Proč mají samonabíjecí baterie jiné napětí než klasický monočlánek?

U každého galvanického článku je jeho svorkové napětí dáno rozdílem elektrolytických potenciálů elektrod z různých materiálů, které získávají při ponoření do elektrolytu. Např. ve Voltově článku se nabíjí měděná elektroda vůči vodnému roztoku H2SO4 (elektrolytu) na potenciál +0,34V a zinková elektroda na potenciál –0,76V. Elektromotorické napětí mezi elektrodami je pak U = 0,34V -(-0,76)V = 1,1 V. U tzv. klasického monočlánku (Léclancheova) se jedná o uhlíkovou elektrodu uloženou v salmiaku (chloridu amonném) zinkovou elektrodu, která tvoří kalíšek článku. Napětí mezi elektrodami je v tomto případě 1,5V. U NiCd akumulátorů tvoří elektrody materiály obsahující Ni a Cd, elektrolyt tvoří louh draselný KOH. Elektromotorické napětí je v tomto případě 1,2V a v tomto případě lze po vybití aktivní hmoty na elektrodách znovu vytvořit při nabíjení a tak článek použít opakovaně. U primárních článků probíhá chemická reakce jedním směrem a po vybití je článek již nepoužitelný. Např. u zinkouhlíkového článku se při vybíjení zinkový kalíšek rozpouští.
Je tedy jasné, že napětí článku je dáno materiálem elektrod a druhem elektrolytu. Pravdou je, že některé elektrické spotřebiče nemusí při záměně 1,2V článků za články 1,5V pracovat spolehlivě po stejnou dobu, jako s články původními a je třeba s tím počítat.

Samonabíjecí baterie vyřeší mnohé komplikace napájení přístrojové (i jiné) techniky. Zadej, prosím, odkaz na výrobce či distributora. Díky.

Napětí není volitelné, ale je to vlastnost článku dle použitého elektrochemického pochodu. Každé kombinaci elektrod odpovídá jiné napětí. Pro 1,5V byly k dostupné akumulátory RAM (alkalické) ale na trhu se moc dlouho neohřály (myslím, že v ČR skončily po aférce, kdy jako RAM akumulátory byly dodávány klasické články pouze přebalené do jiné košilky)
NiMH, NiCD mají vlastní napětí 1,2V a nikdo s tím nic neudělá beze změny složení. Jenže při změně složení už nemají vlastnosti akumulátorů. Olověné akumulátory mají 2V na článek. Zas se s tím nic dalšího udělat nedá. Pouze podle přesného složení elektrod se vlastní napětí mění o nějaké setinky voltu.
Zkrátka při vývoji akumulátorů se hledají materiály pro maximální spolehlivost, vysokou kapacitu, vysoké proudy, nízké samovybíjení. Napětí je v pořadí důležitosti hodně vzadu. je jednodušší u dobrého akumulátoru napětí změnit buď elektronicky, nebo řazením článků než vyvinout dobrý aumulátor pro požadované napětí.

A jestli bude přístroj fungovat? To nevíme. Buď se podívej do manuálu k přístroji, nebo to zkus. Většina současných přístrojů s akumulátory počítá.

Akumulátory a primární články pracují na odlišném chemickém procesu. Napětí proto není možné ve výrobě zvolit.

Je to dané elektrochemickou reakcí uvnitř článku.
Ano bude to fungovat na oba články. Zařízení se nedělají na maximální napětí, ale fungují v určitém rozmezí napětí.
Primární baterie nemají 1,5 V při zatížení, ale nižší a vybíjecí křivka je strmější protože se jedná všeobecně o měkký zdroj.

Nabíjecí baterie (AKU( jsou proti bateriím primárním tvrdý zdroj a jejich vybíjecí křivka je velmi plochá ( dlouho budou držet napětí 1,2 V. Zaleží také na zařízení., ale fungovat to bude na oba druhy.
Doplňuji:
Již jsem několikrát dával viz :
http://www.ulo­zisko.sk/obraz­ky/724107/sanyo-gp_recyko_1__1_.jpg
http://www.ulo­zisko.sk/obraz­ky/724109/Vys­trizek_2.PNG

Upravil/a: mosoj