Včera jsem tady měl otázku na puchýře na nohoum které jsem si na
brigádě uhnal. Dělám ostrahu obchodního centra. Celý den chodím sem a tam
po centru. Směny jsou vesměs 12hodinové. Vždycky ze začátku to jakš takš
jde, ale vždycky druhou a třetí hodinu (každou třetí hodinu máme potom
pauzu na 30 minut) sotva tahám nohy po zemi, bolí mě celé nohy a záda.
Každý krok je zdrcující, ale prostě musím pořád chodit. Nesmíme se
nikde posadit, opírat, atp. Byl jsem tam dva dny za sebou, dvě dvanáctky. Po
prvním dni sem byl zničený a říkal jsem si, že je to třeba jen prvním
dnem. Ráno jsem sotva vylezl z postele, jak mě všechno bolelo, ale musel sem
jít do práce znovu. Včera večer jsem sotva přilezl domů…a dneska ráno?
vpodstatě nemůžu narovnat nohy v kolenou, bolí mě všechy svaly, klouby,
chodidla, zezadu kolena, … Přijdu si jak důchodce, pořád si stěžuju na
„nemoci“ 🙂
Zaměstnavatel mi naplánoval další směny na zítra a celý víkend, opět
všechno dvanáctky. Poraďte mi, jak mu sdělit, že prostě končím. Přeci
nebudu mít dny volna jen proto, abych celý den sotva lezl a dával se
dohromady na další dny, kdy se dobiju.
Doplňuji:
Nejhorší na tom je podlaha z dlaždic. Strašně tvrdá, že každý krok pak
skutečně cítíte v páteři.
Taky sem si myslel, že to budou peníze za nic, nebudu nic dělat a
vydělávat, z pozice zákazníka to tak vypadá, jen realita je
někde jinde.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? GM, hanny 2, dědapetr, anonym, anonym před 4856 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
V čistě věcné rovině lze oznámit, že to prostě fyzicky nezvládáte.
Agentura však potřebuje dopředu obsadit směny, tak potřebuje určitou
lhůtu.
Jiná věc je, kdybyste nečekaně omarodil, pak to musí řešit
operativně.
Ve vašem případě by bylo nejlepší jít co nejdříve k obvodnímu
lékaři, jestli máte vážně poškozené nohy, měl by vám dát neschopenku
a s tou jít obratem za agenturou.
P.S. My, co jsme byli na vojně, máme za sebou noční poplachy s následnými
pochody se samopalem, maskou a plnou polní a v kanadách řádově na 40km.
A taky se nás nikdo neptal.
0 Nominace Nahlásit |
To je teda hrozný,to máte správnou turistiku.Ale každou třetí hodinu
30min.volna,to je dobrý,tak to vydržte,budete mít penízky,jste přece
chlap,ne?
Doplňuji:
No to víte,život je dřina a vydělat peníze ještě větší,musíte si
zvykat,když budete muset pracovat až do xxx let!!!
Upravil/a: hanny 2
0 Nominace Nahlásit |
Dělal jsem obchodního detektiva vše je o pohodlné obuvi a zvyku.ze začátku jsem měl ty samé problémy s nohama.Sedal jsem si do chladné vody a mazal nohy a pak jsem si zvykl.Pokud chceš opravdu odejít tak zavolej a nebo zajdi na firmu a ohlas jim že končíš.
0 Nominace Nahlásit |
Já jsem tyhle problémy měla taky,když jsem nastoupila pracovat do hospody.Myslela jsem,že ty problémy s nohama nebudou,protože v předešlé hospodě mě nohy nebolely,ale ten problém spočíval v podlaze.V té první hospodě měli natažené lino,v té druhé dlaždice.Zkusila bych střídat boty,třeba každý den,než si zvyknete.
0 Nominace Nahlásit |
Jestli chcete peníze, musíte to vydržet, první dny jsou nejhorší. Holt vaše nohy nejsou zvyklé na tak dlouhou chůzi. Pokud je to opravdu tak hrozné, tak zajděte k lékaři jak radí ostatní nebo se pokuste se zaměstnavatelem dohodnout na okamžitém zrušení smlouvy… můžete třeba i zalhat, pokud odtamtud opravdu chcete „vypadnout“ co nejrychleji… nemocná babička na druhé straně republiky, zlomila si nohu, nesmí vstávat a vy jste jediný, kdo se o ni může starat nebo tak… =)
já sice nemám tak dlouhé směny, ale makám 8–10 hodin denně na mramorové podlaze a dlaždicích, celou směnu lítám sem a tam, sednout, opřít nebo zastavit se na víc než minutu se nemůžu… a držím to už pátým rokem… s úsměvem a půl hodinou na oběd… všechno jde ;)
0 Nominace Nahlásit |
Jen si zvykej a buď rád, že jsi sehnal brigádu, každý takové štěstí nemá. Pečení holubi nikde do huby nelétají. Také dělám už 12 roků 12hod. směny, kdyby to bylo jen chození po obchoďáku, to by byla ulejvárna! Mnoho lidí je na tom hůř než ty, jsou i několikanásobně starší než ty a nestěžují si.
0 Nominace Nahlásit |
Mnoho nezaměstnaných by to asi glosovali: buď rád, že máš práci, i když blbou, jiní to štěstí nemají.