Opravdu je smrt spravedlivá?

Umirani neni soucasti smrti, ale zivota. Smrt je spravedliva v tom, ze „plati“ pro vsechny a vsichni po ni dopadneme stejne.
Doplňuji:
Smrt nam vezme zivot a preda nas dalsimu procesu, at uz je jakykoli (hniloba, posmrtny ZIVOT, reinkarnace…). A tam uz opet spravedlnost byt nemusi. Ale smrt jako takova urcite spravedliva je.

Upravil/a: Hamon

Smrt je spravedlivá, sebere všem bez rozdílu všechno a přijde až po naplnění osudu úplně nakonec.

Ale životní osud je nespravedlivý. Někdo umře ve dvaceti někdo v devadesáti, někdo před smrtí trpí, někdo ne. Za to ale může ten lidský osud ( možná i trochu sám člověk) ale ne smrt.

Podle mne, je život cesta, která má začátek a konec, a kde v okamžiku konce člověk bude, je na něm. V čem existuje pak spravedlnost, Smrtí nastává další cesta. Jedna začíná a druhá končí a všichni na tu cestu jdou. Je to vlastně konec těla, ale duše, duch pokračuje dále. Člověk není jen fyzické tělo, ale je něco více. Co když budeme prát život jako chvilkové zastavení naší duše v prostoru, v místě v našem těle, jak pak lze nazvat smrt. Život můžeme brát jako chvilkové odskočení si na dovolenou. Podle tebe není smrt spravedlivá, ale je spravedlivé to, zda se někdo narodí jako Brit, Rumun, Američan nebo housenka, nebo brouk, či hmyz. Možná z lidského hlediska to spravedlivé není, ale člověk si určil pravidla a normy, co je spravedlivé a co ne. Ale život se řídí jinými zákony, než si člověk přeje.

že je spravedlivá říkaj ti jedinci, kteří nevědí, co se děje dále od momentu smrti:o

Smrt ano, ale cesta k ní rozohodně ne…
Doplňuji:
*rozhodně

Upravil/a: Sarrow

Stejně bych se mohl zeptat jestli je narození spravedlivé. Někdo se narodí, vyřvává že mu musí padnout svět k nohám, že, někdo má z narození trauma. Nicméně proces narození a smrti je krátkodobý proces a ti zdraví se s tím srovnají – tím myslím, že mrtví za pár hodin zapomenou a jsou spokojeně mrtví, tak jako ti živí.

Smrt není spravedlivá.
Už proto, že nemusí přijít chtěná, nemusí být jen důsledkem nemoci či stáří (což je vlastně taky nemoc). Smrt je krutě nespravedlivá, způsobí-li ji někdo jiný, ať už záměrně nebo náhodně či nedbalostně. Pro původně zdravého jedince je taková nečekaná smrt velmi krutá, i když ji třeba již nevnímá. Ten pocit krutosti vse však přesouvá na nejbližší pozůstalé, kteří často příchod tak náhlé smrti vůbec nerozumí.
Na smrti člověka je snad to nejnesmiřitelnější, že osůbka, která tady kolem vás jetě teď byla, néžeby už jen nebyla, ale už NIKDY nebude! To je to strašné a často dlouho nepochopitelné!! Jsou lidé, kteří se s tím nevyrovnají nikdy…
Vlastik
Doplňuji:
Oprava věty:
Ten pocit krutosti se však přesouvá na nejbližší pozůstalé, kteří často příchodu tak náhlé smrti vůbec nerozumějí.

Upravil/a: vlasecc

Spravedlnost je v tom, že smrtí končí život každého a mrtvoly jsou si ´rovny´ – ať byli oni lidé za života jakkoli rozdílní.

Samozřejmě, že někdo zemře ve spánku (de facto to má „lepší“ způsob ) a někdo v bolestech, ale myslí se tím, že se smrt týká každého člověka bez vyjímky.

Hamon: jak si můžeš být tak jist, že po smrti dopadneme všichni stejně?

Celí nekonečný vesmír je RELATIVNÍ a to je spravedlnost! Něco o proti něčemu je něčím ale něco oproti všemu je vším! Každá věc či čin je taková/ý pouze pro něco ale pro tamto je jiná/ý .. každá objekt je nějak velký/malý ale pro každý jiný jinak! Každá věc se pohybuje nějakou rychlostí ale oproti každé jiné jinou. Každý náš nepřítel má přítele a každý nepřítel přítele tak kdo kým je? Vše je vším ..jen jde o to co s čím srovnáváme ;) jsme tak nicotní ale zároveň tak obrovští…
Doplňuji:
Lidi ego je hrozná věc,, nesmíte myslet pořád jen na sebe ;) a sorry za ty chyby ..

Upravil/a: anonym