Proč nelze zažehnout zápalku, jestliže ji netřeme o hrubé „škrtátko“ na krabičce, ale o hladkou desku?

Pamatuji si,že jako kluci jsme se vytahovali,že zapálíme sirku o sklo či okno a pokud je člověk šikovný a dost rychlý,tak sirka chytne.

Znovu tření. Podstatný je materiál,ze kterého je hlavička sirky vyrobená.
Staré,fosforové – ty chytly téměř samy.Z bezp. důvodů je to tak,jak to je.

Aby něco vzplálo plamemem musí se dosáhnout zápalné teploty. Jak je známo třením vzniká teplo a toho se využívá pro zapálení pyroslože ze které se skládá hlavička zápalek, Dříve to byla pyroslož, které k zapálení stačila nižší teplota. Zápalky se tak daly zapálit o kde co. „Elegáni“ si je zapalovali o podrážku bot. Jak píše Bubča moc bezpečné to nebylo a tak se později začala na hlavičky zápalek používat pyroslož která potřebuje ke vzplanutí vysokou teplotu. Aby se této teploty snadno dosáhlo vyrábějí se zdrsněná škrtátka. Přesto lze i současnou zápalku zapálit o vše co dokáže vyvinout při tření potřebnou zápalnou teplotu. Jenom je to o něco těžší a hlavičky zápalek jsou dělány tak aby se raději rozpadly než se zapálily ( zejména to poslední se výrobcům daří velmi dobře uskutečňovat).

Bývaly takzvané zednické sirky z obsahem fosforu. Jelikož fosfor je jedovatý, a zápalka mněla nižží zápalný bod. Z bezpečnostích důvodů se přestaly vyrábět.