění členů rodiny;
➜ socializační: učí děti zařazovat se do dané společnosti a kultury;
➜ emocionální: zajišťuje citové zázemí pro své členy.

http://kat.zcu­.cz/esf_mistri/LS%20kur­z%20export/HTML/152/
Které faktory ovlivňují (ohrožují) stabilitu rodiny:

• rozpad vícegeneračního soužití – převládá nukleární typ rodiny, odstěhování se, vymanění se z širšího příbuzenstva
• úbytek sňatků
• dospělí uspokojují hlavně své potřeby, zatížení pracovními aktivitami, časová zaneprázdněnost
• procesy urbanizace – přetrhávání pout s tradicemi
• vliv sekularizace – náboženství má slabý vliv na instituci manželství
• rodina přenáší některé své funkce na jiné instituce (škola, volnočasová centra…)
• proměny role rodičů – rodiče nejistí v roli vychovatelů
• neúplné rodiny – ztráta bezprostředního kontaktu s jedním z rodičů – problémy s identifikací s rolí dospělého…

http://web.3zscv­.cz/~bimova/os­micka/1tema-rodina.pdf

http://is.muni­.cz/th/266921/ped­f_m/obsah_diplom­ky.txt
Faktory ovlivňující funkčnost rodiny
Nejpodstatnější faktory jsou podle Výrosta, J., Slaměníka, I. (1998) „osobnostně podmíněné“ – je zřejmé, že určitou skutečnost budou různí jedinci přijímat různě. Např. skutečnost, že manžel není často doma, se dá vnímat pozitivně (není sice často doma, ale když přijde, přináší dobrou náladu, je veselý a tím dává víc prostoru i své ženě), nebo negativně (žena je často sama a když muž přijde, žena mu to vyčítá). Toto negativní pojetí situace má zdroj v určitých osobnostních rysech a zároveň svědčí o manželské nespokojenosti, tj. není to objektivní pojetí.

Sager (in Výrost, J., Slaměník, I., 1998, str. 328, 329) vytvořil typologii partnerů, kde je každá dvojice chápána jako vhodně či nevhodně se doplňující pár.

Zde jsou jednotlivé typy partnerů:
„1. Partner orientovaný na rovnoprávnost očekává v manželství stejná práva a
povinnosti jako má druhý.
2. Romantický partner hledá v manželství především duševní porozumění.
3. Rodičovský partner o druhého rád pečuje.
4. Dětský partner je spontánní a získává moc nad druhým na tzv.metakomple­mentární úrovni – projevování bezmoci a bezradnosti.
5. Racionální partner neprojevuje emoce, ale přesně vymezuje práva a povinnosti, chybí mu citlivost pro pocity druhého.
6. Přátelský partner očekává od manželství především společníka.
7. Nezávislý partner vyžaduje distanci ve vztahu, nepřeje si, aby někdo příliš nahlížel do jeho „osobních záležitostí.“

Podle autora je vhodné, aby manželství uzavřeli např. partner rodičovský a dětský nebo racionální a přátelský. Některé další kombinace jsou z hlediska předpokladu úspěšnosti vztahů naopak nevhodné, např. manželství partnera romantického a nezávislého.

Bylo provedeno ještě mnoho dalších výzkumů na toto téma, např. Martin (in Výrost, J., Slaměník, I., 1998, str. 330) jmenuje čtyři základní problematické vztahy:
„- Manželka toužící po lásce a chladný manžel.

• Manžel hledající v manželce matku.
• Tzv. volné manželství s oboustrannou nezávislostí.
• Paranoidní manželství.”

Další činitelé se projevují prostřednictvím chování a prožívání osobností partnerů a posléze i jejich dětí.
Biologičtí činitelé jsou např. odolnost vůči zátěži, psychofyziologické poruchy, geneticky podmíněné projevy temperamentu, etnické rozdíly temperamentu, disproporce mezi fyzickou a psychosociální zralostí v době dospívání, tj. v době volby partnera… (Hoffman, L., Paris, S., Hall, E., Schell, R., 1988; Výrost, J., Slaměník, I., 1998)

Sociálně podmíněných příčin je více druhů – sociální faktory ovlivňující stabilitu rodiny:

1. faktory vyplývající z procesu socializace a individualiza­ce obecně
2. faktory vyplývající především z původní rodiny:

• s důrazem na rodičovskou dyádu (Podle Šípové in Výrost, J.; Slaměník, I., 1998 spočívají příčiny snižování stability rodiny na předpokladu, že dospělé děti, které si vytvoří vlastní rodinu, tzv. rodinu prokreační, budou opakovat model své původní – orientační rodiny)
• s důrazem na sourozeneckou konstelaci (Toman in Výrost, J.; Slaměník, I., 1998 se domnívá, že člověk opakuje ve svých vztazích, a zejména v manželství, vzorce chování, které se naučil v interakci se svými sourozenci.)
• s důrazem na obecné mechanismy malé sociální skupiny (Lewin in Výrost, J.; Slaměník, I., 1998, chápe rodinu jakou jakoukoliv jinou malou sociální skupinu, kde zdrojem konfliktů je neuspokojení nějaké významné potřeby jejích členů nebo omezení prostoru pro volný pohyb ve smyslu psychickém i fyzickém, spojené s nemožností opustit nepříjemnou situaci. K rozvodu např. dochází podle autora tehdy, převýší-li potřeba opustit konfliktní prostředí nad potřebou setrvat v rodině.)

3. faktory vyplývající z aktuální životní situace

(např. bytová problematika – vícegenerační soužití; finanční problémy, které ovlivňují plnění základních životních potřeb jako je zajištění výživy, odívání, bytového vybavení, potřeby pro zdravý vývoj dětí; problémy týkající se nezaměstnanosti; různé druhy abúzu alkoholových nebo nealkoholových drog; sexuální poruchy; zdravotní problémy obecně; nevěra atd.).
Neúplná, případně znovu doplněná rodina po rozvodu či rozchodu rodičů, nemusí být nutně rodinou dysfunkční, ale má k dysfunkčnosti větší dispozice. Je zde mnohem obtížnější uspokojovat základní psychické potřeby dítěte. Často totiž dochází k jejich záměně s potřebami materiálními.

nie.

treba dávať v škole pozor.

Malá nápověda : http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web­.php/slovo/sta­bilita