Nevím přesně, co mám dělat. Poraďte prosím.

Jsi v prváku, tak se nestresuj tím, co budeš dělat za několik let a jak to vůbec bude. To řeš až to bude blízko.
Dělej, co sám dělat chceš. Já jsem chtěl být policistou, hodinářem, knihovníkem, bankéřem, obchodníkem, také kosmonautem, malířem či sochařem, spisovatelem, diplomatem, vojákem, kovářem, a dokonce filosofem (ano, jako povoláním, že by mi někdo za to platil :D) a už ani nevím, co všechno.
Kdysi, když jsem si dělal takový test na co se hodím, co bych mohl dělat, tak mi vyšel skoro hezký kruh (měla to být ulita, kde by se ty kruhy postupně zmenšovaly – kde by byl největší výstupek, tak na to bych se hodil nejvíc, kde nejmenší, tak na to nejmíň). Takže jsem byl za výsledek sice rád, ale moc mi to nepomohlo a neporadilo v tom, co bych měl dělat.

Heleď, dělej, co dělat chceš a na rozohodnutí máš opravdu hodně času. Pokud chceš na VŠ, tak o to víc času ještě máš. Nemusíš pak dělat to, cos vysstudoval (na té VŠ), stejně dost lidí nepracuje v tom, co studovali. PRáci a povolání taky můžeš v životě měnit. Taky můžeš pracovat na sebe, můžeš být živnostník, podnikatel s vlastní firmou, investor, obchodník.
Maturitu dáš, na VŠ se dostaneš (a stejně se můžeš hlásit na víc škol). A teď to hlavně prosímtě neřeš. Věřmi, že když to řešíš už teď, tak to určitě dáš. Nechci říkat, že si šprt, ale no… :DD
A nic není konečné nebo závazné. Můžeš změnit školu nebo zaměstnání. Můžeš z podnikání do práce nebo z práce do podnikání nebo při tom i investovat. Nemusíš pracovat v tom, co máš vystudované. Poud budeš chtít v budoucnu nějakou dalšího školu (z nějakého důvodu = ne že by to k něčemu bylo), tak ji dostuduješ, klidně za 6 nebo 10 let i později. Nic není neměnné a trvanlivé. Maturitu dáš. A KDYBY ne tak máš opakování maturity a pak opakování ročníku, pokud chceš. A to není konec světa. Sám se rozhodni, co chceš dělat, co chceš mít vystudované, co by tě bavilo a hlavně jak chceš, aby vypadal tvůj život (nehledě na školy. N2koho sice baví studovat, ale škola má na život – ALE i na práci – malinký vliv. A co se týče úspěchu a života celkově, tak nemá vůbec žádný vliv).

Světe div se, ale člověk může pracovat i bez SŠ a to i bez odborné školy. A může mít hotovou odbornou školu a přesto může pracovat v úplně něčem jiném. A taky můžeš podnikat (úplně v čemkoli – se školou, bez školy). Ty té školy přikládáš neuvěřitelnou roli a význam. To je tvůj problém.
Žíj přítomností – přítomným okamžikem. Žádná minulost, žádná budoucnost, žádné „co kdyby“ (v negativním smylu jsou to ty njehorší a nejmučivější slova).
Zbav se strachu, zvyš si sebevědomí. Uvědom si, co děláš, čím se zabýváš, co řešíš, čemu přikládáš takovou důležitost a pozornost. Věnuj se něčemu jinému, něčemu co ti bude teď prospěšné. A čím si i zvýšíš sebevědomí. ;)

Upravil/a: NoFear

Že jsi šel na gymnázium, protože ještě nemáš jasno, co bys chtěl dělat je jedině dobře. Během studia na to určitě přijdeš. Jít třeba na strojárnu a pak zjistit, že na to nemáš a že tě to nebaví, by bylo horší. S distanční výukou si lámeš hlavu předčasně, sundáváš gatě, i když brod je ještě daleko. Zdá se že podle známek se učíš dobře, takže bych o maturitu neměl strach. Distanční výuka možná letos skončí, vše záleží na tom, jak zaberou vakcíny.

Tvl, ty seš dobrej stresař. 🙂 Seš v prváku a řešíš to, co by hypoteticky mohlo nastat za cca 3–4 roky. 🙂
Když neuděláš přijímačky, tak tě na tu školu nevezmou, budeš muset hledat jinou.
Pokud neuděláš maturitu, pak pro tebe bude platit: „Někdo září, někdo v září“, tj. střihneš si opravu. Jako asi takhle, neudělat ani opakovaně maturitu je skoro nadlidský výkon, pravděpodobnost, že by se ti to takto „povedlo“ je více než nepravděpodobné. 😉
Hele, já ti to řeknu takhle, jakmile tě ovládne strach a utečeš, pak už budeš pořád jen utíkat a ten život s tebou zamete, když těm problémům nebo řekněme výzvám, nebudeš čelit. Takže klídek, nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. To si pamatuj. Nevymýšlej kraviny a studuj to, co máš rozstudovaný, jasný?! 😉

