4.„Není Bible jen záznamem lidské víry v Boha, tedy vyjádřením názorů těch, kteří zachytili své myšlenky a svůj pohled na "jednání“ Boha? Nehrála větší roli víra než rozum? Nebo rozhodlo přísloví 26/29 – „Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák ….?“
Domnívám se, že záleží na každém, zda uznává svět nadpřirozený, zda tedy u něho převažuje (křesťanská) víra, nebo převládá rozumové poznání.
Jsem přesvědčena, že některé názory a postoje v Bibli odpovídají době vzniku, někdy i chybnému překladu, tudíž neodpovídají současnosti. Ale mnohé pravdy jsou nadčasové, dají se vysvětlit i rozumově.
Obrázek
https://cdn.pixabay.com/photo/2017/11/30/20/37/bible-2989425_960_720.jpg
Zapomněla jsem uvést, že jsem si „oprášila“ některé názory na filosofii z knihy Úvod do světa idejí, kterou napsal kolektiv autorů z oxfordské university.
Děkuji všem, kteří se nad tématem zamysleli.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 8Pro koho je otázka zajímavá? led, dudu, vagra, johana 56, Drap, paul1, Kepler, independent před 2017 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Tak především bych ROZDĚLIL tu „víru“ z otázky na víru ve smyslu teologickém a důvěru v něco/někoho. Nastoupím-li do dopravního prostředku, nemám VÍRU, že dojede do cílové destinace, nýbrž DŮVĚRU, že s jistou (řekněme ZNAČNOU) pravděpodobností to tak bude, stejně tak to je i s mírou jisté důvěry v člověka atd. Nechci to rozebírat dle „češtinologického hlediska/pravidel“, podle kterých to s tou vírou takto formulovat zajisté jde, ale podle mne je to trochu matoucí.
Víra ve smyslu teologickém sice formálně – syntakticky je ekvivalentní víře, že (mám-li použít Keplerovo oblíbené) když vypustím ruprechta si toho nikdo nevšimne, ale po stránce významu/obsahu jde o zcela rozdílné věci, pro které (tak jako pro mnohé jiné věci) máme shodný termín. Podle mne tedy. ;)
ad 1 – Rozhodně NEDÁ! Pravdivost můžeme ověřovat, potvrdit či
vyvrátit, teologická víra (základní předpoklad) tuto zkoušku/ověření
odmítá a pracuje VÝHRADNĚ s předpokladem neoddiskutovatelné pravdivosti
BEZ jakéhokoliv podložení/důkazu. Jinak by to nebyla VÍRA.
Pokud se přesto pustí na toto pole, VŽDY přijímá jednostrannou
argumentaci/důkazy. Typicky – v Bibli se píše „toto“, což lze
perfektně aplikovat na „tamto“ (reálná situace – např. „splněné
proroctví“) > ergo je to DŮKAZ PRAVDIVOSTI/oprávněnosti víry. NIKDY
naopak, tedy že toto je v ROZPORU s Biblí, ergo je to důkaz její
neplatnosti. :)
ad – 2 „Věřím, tedy vím!“ platí absolutně, vychází to z logické podstaty výroku. Pokud by výrok neplatil v závěru je vyloučené, aby platil v premise. Pokud premisa platí, platí i závěr, jinak to s vírou nejde.
MNOHEM zajímavější je Descartesovo „Myslím, tedy jsem!“, ale pouštět se do rozboru – na to FAKTICKY nemám teď sílu. ;) :) Ostatně na tomto políčku kopaly i mnohem výkonnější bedny, než je ta moje, takže proč nosit dříví do lesa. :) Obzvláště „výživné“ je prý čtení Heideggera v originále [což se prý MUSÍ, všechny překlady jsou údajně matoucí/nedostatečně výstižné > pro mne vyloučeno, já ještě tak „Herr ober, ein bier bitte!“ a „Noch einmal bitte“ a podobné vrcholné výkony německé rétoriky ;) :)], ale pokud mohu posloužit znalostí českého překladu, tak i ten vydá za parádní jatka. ;) :D :D Každopádně se do rozboru výše zmíněného výroku nepustím, život je TAK krátký! :)
ad 3 – Pan Vymazal by se měl alespoň TROCHU snažit, když už se (pravděpodobně) živí žvaněním. Nejspíše spoléhá na fakt, že takové blbosti mohou číst jen lidé mentálně insuficientní, tudíž nehrozí, že by se nad výrokem ZAMYSLELI! Je dost možné, že by přišel i na „něco onačejšího“, ale to už je spojené s tím „otravně namáhavým přemýšlením“, takže vítězí korunová sazba za slovo. ;) :D :D
ad 4 – Podle mne to tak je. Což ji ovšem neupírá hodnotu jak z teologického, tak z historického hlediska – z obou úhlů ohledu jde vysoce hodnotný zdroj poznání.
