Nevíte, kdy má největší sílu křen selský?

Teoreticky, pokud kořen dobře uskladníš, aby nevysychal a byl v chladu, tak skladováním příliš síly neztrácí, vsadím se, že to nepoznáš. Přesto je asi nejlepší systém jak píše Zjentek- nakopat nebo koupit jen podle nejbližší potřeby a nastrouhat jen tolik, co v nejbližších dnech sníš. Zbytek dát do vlhkého písku nebo krátkodobě v igelitu do lednice. Kopat se jistě dá podle potřeby celý rok, akorát se mi to moc nelíbí v pozdním jaru a začátkem léta, kdy rostou mladé listy a křen kvete. To je už lepší si v předjaří uskladnit menší zásobu. Problém může nastat s mnohaletými rozkládajícími se kořeny přestárlých rostlin, nebo rostlin, které rostly v extrémním suchu, byly napadeny škůdci,… takové kořeny nejsou tak dobře strouhatelné, ani tak šťavnaté a dobré.

Úsměvné i když zčásti pravdivé komentáře mě přiměly něco najít o těch pálivých glykosidech, tzv. glukosinolátech. Vlastně ony samotné nepálí, pálí až produkty jejich rozkladu, které vznikají při strouhání a poškození rostliny – viz níže. Což v přírodě slouží pro ochranu rostliny.
Glukosinolátů je spousta druhů, v podstatě vznikají kombinací cyklických sacharidů s aminokyselinami, zejména sirným L-cysteinem. (Zřejmě tedy mohou sloužit i jako zásobní látky.) Samotné glukosinoláty nemají biologické účinky, ty se projeví až po mechanickém porušení rostliny. Tehdy spojením enzymu myrosinázy (umístěné odděleně v buňkách idioblastů) s glukosinoláty (obsaženými v parenchymatických pletivech) dojde k hydrolýze při které mj. vznikají isothiokyanáty (aktivace detoxikačních enzymů) a indoly (antimutagenní a antikarcinogenní produkty). Obecně vznikají také nitrily. Jejich hlavní účinky jsou antinutriční (vážou jód), antimikrobiální, antifungicidní a antibakteriální.
Zdroj:
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Glukosinol%C3%A1ty

EKSOT123 to byl „hustý“ odstavec. Chemik aby se v tom vyznal! :)