Proč při úplném zatmění Slunce Měsíc zakryje právě celý kotouč Slunce?

Zatím ještě nikdo docela neodpověděl na otázku. Náhoda tomu chtěla, že Slunce i Měsíc mají přibližně stejný úhlový průměr – 30 úhlových minut. Protože oběžné dráhy jsou mírně eliptické, tyto průměry se taky mírně mění. Když je Měsíc v apogeu, nastává pouze prstencové zatmění. Ale jinak je to opravdu jedinečný jev v celé Sluneční soustavě – prostě náhoda.

Tu otázku jsi položil „šalamounsky,“ takže není jasné, na co se vlastně ptáš. Možné odpovědi:

• Protože kdyby nezakryl právě celý kotouč Slunce, šlo by o neúplné zatmění.
• Protože žádné jiné těleso vhodné velikosti mezi Zemí a Sluncem není, jen ten Měsíc.
• Protože Měsíc obíhá kolem Země takovým způsobem, že se jednou za čas dostanou geometrické středy soustavy Slunce-Měsíc-Země do přímky (s Měsícem mezi zbylými dvěma tělesy).
• Protože … atd.

to ale přece není nic tak zvláštního. Zakryje, ale pouze na relativně malém kousku povrchu Země (šířka pásu zatmění nedosahuje ani 300 km). Kdyby byl Měsic o něco menší, nebylo by Slunce celé zakryté nikde. Navíc jednotlivá zatmění se také dost liší a závisí na poloze a vzdálenosti Měsíce.

Kdyby nezakryl, nebylo by to úplné zatmění…

😉 sorry, nedalo mi to 😉
Domnívám se že pro vzdálenost země-těleso a průměr těch těles není žádný fyzikální důvod (ve smyslu otázky). Zkrátka to tak vyšlo a my lidé jsme tomu přisoudili zvláštní význam už proto, že je to tak působivá podívaná… Na druhou stranu, kdybychom měli úplné zatmění každých 14 dní, bylo by to docela všední na to abychom se o to nějak moc starali…

„Kedysi dávno, keď ešte nežili ľudia…“ dalo by sa bájou, ale čo už…
Slnečné svetlo vytvára Mesačný tieň, dopadajúci na bod s Pozorovateľom na Zemi v okamihu, keď Mesiac pretína dráhu – priamku medzi Pozorovateľom a Slnkom,
vzhľadom na pomer veľkostí „nebeských telies“ a umiestnení Mesiaca na úsečke „Pozorovateľ " "Slnko“, kotúč Mesiaca sa javí voči pozorovateľovi väčší ako Slnko a úplne ho prekrýva, čo dalo podnet na vznik bájí o Vlkovi, Drakovi požierajúcom Slnko).
Tento bod na Zemi v skutočnosti pomerne malý (nepokrýva celú Zem) sa pohybuje spolu s grafikónom pohybu vesmírnych telies, preto tento úkaz (zatmenie Slnka) nie je každodenná údalosť

Iný variant vysvetlenia pre vás ako fotografa:
Zoberte si fotoaparát (oko pozorovateľa) do vzdialenosti 1 m dajte Mesiac s priemerom 1cm, namierte na Slnko s priemerom 100cm vo vzdialenosti 100m, cez objektív zistíte, že Mesiac zakryl Slnko

Dodatok:
„Tento jev je jedinečný v naší planetární soustavě. Proč?“ Pretože všetky ostatné planéty a ich mesiace sa nenachádzajú v tej „správnej“ vzdialenosti medzi Slnkom a Zemou v danom okamihu Ako Mesiac, keď zakrýva „výhľad“ na Slnko.
Z nášho pohľadu je to naozaj ojedinelý jav v našej Slnečnej sústave. Ale nie je to ojedinelý jav vo Vesmíre. Ani náhodný jav. Takýchto zatmení je určite viac.

Upravil/a: led

Je to souhra náhod, ale nebude mít dlouhého trvání. Měsíc se od Země pomalu vzdaluje a jeho zdánlivá velikost se stále zmenšuje. Za ár desítek tisíc let už uvidíme pouze prstencové zatmění.