Nevím kdo řekl tento citát, ale plně korespoduje s tímto kapitalistickým světem:„Není umění nasytit chudobné, je umění nasytit ty bohaté.“
Komunisti dokázali nasytit všechny vrstvy obyvatelstva.Ka­pitalisti dokážou nasytit pouze sebe (a ještě mají stále málo) a na ostatní vrsty obyvatel kašlou!!!!

Odvaha nespočíva v slovách, spočíva vo voľbe. Nie je zlé keď nemáš všetko. Zlé je, keď si neuvedomuješ, čo všetko máš. Veci sa nestávajú sami od seba, sú to výsledky alebo následky našich skutkov a rozhodnutí. Teš sa z maličkostí, lebo jedného dňa sa možno obzrieš a pochopíš že to boli veľké veci. Vždy sa sústreďte na to, kam chcete ísť. Nie na to z čoho máte strach. Niektoré dvere je dobré zatvoriť čo najskôr. Jednoducho preto, že ťa nikam neprivedú.

malá zbierka citátov :)

Ach, jo…
To byla otrava, jít do obchodu a vůbec se nezajímat o to, zdali tam prodávají bezpečné hračky pro děti, jídlo v restauraci má stejnou gramáž, složení a cenu v Aši jako v Praze.
Ach, jo…
To byla otrava mít ještě před maturitou, vyučením jisté umístění a připravené pracovní zařazení hned po prožitých posledních prázdninách!
Ach, jo …
Každý musel do práce a to si ještě mohl vybírat, zda přijme práci, kde se upíše třeba na 10 let a oni mu za to dají podnikový byt nebo nenávratnou půjčku na stavbu rodinného domku.
Ach, jo…
A ve spořitelně po narození potomka mu odepíšou z novomanželské půjčky 4.000,– Kčs
Ach, jo…
Například jistota, že pokud budu makat a neudělám průser, budu mít práci třeba až do penze, lidi neskutečně deptala…
Ach, jo…
Neskutečné násilí bylo pácháno na nemocných. Místo, aby byl vybírán regulační poplatek u lékaře a poté v lékárně včetně tučného doplatku jako v každé demokratické společnosti za léky, odbyli pacienta tím, že za jeden recept musel zaplatit jen jednu korunu a operační lůžko bylo vždy k dispozici jak pro otylého, tak pro štíhlého. Léky byly podávány personálem nemocnice a nemuseli jsme běžet do lékárny, kde to zaplatíme z vlastní peněženky, abychom dopřáli svým blízkým předepsanou léčbu lékařem při pobytu v nemocnici!
Ach, jo…
A co teprve vnucování sociálních jistot, že si můžeme s rodinou vyrazit na podnikovou dovolenou a vybrat si z několika nabídek, kde uhradil podnik polovinu ceny. A po odpracování 25 let v pracovním procesu měl člověk právo na odměnu a také při dosažení různých životních jubileí.
Ach, jo…
Ženský si vybrečely oči , když odcházely do důchodu po porození dvou dětí již v 55. letech. Kolik lidí tenkrát snilo o tom, aby mohli pracovat o 10 – 15 let déle.
Ach, jo…
Po operacích se dělo lidem také bezpráví. Zpravidla 6 týdnů se člověk zotavoval v nemocnici a poté doma. Vůbec mu nebylo dopřáno sladkého pocitu hrůzy, zda ho po návratu do práce hned nepropustí. A co teprve, když vás do půl roku po operaci poslali do lázní. A ti komunističtí tyrani nám nedali žádnou možnost finanční spoluúčasti. Ne přátelé, nedali nám možnost zaplatit si ani třetinu. Letci, horníci,policajti měli každoročně plně zdarma nařízeny lázně pro rehabilitaci organizmu.
Ach, jo…
Bylo to opravdu děsivé a devastující období našich dějin. Z lidí a hlavně z dětí se stala bezcitná zvěř. Za komunistů mladší vstávali v autobuse, aby pustili sednout ty starší. Dnešní mladí již znají svá práva v demokratické společnosti a pěkně zůstanou sedět. Tak to má být! Vždyť jsme si je tak v demokracii vychovali!!!
Ach, jo…
Již nikdy nechci zažít sociální jistoty ani morální zhoubu, atd., atd., atd., která tenkrát panovala!!! Konečně máme svobodu a nikdy se nevrátí ty špatné časy! Vždyť nám vůbec nevadí, že většina národa podvádí stát a okrádá nás všechny, jak se dá – své okolí, přátele, ba dokonce i rodiče! Vždyť my si rádi při léčbě v nemocnici zaplatíme léky a pobyt nebo také umřeme, když na nás nemá nikdo čas z ošetřujícího personálu! Vždyť my si rádi koupíme potraviny přesycené éčky nebo už prohnilé, aby se náš život maličko zpestřil! Vždyť my rádi vzděláváme děti za naše peníze už od školky, které neznají v dospělosti ani státní hymnu, natož pak český jazyk a matematiku, ale znají PARTIČKU a COMEBACK ! Vždyť my rádi pijeme alkohol a mluvíme svobodně a vulgárně, nejen mezi sebou, ale také na prknech, co kdysi znamenaly svět. Také v TV, rádiu a divadle – tímto nás hned v cizině poznají, jsme přece nejlepší – jsme Češi! Vždyť my víme, jak mít situaci pod kontrolou a budeme vždy stát za naším parlamentem a vládou, protože jsme teď konečně spokojeni a vyhovuje nám tento život ve svobodné společnosti, která nám to vše umožňuje a plně nabízí z výdělku těch, kteří si ještě neuvědomili, že je směšné chodit denně do práce. Vždyť stačí zajít občas na sociálku nebo někoho přepadnout a zajet si na dovolenou, zajít s kamarády do herny nebo někde zapařit a ráno zalehnout a odpočívat celé dopoledne. Žijeme přeci jenom jednou!
Co bude – " to neřeš !" To je přece skvělé žití v té naší zemičce, kde je vše dovoleno!!!! Tak čtěte dál svůj bulvár a koukejte na seriály, v tom je naše budoucno! Vědět, kdo s kým spí, kdo má nejlepší sex a jak často atd., atd., atd.!!!
Protože přesně tohle nás jedině zachrání!!! Vždyť jíž máme, co jsme chtěli, a zloději si žijí v klidu, přepychu a blahobytu.

