Nemůžeme změnit minulost, jen postoj k ní, ale můžeme změnit budoucnost, pokud nevěříme na osud. Je to pravda?

Děkuji všem za subjektivnáí názory, i když se vešemil nesouhalsíom, . Jako poděkovánoí dávám všem bod., protože nejde o oodborný dotaz.
annas

Pepa25, to ovšem není žádná reálná ZMĚNA budoucnosti, že..

Disraeli nemáte pravdu. Teď je právě teď , tedy okamžik přítomnosti, která vzhldem k tomu, že měříme čas za chvíli končí.

:D

Disraeli
Uvědomte si že v mluvnici rozlišujeme čas minulý – co bylo, čas přítomný, co je a budoucí – co bude. Budoucí čas – používáme jej při popisování dějů, faktů a událostí, které se stanou v budoucnosti. Využijeme je také pro plánované i neplánované děje a předpovědi či rozhodnutí, pro která jsme se rozhodli během rozhovoru a která se stanou v budoucnu. (literatura sci-fi) )
" Budoucnost zpravidla nelze předvídat, ale budoucnost lze vymyslet." prohlásil
autor Nositel Nobelovy ceny Dennis Gabor,.
https://magazine-rice-edu.translate­.goog/fall-2019/inventing-future-assessing-past?_x_tr_sl=e­n&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=c­s&_x_tr_pto=sc

Disraeli: spíš změna proti čemu? Pokud proti očekávání (osudu …) tak to podporuje můj výklad. Nebo budoucnost je neměnná?

Jakékoliv očekávání, prognóza atd rozhodně není budoucnost a ani osud (jak by taky mohlo?).
Budoucnost se ještě nestala. Není. Dokud nenastane -a to už pak není budoucnost, ale přítomnost. Budoucnost neexistuje a nedá se proti ní nijak zasahovat (jako proti čemukoli, co neexistuje). Její pravou podobu neznámé.
Nevíme, co se stane. A očekávání je jen očekávání.
Změnit budoucnost, to je spojení, které je nesmyslné a odporuje si. Změnit CO (vlastně), JAK a KDY? Budoucí děj/stav máme změnit teď?

V tomto tvém tvrzení můžeme měnit a ovlivňovat naše očekávání a třeba jít proti němu. Pokud něco očekáváme a záměrně děláme něco, co to očekávání změní, tak jistě, můžeš to považovat za „změnu budoucnosti“. Což je ale za mě úplně nesmyslné. Není to budoucnost ale odhad/představa o možné budoucnosti (možné – protože pro nás neznámé, nejasné. Nevíme, jak se co skutečně stane, neznámé budoucnost). A to je zásadní rozdíl.
Naše očekávání budoucnosti (subjektivní nebo i vědecké, statické), se přece nerovná budoucnosti (a není budoucnost), je to pořád jen její očekávání a nějaký předpoklad.
Budoucnost X Odhad budoucnosti ( ≠ budoucnost). To jsou dvě věci. To že odhad může být nakonec správný nebo špatný je ve výsledku jedno.
Pokud se něco nějak vyvíjí a někam směřuje (alespoň nám to tak připadá), můžeme to nazývat budoucností nebo osudem nebo říct, že je to nevyhnutelné? No jistě, říct to můžeme, ale to neznamená, že je to tak. A už vůbec to není budoucnost sama o sobě. Pokud proti tomuto vývoji bojujeme a podnikáme kroky a podaří se nám to zvrátit, pašáci si můžou říct, že změnili budoucnost a odvrátili osud. Jenže očividně to skutečně nebyl osud ani budoucnost. Jen si to mysleli. Bojovali akorát proti svému vlastnímu očekávání (a odhadu budoucnosti – tedy, tak jak si ji představovali).

K Zemi se řítí asteroid, není od ní daleko a míří přímo na ni. Pokud nic neuděláme, s NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ ji trefí. Je to téměř jisté. Pořád to ale není budoucnost (budouci děj, stav příští, jen naše momentální očekávání). A ať se stane, co se stane, vždy nastane jen jeden výsledný děj (události jsou nevyhnutelné, jinak by se nestala) a to teprve až skutečně nastane.
V tomto příkladě MŮŽEME bojovat proti očekávané hrozbě. Ale ne proti budoucnosti samotné (nebo osudu, či něčemu neodvratitelému).
Námi očekávaná budoucnost může a nemusí být nakonec skutečnou budoucností. Ale to je jedno. V době, kdy se něco očekávalo nebo se očekává, to není nic víc, než očekávání. Naše představa (o budoucnosti).

A pokud existuje osud (to už je téma částečně mimo – tu budoucnost a očekávání), tak logicky je neodvratný. Je to jeho neměnná vlastnost a princip (v opačném případě by ten osudu neexistoval… Pozměnitelný osud už NENÍ osud). Tj., skutečný osud neznámé a vše je s ním v souladu. Veškerá akce a děj. I naše činy, ať jsou jakékoli, nemůžou jít proti němu. Pokud si myslíme, že bojujeme proti osudu, je to jen naše představa (o NĚJAKÉM osudu – námi očekávaném).
Pokud k události dojde – jedno na základě čeho – tak byla/je nevyhnutelná. Jinak by se nestala. Osudem je to, co se nakonec stane a bojovat proti tomu nejde (protože ho za jedno neznámé, za druhé jsme jeho součástí a podílíme se na něm).
Pokud věříme že „toto“ je /bude osud, jen to jen naše domněnka o osudu. Kdo říká že TOHLE je osud? Jen někteří lidé, co se to domnívají a pokládají to za osud (i když jím být nemusí).

Diasraeli podívejete se na otázku
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-neni-mozne-videt-do-budoucnosti

Sama jsem odpovídala.
BUdoucnost začoíná v milnulosti, takže budoucnost můžeme změnit,.

"Pro toho, kdo věří ve fyziku, je oddělení minulosti, přítomnosti a budoucnosti pouhou iluzí.“ Albert Einstein
Nejsem fyzik, ale myslím si, že vše souvisí s relativitou a s tím, že čas neexistuje. Jde o pojmy.
Všechno je právě teď. Přece dnes je dnes, včera bylo dnes, zítra bude dnes atd. Takže všechno prožíváme „dnes“,. tedy v přítomnosti.
Budoucnost tedy začíná v minulosti. Napadly mně vynálezy renesančního člověka L. da Vinciho, třeba jeho princip padáku, odstředivky. Jde tedy o minulou budoucnost.
Platí to i pro umění a literaturu. Protože to, co mnozí nabízejí, často není nic nového, už to někdy bylo, nerealizovalo se, nevyužilo, zapomnělo se to atd.
Takže to vše začalo v minulosti, ale pro budoucnost. Realizuje se v přítomností, která je realizací minulé budoucností..
Takto to může být i s vesmírem. Ten existuje od minulosti, některé poznatky se neuskutečnily, jiné se rozšířily, takže už tehdy se v minulosti vytvořila budoucnost. Její poznatky se v přítomnosti rozšiřují či upřesňuje., nachází se něco nového.
Budoucnost st můžeme jen představovat vytvářet iluze., ale žijeme v přítomnosti, čerpáme z minulosti., můžee uskutečnit např,. nerealizované vynálezy, případně potvrdit či vyvrátit poznatiky.

Ametyst: povzdechy mimo téma a navíc dost podivné: jak se může měnit minulost zdůrazněním nebo neopak vypuštěním informace, kdo osvobodil který koncentrační tábor? Pokud diktatury (fašisté, komunisté nebo současná garnitura v Rusku) přepisují minulost, místo A uvádají B, tak je to normální lhaní.

K NASA: kdo to řekl? Jak to tvrzení doložil? Bez těchto informací je ta věta bezcenná …

K plánům klimatických aktivistů: jde o subjektivní hodnocení („cesta do chudoby“). Plány vycházejí z projekcí, stejně jako např. posuzování potřeba dálnic (udělá se dlouhodobá projekce dopravy, i když samozřejmě nevíme, kolik aut po dané trase pojede příští týden).

Disraeli, annas : Klimatičtí ideologové nám naplánovali bezuhlíkovou cestu do chudoby a milníky bude rok 2035 a 2050, ale přitom nevědí, co bude příští týden.

Ametyst,

1. téma otázk y- ,, minulost nemůžeme změnit, jen pohled na ni. V tom je přece velký rozdíl. Uvedu něco z nejstarších dějin – římské války existovaly, l na jejich příčinu existují dva pohledy. Který si vybereme, záleží na nás.
Napadla mě Kniha Vzpomínky na budoucnost – Nevyřešené záhady minulosti, autor Erich von Däniken., která potvrzuje , že budoucnost začíná v minulosti ,

2. Budoucnost – je představa, výhled, plán, který se často neuskuteční ze dne na den, /i to je blízká budoucnost/, začíná tedy v minulosti, uskuteční se za určitou dobu, tedy ve vzdálené budoucnosti .

,. Albert Einstein. … „Budoucnost je připravovaná minulost.“ Takže představa, plány klimatologů, které se zpravidla neuskuteční ze dne na den, ale ve vzdálenější budoucnosti. Připomínám, že dnes je dnes = přítomnost, včera bylo dnes , tedy ´minulost, zítra bude dnes, ale vzhledem k dnešku , kdy reaguji, je to budoucnost. Takže klimatologové řeší něco jiného, nebo své představy nepovažují za dokonalé, takže snad jejich postoje budou za několik let správné tedy objektivní. Netvrdím, že s nimi musíme souhlasit, ale dnes v přítomnosti, která se stane minulostí se řeší budoucnost, vědci ji chtějí změnit, zda k lepšímu, se zatím nedovíme, ale myslíme si své .

Budoucnost můřžeme změnit. Můj příklad z poslední doby. Byla jsem objednaná v zubnímu lékaři. Jenže ráno, kv uvedejný den, jsem měl jít na ošetření,přepadl měš silný kašel, tkaže jem musela ošetřenízrušit. Změnila jsem svou budnoucnost, musela jsem ji odložit,.