O kolik vás nejvíc ošidil někdo při placení třeba v obchodě, hospodě?

0.00,– Kč

Na to si nepamatuji.

V úterý nás zve táta na oběd, takže to platí on a když pozvu rodinu na oběd já, tak pošlu peníze mámě na účet a mamka to pak zaplatí.

Moc tedy často osobně neplatím. Daleko častěji posílám peníze na účet.

Kč 400.00, tak osm roků zpátky. Platil jsem chauffeurovi v autobusu pětistovkou, vydal mi na stovku. Já si to ale uvědomil, až jsem byl z autobusu venku, no a přes jiného chauffeura jsem to nahlásil podniku a on to zapřel – takže věděl, jo, okamžitě věděl, prostě mne okradl. Starý komunista, naštěstí už je mrtvý. 👌😅

V hospodě jsem nic takového nezažil, ale asi je to tím, že za 1. chodím do poněkud jiných hospod, než Ty a 2. v životě by mne nenapadlo vypít deset piv! Copak jsem cisterna, nebo Mr Creosote: „Dám si všechno!“ „Moudře vybráno, monsieur! Jak si to přejete servírovat, vše smíchat do kbelíčku?“ „Ano, a vajíčka navrch!“ „A, jistě.“ „A hlavně nešetřit paštikou!“ (https://www.y­outube.com/wat­ch?v=5Y566YmE9Tk)? 🤷‍♀️🤢 Ovšem proti gustu žádný disputát, jako! 😎😃

To, že se někdo spletl, a já přirozeně nemohu, s jistotou blízkou materiální pravdě, říci, jestli za tím byl oumysl, či-li nic, se stává docela běžně, ale je to tak 50÷50%, zhruba, v můj neprospěch versus jeho neprospěch. Přirozeně, že na to dotyčného vždy upozorním.

Asi 3× jsem zaznamenala, že se ošidili o 100 a 200 Kč.
V prvním případě jsem to zjistila až dome. Vrátila jsem se do restaurace zpět a vrátila 100 Kč.
Další případy v obchodě, upozornila jsem hned, u pokladny.
Pokud mne někdo ošidil, tak se mu to povedlo dokonale. Tak, že jsem si toho nevšimla (nepřepočítala). A to by muselo být více než před 30 lety. Sleduji a dávám pozor.