Proč chodí lidé do práce a na svého zaměstnavatele nadávají? Proč nejsou svého štěstí strůjci?

… protože zaměstnání je poslední šílenej pokus jak přijít k penězům …

Protože nic není černobílé. Lidé zvažují ztráty a přínosy toho, co dělají a jak jednají.Některé činnosti a rozhodnutí s sebou nesou jako pozitiva, tak i negativa a člověk zvažuje, bilanci těchto faktorů. Je-li pak subjektivně pozitivní ve prostěch přínosů, rozhodnutí je jasné, ale neznamená, že by na negativa zapoměli. Ona situace se v průběhu času mění a člověk opakovaně hodnotí, včetně svých minulých rozhodnutí. takže lidé jsou strůjci svého štěstí, v rámci možností, ale na negativa nezapomínají… a mj. třeba nadávají.

Upravil/a: Edison

Mně by se taky líbilo, kdyby každej dělat to, k čemu byl „předurčen“ a kdyby každej jednotlivec se postavil/byl postaven PŘESNĚ TAM, kam patří. Jenže pak by těch nespokojených přibylo a nadávalo by se mnohem více. A tak děkujme Bohu, že existují sociální třídy, do kterých se my lidé můžeme rozličnými způsoby sami pasovat, protože kde bychom třeba byli bez nich? (;

Špatná formulace.
Jedná se pouze o některé lidi. Ne všichni.
Např. já zaměstnání nemám a má práce mě plně uspokojuje, baví a dobře živí.