Přibližně jakou rychlostí se otáčí střed černé díry?

To nikdo neví, páč tam nevidíme, ale určitě rychleji než turbo v F1 a na obvodu pomaleji než rychlost světla. Čím blíže ke středu, tím je úhlová rychlost větší. Můžeme jen extrapolovat a počítat z toho, jak rychle padají po spirále hmotné objekty směrem k horizontu událostí.

Upravil/a: Kepler

Podle některých teorií mohou být rotující i nerotující černé díry.
V zásadě na sebe naráží teorie, že cokoli po překročení horizontu událostí ztratí jakoukoli informaci se zákonem o zachování momentu hybnosti…

Chlapci, chlapci, střed nerotuje, střed je bod a ten nemá rozměr! Rotovat může „něco“ pouze KOLEM středu, jako např. planeta, galaxie,… i černá díra. Snad jen pokud by se střed černé díry, která by byla součástí galaxie otáčel s ní kolem jejího středu (tedy středu galaxie) by se o tom dalo mluvit, ale takto asi otázka nebyla míněna.

Těžko říci, záleží JAKÉ černé díry, v zásadě rozeznávame:

1. Schwarzschildovy černé díry – vzniklé nerotujícího nenabitého tělesa
2. Kerrovy černé díry – z rotujících nenabitých těles
3. Reissnerovy-Nordströmovy černé díry – původem z nabitých nerotujících těles
4. Kerrovy-Newmanovy černé díry – takové ty „normální“, z rotujících nabitých těles

Dochy se mýlí, už původní „no hair“ teorém jasně specifikoval to, že černé díry zachovají informace o el. náboji, hmotnosti a MOMENTU HYBNOSTI. Ony toho s VELKOU pravděpodobností zachovávají VÍC, kdysi se o to mezi teoretiky vedla tzv. „válka o černé díry“, kterou nakonec prohrál S. Hawking, když mu vytřeli zrak tˇHooft se Suskindem doslova FENOMENÁLNÍ formulací tzv. „HOLOGRAFICKÉHO PRINCIPU“ (Hawking nakonec uznal svůj omyl), který je ovšem na rozdíl od jednoduchých záležitostí, jako je STR/OTR velmi nesnadné srozumitelně laikovi objasnit. (ostatně jako všechny nové výdobytky teoretické fyziky)

Tudíž černá díra „zachovává“ i jiné informace (nejen ty z „no hair“ teorému), ale ať už je ve středu černé díry cokoliv, tak to téměř zcela určitě rotuje. (pominu spíše teoretické možnosti existence prvních tří typů černých děr, zejména Reissner-Nordström černé díry se jevi jako utopie)

Problematika úhlové rychlosti ovšem není triviální, protože přestože platí omezení rychlostí světla (jak zmiňuje Kepler), tak fantastický gradient gravipole v centru černých děr s sebou strhává i samotný prostoročas, v kterém se světlo šíří, Einsteinova STR/OTR zde ZCELA SELHÁVÁ a popravdě řečeno nám o centru černých děr mnohem víc říkají kvantová mechanika a termodynamika, než „klasická“ Newton-Einsteinova fyzika.