Je třeba si uvědomit, že je Bible nejen souhrn faktů (reálných historických skutečností, jakkoliv třebas převzatých či zamlžených), ale především směs, lépe kvintesence názorů nejlepších mozků příslušných období na celou tu „záležitost kolem Boha“, která je nám podávána v prudce koncentrované formě.
Není jednoduché to absorbovat – ti lidé (autoři) nám v krátkosti podávají VÝSLEDKY svého někdy i celoživotního úsilí a s ohledem na jejich množství si Bible v náročnosti na zpracování nijak nezadá s moderními filozofickými díly géniů, jako třeba Wittgensteinův „Tractatus Logico-Philosophicus“, jakkoliv je znát značné úsilí kompilátorů o co největší srozumitelnost/pochopitelnost/osvojitelnost, s čímž se moderní filozofická díla pochopitelně vůbec neobtěžují. (Předpokládá se, že čtenář bude dostatečně na výši, aby dílo pojmul „ad hoc“ na rozdíl od Bible, kde je kladen značný důraz na oslovení/zpřístupnění pro co nejširší okruh čtenářů.)
A aby to NEBYLO zase až „tak moc jednoduché“, je NUTNÉ vzít při studiu v úvahu i fakt RŮZNORODOSTI/termínové NEDOSTATEČNOSTI a nepřesnosti PŘEKLADŮ!
viz (předpokládám, že jste se přehmátla a jde Vám o „Př XXVIII,
26“ [Př 28:26]) tato pasáž zde: https://www.bible.com/cs/bible/15/PRO.28.26.B21 ,
zde: http://www.biblenet.cz/b/Prov/28 ,
a zde: https://wol.jw.org/cs/wol/b/r29/lp-b/Rbi8/B/2000/20/28#study=discover
Už jen z této jediné popsané pasáže (jejích překladů) je zřejmé JAK MOC je nutné uvážlivě k problematice přistupovat. A věřte mi, takhle to je prakticky s CELOU Biblí! V podstatě se dostáváme do situace, kdy se honíme za „nejpůvodnějším zdrojem – originálem“, který pochopitelně NEEXISTUJE!
Bible (Starý zákon) byla kanonizována v dnešní podobě přibližně v 5.st. př.n.l., přičemž jednotlivé zdroje pochází i z 12.st.př.n.l. a jsou nezřídka pouhým PŘEPISEM textů JEŠTĚ STARŠÍCH! > např. biblická potopa > mezopotámský „Epos o Gilgamešovi“. I kdybychom nebyli [většina z nás] závislí na překladatelích ze starověkých biblických jazyků, jsme tak jako tak odkázáni na NOVĚJŠÍ kompilace, jejichž výklad/překlad lze vždy zpochybnit právě nalezeným STARŠÍM či ekvivalentně starým JINÝM textem.;) :D :D
NICMÉNĚ bez ohledu na Př. XXVIII, 26 bychom se na svůj rozum spoléhat MĚLI (ale NEJEN POUZE na svůj!), protože ten na rozdíl od víry poskytuje odpovědi (víra zdánlivě též, ve skutečnosti poskytuje POUZE TVRZENÍ, nic víc). Ostatně – pokud přijmeme tezi, že „Bůh existuje“, je NEVYHNUTELNÉ z faktu, že nás Bůh „obdařil rozumem“ [nebo alespoň NĚKTERÉ z nás ;) :D] vyvodit závěr, že ho MÁME používat. :)
Uff, uff! Vy mi tedy dáváte zabrat, jen co je pravda. Otázka mi přišla VELMI vhod (nemůžu spát), ale že jsem tak smělý madam, nebylo by tam pro příště nějaké odlehčenější, humorné až lehce frivolní téma? (Ale ne zase MOC, aby ten chlívák Kepler neměl radost a ostatní zločinci jako např. Dochy, Edison či nedejbože strašlivá *** [raději to nenapíši, ale má to cosi společného se zmrzlou vodou] do toho s náramným potěšením nekibicovali? Přeci jen není nad SPLENDID ISOLATION.) ;) :)
Upravil/a: annas
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?annas Nahlásit |
