Avatar uživatele
ladas123

Proč lidé nemají rádi źidy?

Proc nemaj lide radi židy?

Myslíte jen židy nebo i Židy?

Upravil/a: annas

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Speed77 před 1369 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Alesh

Jo, to by mě taky zajímalo. Když jsem o tom tak přemýšlel, tak mnohým lidem může vadit, že jsou jiní, mají jiné zvyky, tradice atd., což se samozřejmě týká především té situace, kdy žije ta skupina v nějaké cizí zemi (což vlastně do založení Izraele platilo celosvětově). Pak taky spoustě lidí bylo trnem v oku jistě to, že byli mnohem schopnější než ti domorodci. V průměru byli vzdělanější, výše postavení, ovládali obchod atd. Vcelku se dá pochopit, že tím byli kdejakému ubožákovi „trnem v oku“.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
PepasAvalonu

Někteří pod nimi spatřují šílené konspirační teorie. Historicky šlo o nenávist a závist. Židé zpravdila nějací finačníci, obchodníci – velmi bohatí. Uměli v tom chodit a hlídali si (sledovali) trh a peníze, proto se taky i v krizích stalo, že všichni ostatní chudli, ale Židé vlemi bohatli. Měli například majetek uložený v nějakých komoditách, cenných kovech a ve velkých krizích, kdy se hodnoty peněz snížily na minimum Židé skupovali spoustu majetku za pár šupů. A všichni je za to nenáviděli. Oni jen byli chytřejší než ostatní a rozuměli financím a trhu. Po dlouhou dobu neměli své místo na světě (neměli vlastní stát atd.), nebyli nikým plně přijímání (národy ani jinými náboženstvími), tak jim nezbývalo než cestovat/kočovat a naučit se chodit v těch kruzích. A protože se to naučili, tak byli poměrně akceptování, jak v křesťanském, tak islámském světě – kde se často volně pohybovali, cestovali, stěhovali se, obchodovali a spolupracovali mezi sebou. Protože byli bohatí, měli zboží (z různých koutů světa), tak byli „přijímáni“ ostatními. Jen jako obchodníci a spíš byli trpěni a každý jim záviděl.
Kam sahá přímý počátek té nenávisti nevím. Ale křesťané se od nich distancovali skoro hned. Jako první spolupracovali proti polyteistům, ale jakmile se křesťanství stalo dominantní a římská říše ho plně převzala, tak kromě polyteistů začalo pronásledovat také Židy. Od té doby to asi vydrželo a judaismus nikdy neměl tak mocenské základny jako křesťanství nebo Islám. A oboje většinou považovaly svou víru za tu pravou a ostatní za kacířství, které se muselo trestat (hlavně v křesťanském světě. Židé se velmi často uchylovali do muslimských zemí, protože tam byli víc přijímáni).
V temné, středověké a nezvzdělané Evropě byli Židé vzděláni (v různých vědách, nejen ve finačnictví, mimi jiné často i v lékařství). Tam se trestala všechna vzdělanost. Židé k těm vědám přicházeli na východě v arabských zemích – která byla v té době oproti křesťanství mnohem pokrokovější a vycházeli z antických věd, na které navazovali. A protože Židé cestovali mezi Evropou, tak ty své znalsoti přenášeli mezi sebou i do Evropy, kde se to neshledávalo moc přijatelně.

Upravil/a: PepasAvalonu

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
annas

Podobnou otázku vložil uživatel Kepler i další jedinci.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jake-jsou-koreny-antisemitismu

--

"Jako vše,. tak i nenávist vůči Židům má své i kořeny.

"Středověké kořeny protižidovských předsudků

"Od 1. století n. l., ve kterém Židé definitivně přišli o své území v Palestině, se židovská populace šířila po celém Středozemí, severní Africe, západní Evropě i Babylonii. Náboženské rozdíly, které byly velmi zřetelné zejména v křesťanské Evropě, se staly důvodem k nenávisti a diskriminaci židovských obyvatel.

Ovšem tento tradiční náboženský antijudaismus nebyl jediným druhem nenávisti, se kterou se museli Židé ve středověku vypořádávat. Křesťanské obyvatelstvo nedokázalo přijmout odlišnosti židovského života podobně, jako tomu bylo v případě starověkých Římanů nebo Řeků.

