Proč jsou vánoce křestanský svátek ?

Ježíš Kristus žádné Vánoce neznal. Můžete pročítat bibli od začátku do konce a od konce do začátku. Nic! Žádné upozornění na Vánoce se tam nenachází. Jak je to možné, že právě Ježíš Kristus je středem vánočních oslav, ačkoli s tím neměl nikdy nic společného? Nejen to. Kdysi křesťanská církev dokonce Vánoce přísně zakazovala.
Leckterý odvážlivec za slavení Vánoc přišel o hlavu. Ženy přistižené při vánočních oslavách mohly být obviněnié z „čarodějnictví“ a upáleny. Jak je to možné? Tak si to Kristus určitě nepředstavoval. Vánoce totiž původně žádným křesťanským svátkem nebyly. Jednalo se o starogermánský kultovní zvyk (oslavovaní zimního slunovratu) zvaný „Weihnacht“. Přičemž „weih“ = svatý a „nacht“ = noc. Tedy „Weihnacht“ = svatá noc. Germánští pohané žádného Ježíše Krista neznali. Slunovratem „svaté noci“ slavili svého boha Wotana.

Přečtěte si i odpovědi

Více na
Doplňuji:
Přečtěte si i odpovědi u otázky: Odkud je slovo „Vánoce“? Co znamená? Nehledám jeho význam, ale původ. Proč v den narození Krista „Vánoce“?

Zdroj: http://www.re­flex.cz/clanek/zi­vot-a-styl/39750/prisne-zakazane-vanoce-proc-cirkev-jejich-slaveni-kdysi-trestala.html

Upravil/a: annas

Vánoce
Naše označení těchto svátků je převzato z německého Weihnachten = doslova „svaté noci“. V křesťanství je tento svátek slaven až od 4. st.n.l. Podle některých pramenů byly křesťanské Vánoce umístěny do doby zimního slunovratu zcela záměrně, aby posloužily jako protiváha k pohanským oslavám zimního slunovratu, které se konaly v řadě kultur. Proč právě zimní slunovrat byl pro naše dávné předky tak významným momentem? Jedná se o dobu, kdy noc dosáhne největší délky v celém roce a právě zimní slunovrat je okamžikem, v němž dochází ke zlomu a nastává její postupné zkracování. Tento i když předpokládaný, přesto toužebně očekávaný zvrat ve vývoji zimy byl pro naše předky významným znamením přinášejícím naději na konec mrazivých dnů a návrat jara.
Vánoce nejvíce z křesťanských svátků zlidověly a dnes jsou slaveny a dodržovány i těmi, kdo ke křesťanství mají vlažný nebo vůbec žádný vztah. Z dnešního hlediska se nám jako nejdůležitější svátek jeví Štědrý den, který je ovšem pouze předvečerem nastávajícího Božího hodu vánočního (=1.svátek vánoční = 25.12.). Donedávna to také byl běžný pracovní den. V lidové tradici byl Štědrý den dnem půstu, někdy dosti přísného, což vyplývá z toho, že se jedná o poslední den adventu. Kdo půst dodržel, měl podle lidových představ naději u štědrovečerního stolu spatřit zlaté prasátko. Vánoce tedy začínají na Štědrý den, ovšem až po západu slunce, což je odvozeno od skutečnosti, že pro naše předky až do 16..stol. byl počátkem dne západ slunce dne předchozího. (Proto se také mikulášská obchůzka a nadílka koná již 5.12., i když svátek sv. Mikuláše připadá až na 6.12.).
Adventní půst tedy končil na Štědrý den s východem první hvězdy, poté zasedaly rodiny ke slavnostní večeři. Tradovalo se, že počet lidí u stolu nesmí být lichý, proto se na tento večer často zvali hosté tak, aby byl počet stolovníků doplněn. Před večeří byla pravidlem společná modlitba a přání, aby se stolovníci opět sešli příštího roku ve zdraví. Večeře bývala tradičně bohatá, mívala několik chodů, přičemž ryba se jedla výjimečně, neboť byla považována za postní jídlo. Její obliba převládla až v 19.stol., přičemž zejména v Čechách zvítězil kapr. Jídla na štědrovečerní tabuli muselo být tolik, aby se všichni najedli dosyta a ještě aby zbylo – to mělo být zárukou hojnosti v příštím roce. Proto byla též snaha, aby na štědrovečerním stole bylo zastoupeno co největší množství pokrmů (maso, pečivo, ovoce, cukroví, ořechy atd.).
Část zbylých pokrmů od večeře se nosila do chléva dobytku, kladla se ke kořenům ovocných stromů v sadě nebo se házela do studny, aby dávala celý rok pramenitou vodu. V těchto zvycích lze odhalit ohlas prastarých pohanských obětí vycházejících z vědomí propojení člověka s přírodou a ze snahy příznivě ovlivnit nadcházející období úkony, jež je možno nazvat magickými.

Zdroj: http://www.we­werkaverca.es­tranky.cz/clan­ky/vanoce.html

Vánoce totiž původně žádným křesťanským svátkem nebyly. Jednalo se o starogermánský kultovní zvyk (oslavovaní zimního slunovratu) zvaný „Weihnacht“. Přičemž „weih“ = svatý a „nacht“ = noc. Tedy „Weihnacht“ = svatá noc. Germánští pohané žádného Ježíše Krista neznali. Slunovratem „svaté noci“ slavili svého boha Wotana

Zdroj: http://www.re­flex.cz/clanek/zi­vot-a-styl/39750/prisne-zakazane-vanoce-proc-cirkev-jejich-slaveni-kdysi-trestala.html

Vánoce mají jiný význam co se oslavy týče na našem území jakož i ve staré Evropě. Nebyly spojovány s narozením Krista. Toto se s učením dostalo do obyčejů našich předků až později.