Myslím, že víra k životu neodmyslitelně patří. Nedovedu si představit, že při nástupu do autobusu bych se strachoval, že nedojedu do cíle. Je to spíš životní zkušenost a pravděpodobnost, než víra. Bez víry v dobrý výsledek by se nikdo nepouštěl do žádných plánů a projektů, i když se často zklame. Řekne si: tak ať, třeba to příště vyjde, udělám znovu, jinak a lépe. Co se týká vyšších věcí a duchovna, někteří víru potřebují jako berličku a dokonce jim ulehčuje život. Jiní se bez víry v boha obejdou a je jim spíše na překážku. Nejvzácnější typ člověka je jako Jiří Grygar (o kterém tady byla nedávno řeč) a spousta dalších vědců, kterým nedělá potíže přijmout oba názory a nejsou jim v protikladu.
5Kdo udělil odpovědi palec? annas, briketka10, aliendrone, paul1, marci1
před 2018 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Srovnávat tyto věci nejde podle víry. I když za obojím stojí lidský
faktor. Doprava závisí na technickém zařízení, které kontrolují lidé
podle nějakého určeného systému, I když jsou poruchy, havárie,
pravidelnými kontrolami se to procento nedojetí snižuje, ale nikdy není
nulové.
U druhého případu se lidské jednání může změnit třeba nečekaně,
například obrácení Šaula na Paula. Lidské jednání je sice rozumové, ale
nesmíme zapomínat na emoční vliv.
Víra je přesvědčení o nějaké události skutečnosti na základě
zkušeností.
3Kdo udělil odpovědi palec? annas, briketka10, aliendrone
před 2018 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dum spiro spero. O život jsem se dosud opravdu bál jen jednou a sice, když jsme před časem až na třetí pokus v noci a za bouřky přistávali na letišti kouzelného ostrova Korfu.
Upravil/a: dudu
3Kdo udělil odpovědi palec? annas, briketka10, aliendrone
před 2018 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Patří k životu ať už si to uvědomujeme nebo ne. I ti zatvrzelí ateisté, téměř pořád něčemu věří, i když i to nepřipouští.
Ano v otázkách víry jer to každého věc a jeho rozhodnutí. Zde bylo zřejmě myšleno ve víru v Boha. I různé typy a odnože náboženství nelze odsuzovat. Každý by měl ctít a respektovat jakoukoli víru, pokud ovšem věřící se ho nesnaží přesvědčovat o správnosti své víry a nijak svou vírou nikoho neomezuje či neohrožuje. Svou víru nemusíme ani nikomu svěřovat a vysvětlovat.- Je to pouze naše věc.
3Kdo udělil odpovědi palec? annas, paul1, aliendrone
před 2018 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nepřemýšlím o tom a mám čistou hlavu. Nepotřebuji ji podobnými věcmi zatěžovat.
1Kdo udělil odpovědi palec? briketka10
před 2018 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Víra je jen část. Víra, naděje, láska. Tedy to, co Boží slovo říká by mělo přinést tyto dary. Ale Boží slovo není vše, jsou i jiné formy Božího doteku. Plevelné slovo přimíchané do Božího plodí smíšené ovoce, jak se zdá u Islámu.
4)Dokonce i mnozí křesťanští teologové vidí bibli spíš takto. Ale
oficiálně je tento postoj těžkou herezí. Jasně, že je možno připustit,
že některé z mnoha zázraků popisovaných v bibli lze vysvětlit
přirozenou cestou, nebo jako Boží zásah prostřednictvím přirozených
nástrojů. Ale těžko to lze říct s jistotou a vylučovat, mlžit Boží
doprovod Izraelitů.
Lidé žasli nad Ježíšovými řečmi, nemluvil jako jiní kazatelé, ale jako
ten, kdo má moc. Odpouštěl hříchy a mnoho jiného. Proto byl nakonec zabit.
