Stalo se vám někdy,že jste byli hodně smutní,potkali jste v ten den
někoho,kdo se na vás krásně usmál a naladil vás na jeho stejnou
energetickou hladinu?
Poslední dobou se mi stává,se na mě usmívá opravdu hodně cizích lidí a
někteří mě „nenechají na pokoji“ a ptají se,proč jsem smutná.
Dnes jsem byla na projektu,kde jsme se s maminami nasmály,až jsme smíchy
brečely. Směju se ráda a často. Ale když jsem jela vlakem domů,cestou mi
lítaly hlavou starosti,až na mě padl velký smutek. Zasnila jsem se do
ubíhající přírody…ani jsem si nevšimla,že jsme na zastávce,až mě za
sklem bodl úsměv průvodčího. Byl to upřímný,krásný úsměv. Vytrhlo
mě to ze svých chmurů,ale po chvíli jsem tam byla zase. Na další zastávce
stály u přejezdu auta,kde na mě v jednom z nich,mával chlap a
překrásně se usmíval. To už jsem se konečně probrala,zamávala a rovněž
usmála. Než jsem došla domů,těch usmívajících bylo několik. Jako by
dnes byl zákaz smutku nebo co…:-)
Nedávno mě zastavil starý pán a říká: „tak krásná(nojo,chlap:-)) a
tak smutná,takové ženy se přeci musí pořád usmívat“…
Tak si říkám,že jednou týdně takový den,kdyby se všichni usmívali,by
nebyl k zahození.:-)
Už vás někdo úsměvem odzbrojil či změnil váš den? Děkuji.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 17Pro koho je otázka zajímavá? annas, vagra, anonym, manon, aramah, johana 56, tom004, Drap, anonym, Lucijej, Damiana, briketka10, balca, RyuzakiKate, anonym, anonym, anonym před 4403 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Já tedy vím jistě, že dnes je Den výživy a ten dodržuji celkem bez potíží :)) Já se nemám na koho škaredit, usmívám se dost často. Když se dostanu mezi lidi, někdy to asi vypadá divně, usmívám se ze zvyku sama pro sebe.
0 Nominace Nahlásit |
to co říkáš se mi stáválo dříve, dnes nebývám smutná naopak
se směju i na své nepřátele, protože to je vejvíc odzbrojí
a smích je prospěšný všem :))
0 Nominace Nahlásit |
:) Nevím jesli dnes, ale ti lidé, co úsměvy a občas i lichotky rozdávají a umí zvednout náladu, jsou asi chvalabohu v každém městečku či městě :)
0 Nominace Nahlásit |
Já snad nebyl smutný i na pohřbu své matky.Zní to sice divně,ale já bral a beru život s humorem a snad i já dokáži lidi rozveselit pouhým pohledem,úsměvem a věřím,že mezi lidmi to tak zůstane,že budou brát i rozdávat úsměvy ať je jakákoliv doba.
0 Nominace Nahlásit |
Mohl bych napsat totéž jako >barbakán<. Ale ten Den výživy, no tak tam mám velké významné mínus. Při výrobě klobás a jiných dobrot, zkrátka mínus. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Život mě naučil, že i grimasa zvaná úsměv může být klamná. Také patřím k lidem, kteří se většinou usmívají, ale pro jistotu i své přátele upozorňuji, že často nejde o úsměv, nýbrž o profesionální škleb. Např. u pana Gorbačova platilo varovnání, že se za jeho tzv. zlatým úsměvem může skrývat železný zub!
0 Nominace Nahlásit |
V tomto případě snad stále ještě platí, že čím víc dáváš, tím více můžeš dostat. Snažím se ke všemu přistupovat s humorem a s úsměvem. Upřimný úsměv je velice dobrí zbraň a vynikající vyjednávající strategie.
0 Nominace Nahlásit |
Sama skutečný smutek neznám a tak se na všechny usmívám.
Doplňuji:
I smutek by se měl brát s úsměvem a nadhledem a nenechat se jím
ovládnout.
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
A víš, že jsem dneska zrovna na něco podobného myslela? Jsem smíšek,
mám velký smysl pro humor, skoro všechno obracím ve vtip, ale hodně lidí
to až šíleně provokuje a mají tendenci mě usměrňovat a
„uklidňovat“.
