parni hrnec

Parní hrnec nejspíše myslíte takový ten od tefalu jak se dole vaří voda, která pak ohřívá věci ve vyšších patrech hrnce. Je to super věc. Doma ji máme asi 4roky a použili jsme to asi 20× =D vždycky když děláme knedlíky na páře. Prý je to prima, když chcete zhubnout, ale jinak je to zdlouhavé vaření a klasické pánvičky a hrnce na sporák jsou prostě klasika.

Pokud máš na mysli tzv. „papíňák“, tak zkušeností by bylo plnej hrnec 🙂 Ale, aby se ´papíňák´ nazýval ´parním hrncem´, tak to jsem neslyšel…, pamatuji si na název ´tlakový hrnec´.

Základním principen ´papíňáku´ je vaření pokrmu v tlakově uzavřené nádobě, kdy za vyššího tlaku se pokrm uvařil mnohonásobně rychleji. Takto se vařívalo často maso (zejména hovězí na vývary), brambory, zelenina (např. na bramborový salát) atd.

Papinův hrnec neboli tlakový hrnec je tlustostěnný hrnec sloužící k vaření za vyššího tlaku, než je běžný atmosférický tlak. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší teploty vaření (120 °C až 130 °C, teplota varu vody za normálního tlaku je asi 100 °C), a tím i rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi Denisu Papinovi, jenž jej poprvé sestrojil roku 1679. Nešlo ale o první tlakový hrnec vůbec. Předchůdcem Papinova hrnce měl být kerotakis, tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou Marií Židovkou (Prorokyní) ve 2. století v severní Africe.Konstrukce

Důležitou součástí hrnce je otvor uzavřený těžkou, ale pohyblivou zátkou, která funguje jako pojistný ventil. Propouští přebytečnou páru, a tak zamezuje nebezpečnému zvýšení tlaku, které by mohlo vést k roztržení hrnce a výbuchu. Pro zvýšení bezpečnosti má Papinův hrnec navíc tepelnou pojistku, která se při nebezpečném zvýšení teploty roztaví a uvolní páru z hrnce.
Výhody

Při vaření v Papinově hrnci dochází k úsporám času a energie. I tužší plátky hovězího masa (z falešné svíčkové, nebo z pera) jsou měkké cca po 20–60 minutách, zatímco při dušení pod poklicí je nutno počítat až s hodinami a maso je třeba předem naložit do oleje nebo loje. Drůbeží kostry ze současné velkochovů se rozvaří za cca 30–60 minut tak, že je možné je beze zbytku pozřít.
Nevýhody

Zvýšený tlak při vaření v Papinově hrnci představuje jisté riziko. Většina negativních názorů vychází z dramatických zkušeností s vytržením pojistky při varu u starých hliníkových hrnců, k čemuž docházelo kvůli ucpání ventilu. Při náhlém poklesu tlaku dojde v přehřáté kapalině k bouřlivému varu, který může vyvrhnout vařený pokrm do okolí. Ani dnes není dobré do hrnce přidávat větší množství naťového koření (bazalky, majoránky, rozmarýny, tymiánu), aby se neucpaly otvory v pojistkách. Stejně tak není vhodné hrnec příliš naplnit, neboť hrozí velmi rychlý nárůst tlaku při vaření. Nedoporučují se ani příliš „výhodné“ supermarketové výprodeje, kde hrozí riziko nižší kvality a bezpečnosti výrobků.[zdroj?] Moderní tlakové hrnce se obvykle vyrábějí z nerezové oceli.

ano mámr je to perfektní věc hlavně pro ty kdo chtějí jist zdravě