Odpoveď byla označena jako užitečná

Výchovu pěkně popsal klinický psycholog Jordan B. Peterson: Dítě se má již v útlém věku vzít za nohu, a říct mu rázné „Ne“. Dva týdny bude skuhrat a plakat, později plakat přestane, a bude reagovat na samotné slovo „Ne“. Později již nebude ani potřebovat, aby mu někdo říkal „Ne“, obecné vzory z domácí výchovy si přenese i do světa tam venku. Dnešní rodiče se často bojí něco dítěti zakazovat, říkat mu „Ne“, a namísto toho volí způsob „dohledu nad dítětem 24/7“, což je špatně z řady důvodů. Hlavní je, že se v takovém případě se ani o žádnou výchovu nejedná.
Jinak za mě stále platí obecná pravda, že děti, které se potýkají s řadou problému jsou v životě pokornější a schopnější.

Copak dějiny, ty si už zvykly, ale my se musíme s takovými setkávat a nám to dělá starosti. Podle mého soudu jsou rodiče skutečně každou generaci benevolentní více.
1! Asi to tak je. Občas potkávám děti a u některých je skutečně na první pohled znatelné, že vůbec neznají jak silný argument a jak moc výchovná dokáže být dobře mířená facka
2.Asi ano. Sám život je skutečně velmi dobrým učitelem.
3. Ano musí. Tak už je to zavedené, jen je zarážející, že se nikdo ze zažitých hloupostí dostatečně nepoučí.

„Je zajímavé, že z generace na generaci jsou děti stále horší a rodiče stále lepší, navíc ze stále horších dětí vyrůstají stále lepší rodičové“.
Tak to můžu podepsat, ale ne vždy. Znám případ kdy se ze spartánsky a autorativně vychovávaného normálního kluka, kterému vše rodiče zakazovali, stal stal normální chuligán a kriminálník. Jindy se stane, že násilné metody výchovy mají opačný účinek jako negativní příklad: ne takový hajzl nikdy nebudu!

Já jen napíši, že mne FASCINUJE, když starší generace skuhrá nad dnešní „hroznou, nevychovanou mládeží“, přičemž pár let dozadu sami zuřivě brojili za „pokrokové a benevolentní“ výchovné metody. :D :D :D