Protižidovské postoje v době antiky

Původně přicházeli Židé na území Evropy hlavně jako obchodníci s orientálním a cizokrajným zbožím, kteří postupně vytvářeli na svých cestách obchodnické osady. Na jejich společenské postavení bylo oficiálně nahlíženo jako na postavení cizinců, ale nevztahovala se na ně zvláštní diskriminační opatření.

Na základě nauky sv. Augustina bylo ve středověké teologii Židům přisouzeno místo svědků pravdivosti příběhu Ježíše Krista a z toho vycházelo i jejich zvláštní, oddělené postavení ve společnosti. I když církev šířila protižidovské představy a předsudky, podle nichž se Židé podíleli na vraždě Ježíše Krista, zatvrzele jej odmítali uznat jako mesiáše, či že konspirovali proti křesťanům, poskytovala zároveň Židům jistou ochranu.

Židé byli vnímáni jako symbol Zla a Ďábla na Zemi, jako vrazi křesťanského boha. Společnost založená na náboženství na druhou stranu poskytovala možnost, jak se do většinové křesťanské komunity zařadit – nechat se pokřtít a přestoupit na „správnou“ víru. V mnoha případech docházelo ale také k násilnému převádění na křesťanství, poprvé během první křížové výpravy na konci 11. století: Židům byly „nabídnuty“ dvě možnosti: křest nebo smrt. "

Postupně docházelo k omezení života a vylučování Židů z většinové společnosti ,. vznikala ghetta,. Při jeho opuštění museli Židé nosit nějaké označení, ve žluté barvě – pro křesťany symbol odpadlka.

Omezování pokračovalo dál -"Od počátku 13. století bylo Židům zakázáno vlastnit, pronajímat si půdu i na ní pracovat. Spolu se zákazem živit se mimo ghetto řemesly představovala tato omezení jejich vyloučení z hospodářského života. Naopak pro Židy vyhrazenou činností, která pro křesťany byla označena jako nežádoucí a nečistá, se stalo obchodování s penězi a půjčování na úrok. Židovských finančníků však ostatní lidé hojně využívali, stejně jako panovníci, kteří si od Židů půjčovali nemalé obnosy peněz. Z této činnosti pramení dodnes užívané antisemitské osočování židů z lichvy., později vypovídání z měst.

Během novověku byla v evropských zemích přijímána ještě mnohá další omezení pro Židy, například omezování počtů Židů a jejich porodnosti, jiná byla uvolňována a rušena. Konečně až v polovině 19. století došlo ke zrovnoprávnění Židů s ostatním obyvatelstvem a Židé se mohli začlenit do většinových společenských struktur." atd.

https://www.ho­locaust.cz/

V odkazu najdete další názory na židy. Je jich kolem 20. .

https://www.od­povedi.cz/sear­ch?q=nen%C3%A1vis­t%20k%20%C5%BE­id%C5%AFm%20

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kepler

Možná někomu vadí, že se prohlásili vyvoleným národem, jsou schopní nejen jako obchodníci a bankéři. Představa židáčka, který každého sedře z kůže, úskočného a vychcaného hajzlíka… Já znal osobně jen jednoho Žida a ten vyráběl naprosto nedostižnou zmrzlinu, na kterou jsme se jako kluci sjížděli z okruhu pár kilometrů.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Nie je pravda tvrdenie: „lide nemají radi židy“, je to zovšeobecnené tvrdenie menšiny ľudí, akoby to tvrdili všetci. Ozaj, tvrdia to aj Židia? Podľa vašej otázky, to tak vyzerá.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Speed77

Jdi ke zdroji, na encyklopedii

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Antisemitis­mus#Prvotn%C3%AD_an­tisemitismus

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
paul1

Ne všichni Židé byli bohatí, ale ta nenávist může mít kořeny i v tom, že je jednoduché někoho označit za cíl nenávisti, zvláště když je bohatý a je možné ho o majetek připravit. Takto – uloupením – se bohatne nejrychleji. Stávalo se to i u jiných menšin.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
dubraro

Kdybych to tady napsal, mohl bych být potahován za antisemitismus.
Zkuste si sehnat knihu Alexandra Solženicyna Dvě stě let pospolu (dva díly). Je to dost dlouhé a nezáživné čtení, ale tam pochopíte, jak to chodí mezi Židy a jinými národy.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
nyjono

