Nějaká opravdu účinná metoda, jak výrazně snížit riziko epiziotomie – nástřihu hráze při porodu?

Apropo, nevím kde jste vzali že chci císaře na přání? Moje stupnice „získání dítěte co mi bude říkat mami“ je od nejlepšího:

1. adopce miminka nebo batolete (to muž nechce, chce geneticky vlastní). Chceme velkou rodinu – 3 děti – tak snad když jednomu, a navíc chlapečkovi, už geny předal, mohl by ustoupit a aspoň k jednomu osvojení svolit
2. vaginální porod s lokální anestezií, možná by v mém konkrétním případě stačilo i důvěryhodné placebo, co já vím (kdyby byla jiná možnost než epi., šla bych klidně i jen do umrtvení úplně jen spodku, jako pak při šití – abych zabránila stahům svěračů, protože stahovat na 99% budu když bude bolest stoupat, nebo strachy když uvidím doktora jak bere do ruky nůžky)
3. porod císařským řezem, kdy by jako indikaci asi uvedli „psychické důvody“ nebo tak něco. Vaginální porod je sice i dle mého názoru lepší než s.c., ale UŽ RADŠI císaře, než riskovat ohrožení miminka tím že kvůli strachu nebo té poruše nebdu schopná spolupracovat
4. vaginální porod bez anestezie

Samozřejmě pokud by mi někdo zaručil že porodím jako nic, na svět malému bude pomáhat špičkový odborník a empatické asistentky, byla bych asi v pohodě klidná. Ale zkušenosti s personálem nemocnice kde budu rodit (nemám na výběr, muž přišel o řidičák a sanitka jezdí jen pro spádové) mě příliš klidu nepřidají, a hrůzné historky co se chtě nechtě doslechnu že doktoři nečekají na vrchol kontrakce a fiknou kdy se jim zachce (a to pak fakt bolet musí), že šijou když ještě pořádně nezabrala injekce, k tomu strach že u mého porodu bude nějaký mladý vynervovaný doktor po škole, bez zkušeností…
Navíc kdo vymyslel tu příšernou polohu na zádech s nohama ve třmenech – vždyť tak hlavička tlačí na hráz víc než na co je tělo po tisíciletí dělané, a pak to samozřejmě praská nebo se stříhá… Všechny přírodní národy rodí v podřepu a asi dobře vědí proč, jen tady v civilizovaném světě musí ženská tlačit do kopce, pokud nemá to štěstí a nedostane se do té z mála porodnic, kde mají zařízení na porod v lepší poloze…
Jinak k mému vaginismu. Prostě to mám tak že čím větší tlak, tím víc zatínám svěrače. Dokážu je sice uvolnit vůlí, ale jen na vteřinu-dvě a zase při dalším tlaku zatnu. Mám ten problém odmalička i s ostatními otvory, ale neřešila jsem to protože jsem myslela že je to tak normální – koho by taky napadlo že nějaký problém mám a zeptal se mě na to, a jak mě mělo napadnout že nejsem v pořádku, když to jinak neznám? Když jsem zjistila že to normální není a moje potíže mají dokonce diagnózu, byla jsem už ve druhé polovině těhotenství. A řeště něco takhle na honem, když navíc nevíte ke komu s tím jít a honí vás mezi obory od čerta k ďáblu…

proč si pořád myslíš, že uvidíš někoho, jak tě bude stříhat…proč se pořád upíráš na jednu absolutně nepodstatnou věc a nervuješ se kvůli naprosté prkotině…znovu ti opakuji…pokud budeš rodit přirozenou cestou, tak jestli tě někdo střihl, nebo ne, ti bude v té chvíli naprosto, ale naprosto jedno…budeš mít úplně jiné starosti…a mimo jiné…těsně po porodu je ještě jedna hodně nepříjemná chvilka…takže se přestaň zaobírat takovou kravinou, jako je případné nastřihnutí…v té chvíli je tvou jedinou myšlenkou: ať už to mám za sebou a opravdu je to ta nejméně, ale opravdu NEJMÉNĚ bolestivá věc…se vůbec divím, že jsi otěhotněla, když máš tak neskutečné psychické bloky..a jak vidím, vůbec sis nepřečetla to, co jsme ti psala o císaři, protože o něm pořád, i kyž jako třetí uvažuješ…a dnes není problém domluvit si porodnici, kde se rodí třeba di vody, ale to by ses musela trochu starat a zajistit si to…takže sorry, připadá mi, že se sem chodíš jen vymluvi a obhájit si svůj zatvrzelý postoj, ne se poradit se ženskými, co už rodily…takže končím diskuzi, je bezpředmětná…

