Proč je čeština tak složitá?

Jirku používám také. Kdysi jsem to zde radila.

Např.:

Cesta vedle mě. – Cesta vedle Jirky. Dvě slabiky (Jir + ky), tudíž dvě písmena = mě.

Bavíte se o mně? – Bavíte se o Jirkovi? Tři slabiky (Jir + ko + vi), tudíž tři písmena = mně.

To píši vysvětlení pro ty, kteří neví, jak to s tím Jirkou myslíme 😉

Miroslave, stále existuje tvar „mně/mi“, jak uvádí Bumbes. Platilo pravidlo, podle něhož se rozlišovalo použití kratšího či delšího tvaru (mně/mi). Nebudu ho citovat, protože současná spisovná čeština považuje oba tvary za rovnocenné. Tvar „mně“ se šíří na úkor tvaru „mi“ a nový Slovník spisovného jazyka českého uvádí i pro postavení příklonky tvar „mi"až na druhém místě vedle "mně“.

U tvaru „mě/mně“ musíte přemýšlet – pomůcka „tě/tobě“. V tomto směru se nic nezměnilo. Nemusí se již ale rozlišovat mezi „mě/mne“, ale „mě/mně“ ano.
Doplňuji:
Miroslave, vždyť jsem Vám vysvětlila, že jsem použila tvar „mně“, který je správný a spisovný. Já dávám přednost tomuto tvaru, klidně však můžete psát „mi“. Možná je to i moravismus.

Upravil/a: annas

Mne je jedno jak to, mily Jirko ,napises hlavne cesky at tomu rozumim.Ja

Pravidla psaní mě/mně – zájmeno já

1.pád: já (zájmeno – osobní) (Ty)
2.pád: mě i mne (Tebe, Tě)
3.pád: mně i mi (Tobě, Ti)
4.pád: mě i mne (Tebe, Tě)
6.pád: mně (Tobě)
7.pád: mnou (Tebou)

Asi je dobré trochu používat i paměť, pro pravidlo že ve 3. a 6. pádu se píše mně.
A jak píše ‚ReHu‘, pouze tam kde se dá použít „ti“ může být „mi“.

… protože pochází z indoevropštiny a ta byla ještě stokrát složitější ;{))>
Doplňuji:
zkrátka jsou dvě možnosti, mohla si vybrat kteroukoliv z nich

Upravil/a: quentos

je to jedno hlavne ze otazku pochopim,taky delam pravopisne chyby

Protože v tomto státě nemůže být nic jednoduché… :o))

Mně se až tak složitá nezdá. Sice také dělám chyby, ale protože jsem vždycky hodně četla, píšu tak nějak automaticky. Když si nejsem jistá, napíšu slova vedle sebe a které se mi zdá přijatelnější, to napíšu.
A pár základních pouček si je snadno zapamatovat. Třeba použít slovo v jiném pádu. Nebo pádě 🙂?
A co se týče mi či mně – řídím se tím, že si řeknu ti > mi nebo tobě > mně, popř. tě > mě.

Složitá čeština, je to zvyk a hra z pravidly.Jak pro koho, mám vnuka narodil se v Německu říká dědo máš vyhodu nemusíš psát tolik velkých písmen jako ja u každého podstatného jména. Třeba angličtina jinak se to čte a jinak píše.

To bych chtěla vědět!Asi mi to udělali naschvál..

já to vždy psala podle mně-tobě , mi-ti , mě-tě, mne-tebe
takže pomůže mi někdo? pomůže ti někdo?
pomůže mně někdo? pomůže tobě někdo?
podle mě jsou obě správně