Kteří lidé?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Mc Merkurion

… no, nevím kteří, ale co mne se osobně týče, tak ortodoxní Židé nemají myšlením ohledně tolerance k ženám daleko k muslimům, tož tak (https://www.no­vinky.cz/zahra­nicni/amerika/cla­nek/ortodoxni-zide-odmitli-v-letadle-sedet-vedle-zen-242720 ) …

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

před 1161 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Metúšelach

A teď o té Karkulka. Tak jako o cikánech lžete a nadaváte jim cikáni ještě je nutíte že je to národnost. Cikán je od slova Cinkání protože když jezdili tak cinkali nosili zlatý,stříbrný šperky tak že zdálky cinkali. A začali jim nadávat cinkajicí lidi a pak začali jim nadávat cikáni. A teď je nutěj že je to národnost a Ani ROM neni jejích národnost Podle D N A JSI TO JDE KRÁSNĚ ZJISTIT. I ÚZEMÍ CO JIM PATŘÍ .POCHÁZEJI Z RODU METÚŠELACHŮ.

před 1369 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Neuvedl jste zdroj informací, takže není možné považovat za věrohodné

Etymologie z Machkova slovníku. Jsou uvedeny 2 varianty.

1. Cikán, staroslověnsky cigán – odtud cigánět = lhát.
Cikání přišli do Evropy přes byzantskou říši. Poprvé se objevuje v Byzanci jako (a)tsínganoi, což připomíná jméno jakési heretické sekty Athínganoi; spojení však není jisté.V historickém vývoji řečtiny nacházíme změnu th v ts.
Cíkáni se sami tímto názvem neoznačovali a jméno se nikde neobjevilo před tím,
než přišli do řeckého prostředí.

Cikáni sami se označuji Rom, Romani. Prý to je snad odvozené od jména, jímž obyvatelé byzantské říše sami sebe označovali a které nesli hrdě jako pokračovatelé římské říše, totiž od jména Romaioi.

2. Ale nejspíš je slovo převzaté z indického dóm, což je název pro příslušníky potulné kasty, ve všem podobné cikánům. V češtině došlo k záměně d v r.

Anglické jméno cikánů gypise i novořecké Tsingánoi je odvozené od Egypta. Řecké lidové vrstvy totiž ztožňovaly cikány s Egypťany. = Aigiptiony. Někteří totiž přicházeli z Egypta.

víc v odkazu

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-ma-pouzivat-rom-a-ne-cikan

před 1369 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Ještě staročesky

srovnej řecké tzikana a lainské. cinganus, zvněti = zníti, moravsky cvínit, dinět, cynkať. Slovensky – cengať, cvinčať, cvendzať.

cinkati je slovo zvukomalebné, klinkati Cvengati = cinkati, řinčeti, klirren. Nôž pohodený cvengnul.

cikán, příslušník kočovného kmene věnujícího se mj. věštění
..
V angličtině se uvádí stejný původ jako v češtině -
Gipsy, Gypsy Tzigane
cinkati, zvonit jingle atd.

České cinkat od cink, německého zinke – starý hudební nástroj. Slovo zinke má další významy – bílá skvrna v očích, nebo pětka v kostkové hře.

Něco z turečtiny – původ, který uvádí Metúšelach, je zkreslený, jak je vidět z tureckého odkazu.

V turečtině jsou Romové označováni různými jmény, což jsou verze anglického slova Gypsy v závislosti na regionu, ve kterém žijí. Někteří z nich jsou: Gypsy, Cingen, Cıngan, Çingan, Gypsy, Cingan a Cingane. Kromě toho se používají některé místní názvy třeba na Balkáně, kam se cikáni rozšířili . sou to místní ekvivalenty výrazů stříbro, kovář, cín, kovář, hudebník, výrobce lžící, horník.

Z toho plyne, že slovo nevzniklo z cinkat, ale šlo jen o pojmenování některého jedince podle toho, co dělal.

https://tr.wi­kipedia.org/wi­ki/%C3%87inge­neler

před 1369 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Dochy

„Cikán je od slova Cinkání "
hmmm tak tohle asi ne. Podobný výraz používá spousta dalších jazyků u kterých "cinkání“ zní ale úplně jinak.

před 1369 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
mosoj

Mluv za sebe!!!

před 1369 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Dochy

??? Tím jsi chtěl říct co? Nějak nechápu…

před 1369 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek