Zdravím,
je mi 15, jsem v prvním ročníku na střední škole a můj obor mě
absolutně, ale absolutně nebaví. Když jsem si minulý rok vybírala školu,
poslechla jsem mámu a vybrala si školu, kterou mi ona furt podsouvala. To, že
jsem udělala chybu jsem bohužel zjistila až později.
Abych Vám vysvětlila, o co jde. Jsem na oboru zubního technika a studium mi
nic neříká. I když jsem v pololetí měla vyznamenání, je to jen proto,
že mi to rychle pálí a hlavně proto, že na speciálně zaměřených
praxích jsme kreslili – a já jsem do kreslení blázen, takže mě to do
určité chvíle i bavilo. Problém nastal až ve chvíli, kdy jsme museli
dělat rukama, modelovat. Nejde mi to, nic mi to neříká a nesnáším
cokoliv, co se jen vzdáleně podobá kusu vosku, do kterého každé praxe
musím rýt a musím z něho mít perfektně vymodelovaný horní řezák,
neboť náš učitel neschválí nic podprůměrného. Do středy musím mít
vymodelovány další zuby a nemám ani jeden, protože včerejšek a dnešek se
nesl v záchvatech pláče nad tím, jak nesnáším svou školu. I když jsem
se třikrát snažila něco modelovat, nemám na to prostě cit a někdy
zatlačím na ten pitomý sádrový nůž prostě moc. I když jsem se snažila
pomalu něco odeřezávat a modelovat, prostě to nefunguje a z modelu zbyde
jen něco, co se dá zubem nazvat jen se zavřenýma očima.
A teď přichází ta nejhorší část, kterou je má máma. Máma ze mě má
hotového zubního technika, který bude dělat zuby a celé dny prosedí
v laboratoři, zatímco bude obrušovat náhradu horní stoličky. Třikrát,
ne-li víckrát jsem se s ní snažila mluvit o přestupu, jenže jsem dostala
seřváno, že rozhodně nepřestoupím, že všechno rychle vzdávám a že tam
prostě zůstanu. Nemohu se ani slůvkem zmínit o tom, že bych přestoupila
jinam. Jenže já prostě vím, že ten obor je pro mě peklo a že v budoucnu
to rozhodně nechci dělat. Chtěla bych přestoupit na jiný obor spojený se
zdravotnictvím, nebo na školu spojenou s jazyky, ale vím, že tohle se
rozhodně konat nebude. Často přemýšlím nad tím, že se zabiju, protože
už jsem z toho tak moc zoufalá a nikdo mi nerozumí. Už opravdu nevím, co
mám dělat, jsem z toho strašně zoufalá.
Máte někdo nějakou radu, krom toho, ať to vydržím, i když jasně vím,
že to nevydržím?
Zajímavá 0 před 2080 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
A co vlastně chceš? Je ti 15, tak i přestup na jinou školu by musela ona schválit. Je tedy naprosto zbytečné radit , jak přestoupit na jinou školu. Bez rodičů to nepůjde.
3Kdo udělil odpovědi palec? annas, ivzez, JájsemRaibek
před 2080 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
15 ročný ešte nie je plnoletý, súhlasiť a rozhodnúť musia rodičia. Potom na základe súhlasu a informácie z príslušnej školy musí žiak-žiadateľ absolvovať úspešne rozdielové skúšky.
0 Nominace Nahlásit |
Je to snadné, pokud víš co chceš dělat, domluv se s rodiči a společně to zařiďte. Zajděte na tu správnou školu a domluvte se tam.
0 Nominace Nahlásit |
Budeš muset přesvědčit maminku, protože bez jejího souhlasu
tě do tvých 18 let žádný ředitel školy nepřijme. Nemluvě o tom,
že ani po dovršení 18 let bys tuto záležitost neměla řešit sama,
protože i potom tě budou živit rodiče. JIná situace by byla, kdyby
sis na prodloužení studia o dva nebo tři roky sama vydělala.
Ponechám stranou, že i na mne to působí dojmem, že se vzdáváš moc
rychle.
Žádný učený z nebe nespadl a modelování chce častou praxi a cvik. Ani
malovat
nebo kreslit ses nenaučila ze dne na den, za několik týdnů nebo
měsíců.
Poznámka:
Povinnou praxi budeš mít na všech školách v oboru zdravotnictví.
A věř mi, že mnohé budou mnohem horší než je modelování.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek