proč je moravština v některých slovech tak trochu divná ?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Není divná, pouze poznamenaná oblastními zvyky. Mám se zdá zase nepřirozená mluva třeba pražáků, nikoliv však divná 😁
Doplňuji:
Na náš vkus zpívajó 😁

Upravil/a: www

Moravané by mohli totéž říct o české mluvě. Např. příjdu dýl, což je nesmysl, viděli jsem vojáci atd.

Určitě jste se učili ve škole, že v době nevolnictví se lidé nemohli stěhovat. Až teprve koncem 18. století, kdyby bylo zrušeno nevolnictví, vydán toleranční patent atd. se lidé stěhovali do měst, do nichž přinesli i český jazyk, i když rozdílný..V u­zavřených oblastech se mluvilo jinak – nářečími, obecnou češtinou apod. Právě kvůli této izolaci, nemožnosti se stěhovat, se objevují rozdíly. Historické jazykové změny nepronikly do všech oblastí stejně. A bylo jich hodně!!!

Je rozdíl mezi moravskými i českými nářečími, tedy i spisovným a nespisovným jazykem, který se nazývá čeština. Je srozumitelný všem.

Proto např. v hanáčtině se řekne kraťase, bochte, šeške atd. Na Moravě sděláváme něco ze skříně, pěstujeme kytky, pijeme sifon místo sodovky, sodovku místo limonády, říkáme dej mně x dej mi (oba tvary jsou spisovné), jsem mladý x českému mladej atd.

Každé nárečie je pre iného, ktorý ho nepoužíva, nemá odpočuté, tak trochu „divné“.
Pozrite si napríklad obyčajné „brambory“, ako sa im „divne“ hovorí v rôznych nárečiach.

To isté by som mohla povedať o češtine:
Ja si dám k obedu mišmaš z každého rožku trošku: k zemiakom kapustu, kel, karfiol, paradajku…
a Čech zase: k bramborám zelí, kapustu, květák, rajče…
a Moravák… čo si to vlastne dá?

Nám moravákům to přijde uplně normální a nepřej si vědět co si myslíme my o tom, jak se mluví v čechách a Praze.

Souhlasím
Doplňuji:
Souhlasím s Drapem

Upravil/a: maistrdc

Divné je, že někteří lidé se pozastavují nad tím, že někteří lidé používají výrazy spjaté s krajovým nářečím. Vesměs jsem na Moravě poznala lidi ovládající svou mateřštinu lépe než mnohý Čech nebo Pražák. Zastávám názor, že spisovná čeština by měla být používána ve sdělovacích prostředcích. Je trapné, když v televizi hlasatelé (slavní moderátoři) používají lidové výrazy, nespisovná slova a chybné slovní vazby. Je to stejné jako hrubky v novinách nebo časopisech. A že jich tam dnes lze najít opravdu hodně!
Na druhé straně vypadá poněkud divně, když spisovně mluvící člověk probírá třeba se sousedkou recepty na vaření nebo to, co zase provedly děti. Každé místo a každá situace si žádá své. Přemýšlet o místních dialektech je zbytečné. Mně třeba také trhá uši, když slyším kamarádku, že chce podat „lopátku“. Ještě proto jí ale nepodám vidle. No a když se někdo zpozdí a tvrdí, že přišel „dýl“, tak mám tisíc chutí se ho zeptat, proč tedy chodí oklikou.
No a jak mluvíš ty? Všechno super, žádný problém, žádná chybka? Tak se pochlub, kde je tvoje achilovka.