Ehm, nevím jaké máš přestavy o našem systému, ale:
Zaprvé měřítko vzdáleností na tom schématu je dost špatné.
Zadruhé, poslat sondu takto kolmo stojí velmi mnoho energie. Kdybys chtěl opustit Sluneční soustavu, tak je potřeba rychlost 44km/s (za sekundu, ne hodinu). Pokud využiješ gravitační pohyb planet ( nemá smysl vysvětlovat podstatu, když se ptáš na základní věci, ale planeta je schopná urychlit sondu jako prak) tak se dostaneš na nějakých 12km/s sice to bude trvat déle, ale hlavně to bude možné.

Když totiž pošleš sondu, tak posíláš i palivo a sonda by pak vypadala jako velká nádrž paliva, kdy veškerou energii spotřebuješ jen na urychlení samotného paliva.

Například sonda Rosetta: http://i.imgur­.com/TUkKuhf.gif Pohyby a urychlení sondy jsou komplikovaně spočítány dopředu, aby byly co nejefektivnější, poté sonda už dělá pouze malé korekce.
Doplňuji:
Nevšiml jsem si doplnění, omlouvám se.
Energie Slunce je myšlen Sluneční vítr, což je v podstatě vítr, akorát ho netvoří vzduch, ale nabité částice vyvrhnuté z povrchu Slunce při erupcích.
Sonda by pak měla velkou plachtu(desítky metrů), kterou by využívala stejně jako plachetnice. Což by byl pohon celkem zdarma. Ovšem není to moc rychlé a nedá se to použít pro pohyb v blízkosti planet a hlavně se trajektorie nedá spočítat přesně, „nefouká“ totiž pořád stejně.

Upravil/a: Quimby

A pohánět ji bude co ?
Vesmírná sonda využívá gravitace planet , které ji svojí gravitací urychlují.
Doplňuji:
Ano, to všechno se dá vypočítat, když se to umí.

Upravil/a: mosoj

moc zjednodušená úvaha…primitivní pozemská sonda (Pioneer, Voyager…) má velmi omezené pohonné zdroje a využívá ke zrychlení gravitační prak – přitažlivou sílu obřích planet, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu…

Proč místo obvyklé cesty (modrá šipka) kolem všech planet ji nepošlou kolmo (žlutá šipka)? Nebylo by to kratší? Galaxie je přeci jako disk, ne?

Myslím, že si spíš myslel naši hvězdnou soustavu.
Tak jak tak, k čemu by bylo vyslat sondu někam, kde nic není? Největší výchylku od ekliptiky mají ledové planetky až za Kuiperovým pásem(40°), palanety max 7°, tudíž se skutečně jedná o něco jako disk. Gravitační síla slunce působí až 2 světelné roky daleko, tudíž ani nevíme, kde Sluneční soustava vlastně končí. Ptám se tedy znovu, proč vysílat sondu do prázdna, když je tolik věcí co by mohla skoumat?