Člověk v nejtěžších chvílích může též propadat obavám, jestli to
nebyl jen guru, ale kvůli zázrakům, moudrosti jeho řeči a z komplexního
pohledu na svět a víru tomu nevěřím. (Islám Krista uznává, ale ne to co
říká, a co a proč podstoupil. Divný přístup k pravdě. Ale podobné
tendence je vidět i mezi těmi teology) Přisuzování pouze lidského vlivu
na bibli je běžným útokem, pokušením. Na druhé straně je samozřejmě
bible i dílem lidským a mnoho věcí odráží chápání lidí ve své
době. Některé jsou snad i naivní, nebo dost neúplné. A svým způsobem
je bible jednostranná, psaná perem těch, kdo jsou schopni psát, přehnaně
řečeno bible pro elitu. Elitou myslím naprostou většinu zdravých lidí.
Ale jsou lidé postižení, nebo v takové břečce, že pro ně se v bibli
mnoho pomoci nenajde. Leda Kristova oběť, jeho spoluúčast a naděje kterou
přinesl.
Starý zákon obsahuje množství proroctví a předobrazů Krista, věcí
budoucích a nebe. Pokud budeme bibli chápat jen jako výsledek rozumu a citů
dobře smýšlejících lidí, byl Kristus a mnoho jiného podvod a přínos
bible je vůbec sporný. Ostře řečeno, ale lepší než plíživé
relativizování.
Upravil/a: EKSOT123
0 Nominace Nahlásit |
montovat dohromady důvěru v pravděpodobnou trasu autobusu založenou čistě na předchozím pozorování a praktických zkušenostech s jakousi bezvýhradnou vírou v něco co nám pár pisálků nabulíkovalo skrze Bibli a nám je souzeno nad tím nepřemýšlet a jen to slepě akceptovat. To je skutečně zcela mimo racionální uvažování, to je jen účelové mlžení a ping pong se slovíčky. Neexistuje žádná vazba mezi těmito významy, už od základu jsou to téměř protiklady, přesto že máme tendenci je označovat podobnou frází.
má tedy smysl odlišovat víru ve smyslu vnímání pravděpodobnosti běhu událostí založenou na doložitelných předpokladech a dřívějších pozorováních, což je téměř součást exaktního analytického myšlení, a víru nezaloženou prakticky na ničem, což je zrovna případ víry ve smyslu teologickém.
Začal jsem psát, že rozlišuju mezi vírou (v Boha, dobro atd.) a důvěrou (že dojedu atd.), ale pak jsem si všiml, že to podrobně už popsal aliendrone. Takže podepisuju 🙂
Není velký rozdíl mezi věřím a důvěřuji řidiči autobusu, že dojede. Možná jde o zvyklosti., zřejmě se i význam slov posunul.
Důvěra – jsem ochotná věřit, ale nemusím důvěřovat. Když uvažuji, tak si vzpomínám na řidičm jet sním byl nejen pro mě, ale i pro ostatní, s ním jet. Měli jsem strach., neměl naši důvěru. Byl , to šílenec, také jsem s ním zažila několik havárek, naštěsti dobře dopadly.
U boha či anděla strážného, tedy nadpřirozeno, se nějak víc hodí víra..
Ale uvádí se, že je nutná bezpodmínečná důvěra v Boha, takže si opravdu myslím, že záleží na úhlu pohledu.
Tudíž mohu věřit, ale nemusím důvěřovat.
Myslím si, že k důvěře se přidává i „srdce“, Víra možná člověka zpomaluje, když se výsledek dovím až „po činu“, zatímco důvěra posiluje, pokud řidič dojede. Ale v uvedeném příkladu řidič důvěru zklamal. .
Ono je to zdánlivě slovíčkaření, ale jde o synonyma,. takže záleží na kontextu.
Ale zdá se mně, že my na Moravě víc používáme věřím, než důvěřuji.
No, dá se souhlasit, že není zásadního rozdílu mezi „věřím“ a „důvěřuji“ v případě, že „autobus dorazí…“. Jenže jak jsem hned v úvodu odpovědi předeslal, není víra jako víra.