Mysli pozitívne, nie negatívne. Ak sa naozaj učíš, nemáš sa čo báť. Ak ťa prepadnú myšlienky neúspechu pri maturitách, vždy si povedz: „Zvládli to mnohí predo mnou, tak to zvládnem aj ja.“ Jednoducho myšlienku na neúspech si nepripúšťaj a riaď sa známym heslom „ťažko na cvičišti, ľahko na bojišti“.
Stres a Neúspech pošli do minulosti a nechaj miesto nich nastúpiť do prvej línie Zodpovednosť a Znalosť.
Pri ústnej odpovedi si vyhľadaj svoju obeť, ktorej budeš svoj príbeh rozprávať. Zadanú úlohu veď so sebou a nenechaj ju zablúdiť v lese pochybností. Nevšímaj si krovie, plné dračích hláv (stresu, zákerných otázok a odbočiek od témy) a neustále sleduj svoj cieľ (vybratého poslucháča), ku ktorému sa chceš dostať. Svoj príbeh rozprávaj jemu. Ak narazíš na prekážku (nevedomosť), nájdi v nej bránku, mostík (znalosti), cez ktoré prejdeš. Niekedy stačí nepozerať len úzkym pohľadom, ale periférne vidieť aj širšie súvislosti. A využiť videné. Jednoducho, vieš, čo chceš dosiahnúť a ty to dosiahneš!
Ako hovorili husiti: „Nepřítele se nelekejme a na množství nehleďme. Hrr, na něj!“

Upravil/a: led

Zkušenost maturanta 2019:

Studoval jsem technické lyceum. Tudíž obor bez zaměření stejně jako gymnázium, avšak tíhnoucí k technické oblasti. Měli jsme povinnou školní maturitu z matematiky.
Zkušenost s maturitou obecně mám takovou, že není důvod se tolik obávat. Obecně platí, že co se týká školní maturity tak tě vyučující vždy podrží. Mají k tobě za čtyři roky vztah a pokud ví, že si celou tu dobu pracoval dobře, tak i přes to, že se ti maturitní zkouška nepovede nejlíp, tak přihmouří oči. Celkově neznám nikoho (i z jiných škol v mém okolí) co by školní maturitu nezvládl. Dokonce i ti, co měli celé roky čtyřky tak to na čtyři “nějak” uhráli. Musel by si buď podvádět, nebo by tvůj výkon musel být “do nebe volající”, aby si neprospěl.
Co se týká státní maturity, je to poněkud složitější. Zde tě už nikdo nepodrží, ovšem obtížnost didaktických testů z češtiny a angličtiny není vysoká a pokud máš jedničky a dvojky, musíš to zvládnout. Navíc se ty testy dají docela dobře natrénovat. Podobné je to se slohy.
Já si například hodně věřil a zvolil jsem si místo angličtiny státní matematiku. Nakonec jsem to zvládl, avšak znovu bych si ji již nevybral. Angličtina je podstatně lehčí, ne-li “zadarmo”.

Co se týče přijímaček na VŠ, tak nemám žádnou zkušenost, jelikož jsem se hlásil na samé technické obory, kde se nehlásí tolik lidí. Byl jsem tedy přijat za prospěch.
Ovšem teď studuji druhým rokem stavitelství a pochopil jsem, jak jednoduchá byla maturita. Zkouškové, které je jednou za půl roku se zatím pokaždé k maturitě dalo přirovnat a v mnohém ji i předčilo.

Závěrem bych chtěl zmínit, že se nemáš čeho bát, zvládne to velké procento lidí a pokud se na to úplně nevykašleš tak to zvládneš i ty. Především máš na všechno spoustu času. Vlastně se stresuješ kvůli tomu, že tě někdo bude za 3,5 roku zkoušet z něčeho, co jste ještě ani neprobírali. Horší je, když se ve čtvrťáku stresuješ že tě za chvilku budou zkoušet z toho, co jste poslední roky brali, ale ty nic neumíš a vůbec nevíš, jak se to za tak krátkou dobu naučíš. 😂😂😂

Na tohle máš ještě dost času. Nyní se soustřeď na zdárné dokončení prváku.

Nejdřív si myslím, že je naprosto zbytečný se stresovat takhle brzo, PROTOŽE do maturity se toho ještě spoustu naučíš.
A kdyby ses náhodou učit nechtěl, nic hroznýho se nemůže stát, prostě začneš pracovat.
Buď začneš sám na sebe nebo si najdeš zaměstnání.
Nic horšího se stát nemůže.
Takže > buď v klidu.

Maturita je v pohodě, učil jsem se na ní asi 2–3 týdny, nechápu proč někteří experti se připravovali cely rok. Známky jsem měl 1,1,1,2. Takže nebreč kvůli maturitě, tu zvládne každý.
Na vejšku se dostane taky každý. Na práva do Prahy třeba ne, ale na práva do Olomouce v zásadě každý kdo chce. Na 1. lékařskou je těžký test, ale na 2. lékařskou jsou modelové otázky, naučíš se předem odpovědi a nazdar. Na humanitní a technické obory berou každého, pořád v mediich brečí jak je málo techniků. Někam se určitě dostaneš, tohle teď nemusíš řešit, začni to řešit tak rok před maturitou.