„proč si pořád myslíš, že uvidíš někoho, jak tě bude stříhat“ říkala kolegyně, ani jednou nenastřihnutá matka 3 dětí, že pokaždé při porodu jediné co sledovala byly nůžky na stolku s nástroji. Tak z toho usuzuju, že asi i uvidím jak je doktor bere do ruky, když budu rodit ve stejné porodnici na stejně uspořádaném sále.
„těsně po porodu je ještě jedna hodně nepříjemná chvilka“ porod placenty nebo šití? Co jsem četla recenze, a hledala jsem na důvěryhodných a obsáhlých webovkách která porodnice nabízí jaké služby, našla jsem že k té „mojí“ porodnici nějaká maminka napsala, že jí doktor šil ani ještě nezabrala injekce, a ještě se divil že se jí to nelíbí:-(((
„se vůbec divím, že jsi otěhotněla“ trvalo nám to skoro 3 roky, ale jednou se prostě povést muselo. Taky z toho nejsem kdoví jak odvázaná, nevím proč mažel tak trvá na předání svých genů když není moc o co stát, navíc za moje geny mi hlavně dcerka taky jednou nebude děkovat. Děcáky praskají ve švech a my tu máme bazírovat na takových blbinách jako geny? Hlavní snad je, aby dítě poznalo teplo domova, mámu a tátu co ho budou mít rádi, a když bude osvojeno jako malé batolátko, ani si na svůj dosavadní život za chvíli nevzpomene a přijme adoptivní rodiče za svoje… Pěkně jsem to měla načaté, i manžel pomaloučku povoloval, ale musela jsem otěhotnět…
„vůbec sis nepřečetla to, co jsme ti psala o císaři“ jako že při něm umírá mnohem víc matek než při vaginálním porodu? Ale četla, a uvažuju o něm tak, že se nebudu bránit pokud by mi ho lékaři doporučili. Samozřejmě bych radši rodila spodem, ale ne za cenu ohrožení zdraví miminka. A to taky nemám ze své hlavy – když jsme se byli do porodnice podívat, ptala jsem se na to PA, jak by mi pomohli kdybych pro strach z bolesti nebyla schopná spolupráce, netlačila, bránila se… Čekala jsem že mi nabídně analgetika nebo léky na zklidnění a uvolnění. Řekla že kdyby se dítě začalo dusit, vzali by mě na císaře. Není náhodou lepší když o tom potenciálním problému vím, ho včas řešit jinak a této komplikaci se snažit předejít, než pak stejně na císaře muset když by bylo mimi v ohrožení? Také jsi psala že úmrtnost novorozenců je minimální – ano, ale přidušené dítě nemusí hned umřít. A na to že se mu vlivem hypoxie poškodil mozek, se může přijít i za několik let, že se nevyvýjí jak by mělo… Prostě o císaři uvažuju tak, že pokud mi ho nabídnou, nebudu si hrát na biomatku hrdinku a přijmu ho, jinak chci opravdu rodit vaginálně.
„a dnes není problém domluvit si porodnici…ale to by ses musela trochu starat a zajistit si to“ nevím kdo tady nečte čí příspěvky, psala jsem že v porodnici kde budu rodit MUSÍM rodit, protože nemám odvoz. Ano, ne zas tak daleko je opravdu porodnice kde umožňují „psí kusy“, i jsem tam psala email a přijali by mě tam i když nejsem spádová, ale sanitku pro mě nepošlou. Takže jediná možnost by byla čekat až to na mě přijde, a to od teď třeba i celý měsíc, někde na hotelu. Manžel říkal že na další dítě by mě tam odvezl, to už papíry mít bude (uvidím jestli to splní, a vůbec jestli bude mít příležitost to splnit), ale teď jsem prostě odkázaná na sanitku.
„poradit se ženskými, co už rodily“ ale proto jsem sem dávala tuto otázku, jestli některá maminka před porodem používala nějaké techniky na změkčení hráze, a jestli to k něčemu bylo. NA TO JSEM SE OD ZAČÁTKU PTALA a to mě zajímá, jak aktivně přispět ke snížení rizika stříhání. To že se diskuze zvrtla okolo ne/bolestivosti nástřihu, jsem ovlivnit bohužel nedokázala:-(((

A znovu připomínám, že termín „přirozený porod v porodnici“ je mi opravdu směšný. O přirozeném porodu by se dalo mluvit v případě indiánek z Amazonie nebo jiných divoženek, ne o pouze vaginálním porodu řízeném lékaři a por.asistentkami. To je porod přirozenou CESTOU, ale ne PŘIROZENÝ porod.