Víra v teologickém smyslu (v Boha) je naprosto zásadní pro celý životní postoj, v porovnání např. s tím, že „věřím, že autobus dojede“ to je zkrátka „nebe a dudy“. ;)
Jestli autobus dojede nebo bude mít poruchu či zpoždění je pro život v podstatě bezvýznamné, naproti tomu jestli upřímně věřím (teologicky), ovlivňuje to VEŠKERÉ aspekty CELÉHO mého života. A to TAK zásadně, že pro ty, kteří nevěří je to velmi obtížně pochopitelné, i když se to usilovně snaží pochopit.
Uvedu příklad – asi všichni víme, že Jehovisté odmítají krevní transfúzi a to tak vehementně, že matka raději nechá své dítě UMŘÍT, než tímto jednoduchým zákrokem mu zachránit život.
Všichni jsme zhrozeni nad stvůrností takového rodiče, představa matky, která nechá umřít dítě i když ho lze zachránit v nás vzbuzuje pocit hnusu. Tak to vidíme my ostatní.
Jak to ale vidí ona? Jistě, je zoufalá jako každá matka, když jí umírá dítě. Jenže transfúzi nepovolí, protože VĚŘÍ, že by tím svému dítěti způsobila něco MNOHEM HORŠÍHO, než je smrt. (tedy tak to alespoň chápu já, možná mne Roman71 opraví či lépe to vysvětlí)
Uznejte, že právě popsaná teologická víra se ZCELA odlišuje od „Věříš, že autobus dorazí?“ > ano / ne / celkem jo / spíš ne…
PROTO jsem to hned zkraje rozdělil. Souhlasím, že mohu „věřit, že autobus dorazí“, i když řidič není zrovna moc důvěryhodný/mu nedůvěřuji. Ale to přeci s teologickou vírou NEMÁ nic společného – jsou to zcela odlišné kategorie.
Aliendrone,
děkuji za důkladný rozbor. Uvědomila jsem si, že jde o otázku filosofickou, že je velmi rozsáhlá, ale nějak jsem měla potřebu oživit si některé filosofické názory.
Otevřela jsem si učebnici Úvod do světa idejí, která je doplňkem učebnice filosofie. Napsal ji kolektiv autorů z university Oxford,. England.
Zapomněla jsem napsaz k otázce, , že mě inspirovala k vložení dotazu, proto doplním.
Dost často se zde na Odp. o víře píše, i když spíš o náboženské, převažuje pohled Svědků, proto jsem zkusila vložil otázku, když jsem si „oprášila“ to, o čem jsem s žáky diskutovali.
Já považuji za víru to, co jsem napsala. Věřím, že dojdu, věřím, že mě lékař vyléčí (dnes už u mě neplatí) věřím, že pomůže alternativní medicína. Vkládám do nich důvěru, která je spojená s vírou.
Stejně když jedu autobusem, věřím, že dojedu, nepřemýšlím, co by kdyby … když s některými nesouhlasím, beru je. Nemyslím jen tuto otázku.
Přece důvěra je ochota věřit, tedy synonymum pro víru.
Bible – existují názory,. že Bůh vedl autory, že napsalai nadčasové pravdy. Jiný – že bible je inspirovaná činy Boha, taklže je neomylná. Další, že Bible inspirovala jedince k tomu, jak chápou činy Boha, tedy jde o poheld,. jak jsem napsala.
Byla položena otázka, já jsem odpověděl. To je vše. Nebylo tam psáno, kdo smí, nebo nesmí reagovat.
Každá odpoveď, názor na filozofickú otázku je prejavom filozofie myslenia odpovedajúceho. To je dialektika filozofie.
Mně spíš přijde zajímavý fakt, PROČ annas cítí potřebu komentovat elkonovu odpověď, která sama o sobě hovoří za vše. Tyhle věci kdybych chápal, tak bych MOŽNÁ nebyl takový aliendrone (jen teoretická úvaha). ;) :D :D
Aliendrone, spamätajte sa, ak začnete filozofovať nad myslením človeka stanete sa z mimozemšťana a predátora pozemským tvorom, človekom! Predstavte si tú hrôzu, ak sa vám tie nuly a jedničky strojového kódu pomiešajú…
annas | 5913 | |
Drap | 4652 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1663 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1427 | |
quentos | 1424 | |
elkon | 1337 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |