Proč se lidé hádají v internetových diskuzích? Proč se vzájemně napadají? Jak na to (ne)reagovat?

Dobré je se takových horlivých diskuzí zdržet. Když vidím, že je to žranice na život a na smrt, tak radši uteču z té diskuze. Nemá to cenu, je to ztráta času.

Něco podobného se děje i tu, kdy jeden uživatel mě tu podobně napadá, vím, že to není nic příjemného, ale zas abych ztrácel hodiny čas řešením toho všeho, za to mi to nestojí. Řeknu svůj názor a prosím 🙂

Bohužel, do mnohých internetových diskuzí (nebo do téměř každé) vleze nějaký element, jehož záměrem je diskuzi zkazit, účastníky rozhádat a přitom vystavit na odiv šíři své vulgární slovní zásoby. Baví se tím? Měl špatný den? Nic jiného neumí?
Může jít i o člověka, který má vyhraněný, neměnný názor. Názor, který považuje za „svatý“. Je na to citlivý a už jen existenci jiného názoru považuje za nepřípustné. Nelze s ním diskutovat, protože toho není schopen. Nechce diskutovat. Chce slyšet, že s ním souhlasíte. Má k tomu vrozenou dispozici? Je tak vychován? Má z něčeho strach? Má ve věci, jíž se diskuze týká, nějakou velmi nehezkou zkušenost?

Že mám trapné příspěvky? „Opravdu mě mrzí, vážený, že u mých příspěvků zažíváte pocity trapnosti. Ale vždyť je nemusíte číst.“
Abych nekomentoval přenos? „Je mojí věcí, co budu komentovat a co nikoli. Vy na to nemáte vliv.“
Zkusit reagovat čistě na diskuzi samotnou. Útoky ignorovat a nepoužívat stejný způsob vyjadřování. Ustupovat pod takovým nátlakem z diskuze se nezdá správné. Pokud to agresor chtěl, tak dosáhl svého. Ale někdy to je nejmenší zlo. Internetová anonymita má i své zápory.
Do diskuzí, které jsou už rozhádané nebo jim to zjevně hrozí, se ani nazapojovat. Je spousta zajímavějších činností, než ztrácet čas v diskuzích bez úrovně.