Pokud někdo napíše pěknou, čtivou knížku, může se označit za spisovatele, přestože při tomto řemeslu má nulové vzdělání?

Pokud někdo napíše a publikuje knihu (a třeba jen jednu), dá se považovat za spisovatele.. nehledě na to, jak je třeba (ne)úspěšný a podobně. Žádné vzdělání zde stejně nehraje roli. Historicky až do dneška drtivá většina spisovatelů neměla žádné vzdělání, na kterém by zakládali své spisovatelství. I když třeba vycházeli ze zkušeností, představivosti a vlastních znalostí (třeba z oboru, kterému se věnovali… s tím to vzdělání může souviset. Ale není to žádná podmínka ani k tomu není potřeba). Kolik populárních autorů nemá žádnou VŠ anebo studovali rozličné obory… o kterých pak mohli psát. Ale taky i o čemkoli jiném, protože se to od toho neodvíjí. Někdo byl právník, fyzik, lékař, mechanik, … a nakonec psali třeba romány, povídky, básně; jiní zůstali v tom svém oboru a psali na téma: práva, fyziky, medicíny,…

Spisovatelství / literární autorství nezakládá na žádném vzdělání… psát může kdokoli, o čemkoli, jakkoli. Člověk se v tomto ohledu může něčemu přiučit POKUD sám chce – například chodit na hodiny/semináře nějakého autora, vystudovat něco, co s tím souvisí jako literaturu, umělecké, humanitní, filozofické obory, číst knihy o tom, jak lépe psát, chodit na kurzy (tvůrčího aj.) psaní, více číst, rozšiřovat si znalosti / učit se, více cvičně psát, atd. Ale obecně vzato, člověk nepotřebuje nic k tomu, aby se stal autorem. Totiž nic, kromě toho tu knihu napsat (a vydat). O tom jak bude úspěšný a uznávaný nerozhoduje to, jaký ten autor má nebo nemá vzdělání. Je to prostě o psaní a o tom, jak to ten člověk umí (nehledě na vzdělání, intelekt, charakter atd).
Myslíš, že se kdo zajímá jaké má/měl vzdělání třeba Kafka, Čapek, Stephen King, Tolkien, Rowlingová, a tisíce dalších autorů .. to lidi (ani autory a ostatní lidi z oboru) vůbec nezajímá a ani většinou nevědí, jestli má nějaké (a jaké) vzdělání…

Upravil/a: Disraeli

Aj keď napíšete knihu, príbeh, nemusíte sa označiť za spisovateľa, pokiaľ vašu knihu nečítajú ľudia, zjednodušene čitateľská obec. Pritom môžete mať spisovateľské vlohy, možno vás priateľky, priatelia, či dokonca aj doma(!?) volajú „veľký spisovateľ“, vaše príbehy sa čítajú so záujmom, ale… Veľké slovo majú v tom vydavatelia, predajcovia a hlavne čitatelia, pretože oni vašu knihu šíria do sveta a oni rozhodujú, kto je prijatý za spisovateľa.
Kniha je obraz príbehu vytvorený písmenami, slovami
K vzdelaniu spisovateľa…
Vzdelanie a skúsenosti zvyšujú znalosti a vnútorné schopnosti spisovateľa. Len vzájomným pochopením, vcítením sa do mysle čitateľa a hlavne schopnosti podať príbeh tak, aby ho ľudia nielen čítali, ale aj pochopili, nielen samotný text, ale aj vašu myšlienku skrytú v slovách knihy.

Upravil/a: led

Spisovatel (autor textů), nemusí absolvovat nějaké dané (předepsané) vzdělání.
Může mít akademické vzdělání, existují kurzy, pro tvůrčí psaní. Někdo se před psaním musí „připravit“, nastudovat, načíst, spousty materiálů.
Jiný tvoří tak, že píše „ze sebe“.
Všichni musí vynaložit nějaké úsilí. Musí věřit, doufat v to, že případné vydání knihy bude úspěšné, prodejné, žádané.
Autora jedné knihy, ještě nepovažuji, za spisovatele 😉
Snad začínajícího, pokus o spisovatelskou činnost.
Mezi intelektuály je mnoho rozumných a inteligentních osob. Ta bude hodnotit přínos knihy, pro sebe. Pokud je zaujme, pak se budou zajímat I o samotného autora. Případně jdou po osvědčeném autorovi.
Přístup může být člověk, od člověka jiný.

Měla jsem souseda (technik, vyučený, maturitu dodělával po rozvodu, odiče byli VŠ). Klábosili jsme roky na společné panelákové lodžii (u cigarety, kávy, čaje). Často tam vysedával i četl. Trochu zbytečně komplikovaná osoba, plná zdravotních obtíží.
Po letech jsem se (od něj) dozvěděla, že napsal/vydal několik knih i básně. 5 let po tom, co jsem se odstěhovala, jsem letos, dostala jeho prvotinu (považoval za nejzdařilejší). Potkali jsme se v Tříkrálové kavárničce, kam chodívám.
On se za spisovatele nepovažuje.

Obecně bych za spisovatele označil spíše někoho, kdo to má jako profesi. Na to obvykle jedna kniha nestačí. Ale pokud se chce označovat za spisovatele, kdo jsem já, abych mu v tom bránil?