• See more at: http://www.blis­ty.cz/art/71721­.html#sthash.IB3dPI5T­.dpuf

Vepište odpověď…

Ach, jo…
Nezapomeň přeposlat !!!!!!!
Ach jo…
snáď nechceme, aby sa úcta človeka k človeku vrátila, veď tento prehrešok komunistov sme už prekonali
Aké istoty v práci, na prácovisku myslieť na penziu?, nie týmto „bolševickym výdobytkom“ nie, práve dnes nachádzajú svojho adresáta sväté slová nesmrteľného Pepu Š. „Sloužit budu do roztrhání těla“
„Nebudu mysleti na svou pohodu,
jenom práci já chci žít,
vyznávat a dýchat ji,
ne, nebudu myslet na blaho své,
práci si věčně chci ctít,
mně práci a vám zisk,
s pozdravem Čest práci
vstávat a taky spát“

„Dôsledky 2.svetovej vojny“ treba si všimnúť závery Teheránskej, Jaltskej a Postupimskej konferencie o rozdelení povojnového rozdelenia Európy (sveta) medzi sféry vplyvu jednotlivých spojeneckých veľmocí.
veľmi zjednodušene v maturitnej otázke: http://oskole­.sk/?id_cat=56&cla­nok=4935

Dějiny určují výtězové. Před 30 lety se zde učilo něco jiného než dnes a jelikož zde nikdo toto nezažil a ani nemůžeme tušit, co se tehdy u něj dělo, můžeme pouze brát v úvahu, co se učí, tudíž vydírání mám v uvozovkách.

pro huxa
Správně píšete, DĚJINY URČUJÍ VÍTĚZOVÉ a proto nám dnešní modří ptáci stále vtloukají do hlavy v čem byli komunisti špatní.Ale co bylo za nich lepší, to už nám nechtějí říci.
Proč si myslíte, že před volbami vytáhnou represe komunistů z padesátých let a neřeknou nám v čem byli komunisti lepší v letech osmdesátých?PROTOŽE MAJÍ STRACH, ŽE BY STÁLE VÍCE LIDÍ VOLILO TY KOMUNISTY!!!

pro huxa
Ano, i dnes volím komunisty,protože za nich jsem se měl jako dělník lépe než dnes.Dneska je z dělníka jenom onuce, kterou mohou naši podnikatelé vydírat jak se jim líbí.
Jako dělníci, jsme prosadili ve fabrikách více našich požadavků a na naše požadavky vždycky vedení přistoupilo (i když kolikrát jsme to prosadili přes ROH).
Dneska má kapitalista (podnikatel) jen jedinou odpověď: „Když se vám to nelíbí, můžete jít.“
Takže opět jsme klesli na úroveň dělníků z první republiky.

Ano, ovšem dnes, oproti komunismu, můžeš i ty bez nějakých větších problémů se stát podnikatelem, živnostníkem a být sám svého štěstí strůjcem.
Dle mého ovšem ani jedna ideologie není ta nejpřínosnější, nejlogičtější by byla diktatura s diktátorem, který by Česku zasvětil celý svůj život, měl svůj tým odborníků, kteří by měli ještě pár lidí, kteří by jezdili po Česku a zjišťovali, co se přihodilo, ovšem tito všichni lidé by museli zasvětit všechen svůj čas pouze službě státu, ne jen osm, deset hodin denně pět dní v týdnu, tudíž by nesměli mít ani rodiny a žádný osobní život.

Zajisté, to je stejné, jako u voleb-musíš učinit jakési sebeobětování a neptát se, co bude nejlepší pro tebe, ovšem co bude nejlepší pro stát a navíc z dlouhodobého hlediska, čehož se ty ani já už nemusíme dožít.
Proto svoboda všech lidí v celku je pro celek velmi nevhodná.