Odpovědnost zaměstnance za zmetky?

Existuje snad neco jako vystupni kontrola?! Nebo ma zamestnanec nejakeho nadrizeneho, ktery to kontroluje?
Alle to je jen moje domnenka, nikdy jsem ve vyrobe nepracovala!

V znení vašej otázky vidím len následky, ale ani v popise nevidím príčiny vzniku tak veľkej škody.
*Malé chyby sa stávajú, ale trestom sa príčina chyby neodstráni. Ľahko je človeka trestať, popraviť, ale tým sa príčina jeho konania neodstráni. *

Ľahko je odsúdiť, ale tým sa zistený problém nevyrieši

V prvom rade pred udelením pokuty treba zistiť mieru zavinenia pracovníkom za takúto prácu. Trestať je ľahko, ale tým sa škoda a jej prípadné pokračovanie neodstráni. Najmä ak ide o sériovú prácu. Hneď ma napadá 5 základných otázok:
1 – ako funguje výstupná kontrola, keď za 20 pracovných smien na závadu neprišli?
2 – spĺňa výrobný výkres výrobku normu v zmysle čitateľnosti požadovaných dát? (predpokladám, že DATA na výkrese sú správne)
3 – viniť toho najnižšieho pracovníka je ľahko, ale kto v skutočnosti zodpovedá za správnosť výroby?
4 – má pracovník dostatočnú kvalifikáciu na svoju prácu?
5 – má pracovník pre výkon svojej práce požadované potrebné podmienky?

PS, Je zaujímavé, že sa orientujete len na pracovnú zmluvu, ale…
…mnohí nielenže nevedia pochopiť rafinovanosť textu pracovnej mluvy, ktorá je často písaná len v základných bodoch. Za 6 desaťročí aktívnej práce som videla veľa pracovných zmlúv, nielen svojich ale aj desiatky cudzích v rôznych odvetviach. Ale väčšina z nich neobsahovala okrem „zákonne“ povinných údajov bližšie špecifikovanie vykonávanej práce a pracovných podmienok, priamu a nepriamu zodpovednosť za prácu, finančné a iné odmeny a tresty a veľa ďalších bodov. Jednoducho mnohí poznáte pracovnú zmluvu len vo forme jedného listu s pár riadkami. Tým vlastne nechávate voľnosť v rukách zamestnávateľa bez vlastnej ochrany.

Podle smlouvy. Většinou se ve všech firmách kontrolují výrobky průběžně., takže by takováto škoda vůbec neměla vzniknout.

Záleží na pracovní smlouvě. Také je běžné, že u solidní firmy jsou zaměstnanci
pro takové případy pojištěni.

Tady na webu je taky jeden zmetek. 😂

Ne, rozhodně se nemůže počítat škoda za každý jeden kus zvlášť. Takže kdyby něco, tak max. ten 4,5 násobek mzdy, pokud nemá podepsanou hmotnou odpovědnost nebo to neudělal úmyslně.

Neplatí to ale automaticky. Je potřeba každý případ posoudit zvlášť, jak moc ten zaměstnanec porušil svoje povinnosti. Je rozdíl třeba v dokumentaci něco přehlídnout, anebo se na dokumentaci vůbec nepodívat. Pokud to byla jen malá chybička, který se tam běžně dějou, jen měla nečekaný důsledky kvůli absenci kontroly, tak pak by to platit spíš ani neměl.

V předchozí práci se kolegyně upsala a poslala 5 milionů na špatný číslo účtu. Naštěstí se spletla jen v jedný číslici, a proto číslo účtu neexistovalo a peníze přišly zpátky (čísla účtů jsou tak schválně dělaný). Nicméně byl stanovej interní předpis, že všechno kontroluje ještě druhej člověk. Pravidlo se porušilo, protože to ta slečna dělala do 7 večer (protože firma radši sdírala z kůže stávající zaměstnance na neplacených přesčasech, než aby přijala další) a nikdo jinej v tý době v kanceláři už nebyl. Z toho důvodu se domnívám, že by jí škoda ani nemohla být předložena k úhradě, kdyby se peníze nevrátily.

https://www.chre­nektomankotrba­.cz/sluzby/od­povednost-za-skodu-zpusobenou-zamestnancemza­mestnavatelem

Nesmyslný dotaz.

Platí obecná zásada, že závislá práce se provádí na náklad a obchodní Risiko zaměstnavatele.

Pokud rabotnik vyrábí čudle, nebo nějaký jiný bazmeg, přičemž jich vyrobí za směnu 50, tak rabotnik má nějakým interním předpisem, nebo nějak jinak dané, že má třeba zkontrolovat každý 5, nebo každý 10, čudl. No, tak by vyrobil špatně 5 čudlů (nebo 10), škoda Kč 10,000.00 (případně Kč 20,000.00). To zaplatí z „pojistky na blbost“, i kdyby rubal čudle za minimální mzdu.

Ale dobře, dejme tomu, rabotnik je Trottel, nesprávně pracuje a nesprávně kontroluje, vyrobí špatně všecky výrobky za směnu. No tak je to 50 čudlů, 50 × Kč 2,000.00 = Kč 100,000.00. Mi­nimální mzda je Kč 20,800.00 × 4.5 = Kč 93,600.00. Za­městnavateli pojišťovna vyplatí Kč 84,240.00, rabotnik doplatí Kč 9,360.00, Kč 6,400.00 zaměs­tnavateli nikdo nezaplatí, je to jeho Risiko plynoucí z toho, že zaměstnává zaměstnance.

Větší škoda nemůže vzniknout, každou várku čudlů překontroluje kontrolor čudlů. Pokud takový institut nemá, tak ale potom se nemůže stěžovat, že mu zaměstnanec rubal špatný čudle celý měsíc (20 směn = 4 tejdny po 5 směnách)! Za blbost se platí.

Když by, v takovém případě, došlo na soudní spor, je dosti nepravděpodobné, že by mu soud přiklepl i ten 4.5 násobek hrubé mzdy, na který má obecně právo.

Nevytvářej hypothetické situace, soustřeď se na čudlů rubání, dobře se ti povede! 🤦‍♀️

V podstatě ano
Zaměstnanec má být v 1. řadě, dobře pojištěn!!!
Zaměstnavatel také…
ÚMYSL NEBO NEDBALOST?
Žádná kontrola, konzultace s nadřízeným?
Přece nemůže někdo 20 dní produkovat zmatky…
Pustit zmetek k zákazníkovi, přes výstupní kontrolu,
by nemělo být možné.

Maximální výše náhrady, kterou může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat

obecná povinnost – škody způsobené z nedbalosti 4,5 násobek PMV
obecná povinnost – škody způsobené úmyslně, v opilosti, pod vlivem omamných látek bez omezení
škody způsobené úmyslně – navíc lze požadovat i náhradu ušlého zisku bez omezení
nesplnění povinnosti k odvrácení škody 3 násobek PMV
schodek nebo ztráta svěřených předmětů v plné výši
https://money­.cz/novinky-a-tipy/mzdy-a-personalistika/sko­da-zpusobena-zamestnancem-co-muze-zamestnavatel-pozadovat/