Postříbřený příbor se loupe, lze zachránit?

Vím, že to zni divné, ale bude to nějak pometalizovabé hliníkem..
Na návštěvě u známých jsem toto již viděl..
Opravdu to kazilo chuť k jídlu a zvyšovalo to chuť vyvraždit celou jejich rodinu.

Byly to obyčejné ocelové přibory, strašne téžké.. Ale povrch byl hliník, nejaky naneseny hlinikov prášek a cele to bylo rozlešténé..

Pokud vzpomínáš, dřív tu byly hliníkové příbory, třeba ve školních jidelnach..
Byly kyselé a při dotyku s plombou to nebylo nic extra příjemného, jako kyselina z baterek, fakt ze jo :)

Dávej si pozor, aby to nebyly opravdu jen přibory na okrasu.. :)
Já mám třeba od kamaráda přibory z chirurgické oceli a celé je to nitridované titanem, ve zlaté barvě..

Já sám bych s tím nejedl. Máme starší nerezové přibory, které nejsou ničím (žádným kovem ani barvou) potažené a jsou v pořádku. Ještě tu máme starší lžice po babičce, ty také nejsou ničím potažené, ale lžíce černají. Ty naše jsou krásně stříbrné.

Kdyby mi někdo nabízel třeba lžíce se zlatou barvou, odmítl bych je (kdo ví co je na nich za kov nebo barvu?), já zůstávám u těch našich nerezových stříbrných.

Kdysi (1986) na učilišti měli hliníkové vidličky a nože s černou plastovou rukojetí, ty bych já nechtěl, ty jistě mnozí znáte, nebo máte.

Nepoužívat na jídlo.

Upravil/a: elkon