A opravdu nechápu jednu věc, proč se kolem porodu dělají takové štráchy. Když vám zubař trhá zub, taky vám automaticky píchne anestezii a nepošle vás ke kováři, na angínu vám obvoďák nasadí antibiotika a nepošle vás za babkou kořenářkou, tak proč když je porodnictví jen další rovnocenný obor zdravotnictví, chovají se lékaři jak ve středověku. Ale možné vysvětlení mám – na vysoké posty kariéru dotáhne spíše muž nežli žena, a muži nerodí. Ale rozhodují „o nás bez nás“ rádi. Dneska je moderní všechno přirozené bio, tak i biomatky propagující téměř sadistické porodnické praktiky jsou cíleně víc slyšet. Která matka se s jejich názorem ztotožní nebo ho aspoň odevzdaně přijme, je cool a in. Která ne a raději zdraví miminka a svoje svěří do rukou lékařů, musí holt držet ústa a krok, a běda když chce ulevit od té úžasně bio přirozené bolesti! To jsou hned výrazy že je špatná matka, zbabělec, rozmazlenec, zhýčkanec a kdo ví co ještě!!! Je mi z tohohle přístupu fakt upřímně na nic!!!!! Když chcete být tak úžasně přirození a bio, proč si i slepák nenecháte operovat zaživa jak v tom opěvovaném středověku???

a co takhle porod doma bys nechtela? – uz se predem zjistí, zda je vse v porádku, a bude u toho jen jedna porodní sestra a tvuj muz…(byla jsem u toho, a vse bylo príma)

To mě naštěstí ani nenapadlo a jsem za to ráda, protože kdybych rodila doma, už bych to tady asi nepsala, páč bych vykrvácela… Za mě porod v porodnici, porodním domě, ok, ale vždycky tam, kde v případě nenadálých komplikací můžou lékaři rychle zasáhnout.
Ono zjistit že je mimčo drobné, záhlavím a placenta na dobrém místě není všechno. Může se při porodu zamotat do pupeční šňůry a uškrtit, může být přirostlá placenta (jako u mě, a NIKDO to předem nedokáže zjistit, prostě doktorka tahala za konec šňůry a jé, ona bude asi přirostlá…), že se musí vyjmout chirurgicky…

A měli jste pravdu, nástřih cítit není O:-) Ale sestra, coměla ten nelehký kol uklidnit mě, mi to vysvětlila jinak: stříhá se, když hlavička stlačuje všechny cévy a nervy, takže to není řezání do prstu vs lámání nohy jak tu někdo psal, ale řezání do prstu znecitlivělé přeležené ruky. Ale šití a porod placenty jsem si díky narkóze tedy „neužila“…

ono v tech nemocnicích…s tla­cením do kopce…pak miminko chytí za nohy…visí dolu…jak stredoveké mucení…–pekné privítání na tomto svete…:(:(

u žien, ktoré pôrod „vydržia“ (tj že majú to tam dole všetko v poriadku, čo sa týka telesnej kondície – pokožka, jej pevnosť, ako aj poševné svalstvo majú „trénované“ a hrádza a zvierače nie je nejako poškodené) šikovný gynekológ-pôrodník dokáže hrádzu tlakom prstov „udržať“ – ale pri tom riskuje pretrhnutie hrádze (čo už je potom fakt nepríjemnosť).

Z týchto dôvodov sa nástrih žastejšie neprevádza (pri snahe o „podržanie“ hrádze) u druho a viacrodičiek, u prvorodičiek takmer vždy.
jeho prevedením sa predchádza nekontrolovanému prasknutiu kože a sliznice, horšom prípade i svalov a zvierača – je to teda zákrok jednoznačne v prospech rodičky a nie nejaký výmysel či „lenivosť“ lekára vedúceho pôrod.

ešte existuje alternatíva – tou je cisársky rez, ale i ten má svoje ale, všeobecne sa nedoporučuje ho prevádzať len tak mírnix-dírnyx (napr. iba na prianie pacientky) bez zdravotných indikácií.

je možné, že pôrod (normálny) upraví i vaše problémy v intímnom živote, ale môže ho i úplne utlmiť – tam by to chcelo jednoznačne konzultáciu s odborníkom (sexuológ, psychológ, psychiater), lebo riskujete, že budete bez partnera.

veľa šťastia a pekné materstvo.

;)