Pivo je láska na celý život?

Jak, pro koho.
Platí, zlaté heslo: „Dobrého, pomálu.“
Pro omezence, závislého, či alkoholika, asi ano… 😉

Já mám pivo celkem rád, i teď v pokročilém věku. V mládí – před vojnou jsem byl v partě „santusáků“, kteří první pivo pili v zubech. Zkoušel jsem to také, ale brzy jsem to vzdal. Poději v menší partě jsme tzv. „občůrávali hospody“. Většinou jsme chodili po hospodách v Praze, na Malé Straně, v každé dali jedno pivko a šli do další. Tuto pivní turistiku jsme provozovali skoro každou sobotu. Teď už jen sem tam si zajdu na jedno piviště a tím končím, další by se už do mne nevešlo. 🙂

Jak pro koho. Pro mne určitě ne!