Lidi vůbec berou všechno (a hlavně sebe) moc vážně – a potom nemají
být ve stresu a v depresi. Naučit člověka myslet pozitivně a dělat jen
věci, které jsou k něčemu, netrápit se zbytečnostmi, umět si užívat
život a nenakládat na sebe všechnu tíhu světa, nevybírat si jen to
negativní, nemít škodolibou radost z cizího neštěstí – to je dost
těžké. Jde to nejlépe tehdy, když dotyčný nalezne „spřízněnou
duši“, která je „nad věcí“. To se pak i z morouse může stát
optimistický člověk. Někdy ale bohužel i naopak – takový emoční
upír, který si ve své zlobě libuje, dovede vysát energii a zničit
skvělého člověka. Stačí zamindrákovaný, sebestředný blb, do kterého
se zblázní nějaká milá dívka, která mu chce snést modré z nebe.
Bohužel, „snáší“ obvykle pouze ona. To, že to nedopadne dobře a
z milé dívky se časem stane nešťastné neurotické stvoření, to je
nasnadě…Ale to jsem zase odbočila…:-)
Já mám ráda legraci, ironii i černý humor. Nemám problém se smát na
lidi kolem sebe, ale je fakt, že (jak jsem psala) tím paradoxně dost lidí
vytáčím. Ale to je jejich problém. Já se otrávit nenechám!
Máš pravdu, lidi by se měli více usmívat – kdo se má pořád koukat na
ty jejich kyselý ksichty!:-)
6Kdo udělil odpovědi palec? annas, manon, Andělé, anonym, briketka10, anonym
před 4402 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Milá Damiánko 🙂,
máš pravdu,člověk se musí naučit myslet pozitivně,myslím,že s tím
nemívám problém,jen do doby,než mi někdo z minulosti chce stále lézt do
života a já se s tím stále peru,abych zapomněla. Celkem se daří,ale
kvůli dětem se stále vídáme,tak je to pro mě někdy těžké,kord,když se
neustále nenechá odradit. Ale jsem velká holka,z cesty prostě už nesejdu.
Jen mě to někdy občas ještě rozhodí a rozesmutní. Ale ti usmívající
lidé mně vrátili zase zpátky na zem…:-))))
Jj, oni obvykle ti, kteří nám nějak v životě zatopili a smázli ten úsměv z tváře, mají náramný čich na to, kdy se začít znovu zjevovat. Ve chvílích, kdy je člověk nejvíc zlomený a potřebuje pomocnou ruku to ne, to si ještě plivnou, ale jakmile se zas jeden postaví na vlastní nohy, trochu se otřepe a začíná se mu dařit – hup a jsou zpátky jako nedoléčená angína… Jde jen o to umět se poučit ze svého zklamání, nenechat se zmást myšlenkami na to co bylo kdysi krásné ani ze sentimentu znovu nepodlehnout – když zbytek byl opravdu hodně ošklivý. Prostě umět jít dál. 🙂 Nedorozumění mezi lidmi je něco, co se dá si vyříkat, ale jestli bylo opravdu ublíženo, je třeba se mít na pozoru, protože historie se bude opakovat – je to takové nepsané pravidlo, bohužel. Přeji ti, milá Andělé, ať ti tvůj nově nalezený šťastný a upřímný úsměv jen tak znovu nezmizí – a když už ho máš, tak ho (pořádně!) ukaž! 🙂
Damiánko,tj.to,co jsem asi potřebovala „slyšet“. Jsi rozumná a Tvých rad si vážím. Napsala jsi to opravdu moc hezky,máš naprostou pravdu. Historie by se stejně opakovala…Stále ale nechápu,když už jsem došla až sem,proč to pořád tak bolí. Četla jsem,že někdy člověk zažije takovou bolest,která ho zlomí a nezapomene nikdy. Ale musím věřit,že to časem úplně zvládnu. Jeden člověk a tolik letité bolesti,to mě až děsí.
Tvá slova mě nějak nakopla,jako už jednou,když jsi mně upřímně
odepsala odpověd na mou nedochvilnost. Vzala jsem si to k srdci a už
dodržuju domluvené návštěvy,či schůzky. 🙂
Mám Ti zač poděkovat,vážím si toho,jsi zlatíčko.:-)
Proč tě to bolí? Protože jsi citlivý a empatický člověk. O to snadnější je nechat se znovu zlomit – pokud to s tebou někdo opravdu umí. Navíc společné bývalé zážitky a hezká slovíčka v pravou chvíli – to musí být člověk opravdu už někde jinde, aby se nenechal zlomit. Proti milostným šrámům z minulosti báječně pomáhá nová láska – nebo mít pro koho žít a věnovat se tomu naplno. Dát šanci něčemu (někomu) novému. Nedlít v minulosti a nechovat se jako by se vlastně nic nestalo. Stalo – a „ničím“ se člověk nikam neposune. Chce to pevné nervy a dobré zázemí. Jde to. Lidské tělo se má náramně rádo a pokud není jiný handicap, rve se. Jsem ráda, že se ti daří, že jsi se posunula dál. Jsem ráda, že ti mé rady k něčemu byly a že sama cítíš, jak jsi se v životě znovu našla. Vážím si tvé upřímnosti i díků a přeji ti hodně lásky. To je to nejkrásnější co nás v životě může potkat.
mila , zlata andele .., vzdyt vy s ena nas usmivate i z te vasi avatarske
foticky … , ne nadarmo jste si ji vybrala …
jinak : ja mavam take detem, nebo lidem co postavaji na moste nad dalnici,
mavaji na auta .., nebo stojim prvni na prejezdu a mavaji deti z vlaku … ja
mavam vlastne skoro vzdy, kdyz je k tomu prilezitost a ten usmev me naskoci tak
nejak automaticky .. :) -iv-
Jé,moje zlatoučká -iv- 🙂,
jsem moc ráda,že jsem tu na Vás narazila…vždy mě tak krásně
potěšíte,děkuju moc.:-)
Úplně Vás vidím,jak máváte a usmíváte se.. Na Vás bych také hned
mávala a usmívala se…škoda,že jste tam dnes také nestála…
Já jsem se sama sebe jako smutnou nevnímala,jen jsem byla na chvíli
zamyšlená,ale asi to na mně bylo vidět na tisíce kilometrů,tak mě v tom
nikdo ani na chvíli nenechal,hned se na mě celý svět usmíval,jako by mi
smutek zakázali.:-D
Sama se také ráda usmívám,máte pravdu,jde to nějak samo,i lidé
vídávám se usmívat,ale tolik usmívajících lidí v jeden den,to je
opravdu pěkné.:-)
Ráda jsem Vás tu -iv- „potkala“.:-)))
Dudu,taky pravda…:-)))
Tome004,no já zrovna,když jsem četla Bohemicu,se cpala párečkama,až mně málem zaskočilo,že je Den výživy…:-)) A na stolku už mi voní horká griotka,no tak to nevím teda..:-))
tome klobásy vyrábět neumím, ale pekla jsem si vinné klobásky
a ty byly ani se mi sem nevejde ten popis chuťi musím si je
znovu koupit, jak se mi povedly mňaminečky :D))
Všem vám děkuji za odpovědi. Jako bych vás viděla se na mě
usmívat.:-))
Barbakane,ty jsi vážně nebyl nikdy smutný? To se máš. Ty už si mě
rozveselil tolikrát,stačilo by potkat jen Tebe a bylo by po smutku snad
nadobro.:-D
Opravdový smutek jsem poznala před pár lety a dodnes mě občas přepadne.
Sama se také ráda na lidi usmívám,dokonce se jím dá odzbrojit
i morous,ale dnes už mi bylo divné,že snad každý druhý se na mě tak
široce usmíval…
Máš pravdu,úsměvy mezi lidmi snad zůstanou v jakékoliv
době,tj.povzbuzující.
Děkuju,posílám na oplátku úsměv všem.:-)))
No,smutný jsem párkrát byl,vážně,ale vydrželo to jen krátkou chvíli.Já hrozně užívám toho vzácného koření. 😁
Drap | 8208 | |
led | 4068 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2777 | |
zjentek | 2713 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2018 | |
aliendrone | 1938 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |