Proč se tolik řeší, že někdo kouří? Co je na tom špatného?

ja jsem prestal a nevadi mi kdyz kouri druzi ..je to jejich zdravi …a navic kdyz jdu na pivo tak me to v hospodach nesvadi si zapalit protoze tady se nikde nekouri ..a tak vlastne s cigaretama do styku vubec neprijdu…
Doplňuji:
a nejen zdravi ale taky penize …si to spocitejte pokud nekdo vykouri dvacku dene …tak na kolik ho to prijde mesicne a co se da za ty penize poridit.....

Upravil/a: badisko

Špatného na tom je to, že kuřáci otravují svým kouřem všechny okolo.
Uvedu několik příkladů:
V práci pracuji s nekuřákama (teda i s kuřákama), kteří mě říkají toto:
Bydlí v poschoďovém paneláku.Oni sami nekouří ale kouří ti nad nimi i ti pod nimi.Takže ti nad nimi jim klepou z balkonu popel (neboť oni chodí kouřit na balkon) na veškeré prádlo co suší na balkoně a nebo když si tam sednou na kávu tak jim padá popel na hlavu.Od těch pod nimi zase jde všechen kouř nahoru, takže si nemohou nechat otevřené balkonové dveře, neboť veškerý kouř jde dovnitř.
Další příklad:
Kuřáci nejsou schopni hodit nedopalek do popelníku.Švagr měl obcho s potravinami a i když měl DVA popelníky přede dveřmi, tak každý kuřák cigaretu zašlápl a nedopalek donesl na botě do prodejny.Jemu pak hygiena nadávala, že se v prodejně kouří, protože po zemi byly samé nedopalky ( a mohl třeba několikrát za den zametat).
A další příklad:
Sice se na zastávkách nesmí kouřit a (někteří) kuřáci kouří pár metrů od zastávky, ale po přijetí dopravního prostředku (autobusu či vlaku) naposledy zatáhnou, nedopalek zašlápnou (opět ho přinesou na botě do dopravního prostředku) a kouř už vyfukují v autobuse či vlaku.
A v neposlední řadě kuřáci v některých zaměstnáních jsou na tom lépe než nekuřáci, protože když se zastaví dva kuřáci a kouří,TAK PŘECI KOUŘÍ , ale dva nekuřáci se už flákají (to všechno jsou argumenty mistrů kde jsem pracoval).Já jakožto nekuřák jsem dostal pokutu za to, že nekouřím, kuřáci nikdy potrestaní nebyli.
A nyní článek, který jsem psal již do několika novin na téma kouření:
Jsem nekuřák a jsem za to stále diskriminován. Začalo to již na vojně, kde byly přestávky na kouření a já jakožto nekuřák jsem musel vždy někam doběhnout, přinést, udělat, protože přece ostatní kouří a já nic nedělám. Pokračovalo to i ve všech zaměstnáních, kde jsem pracoval. Když se zastaví dva nekuřáci a hovoří spolu, tak se flákají, kdežto když spolu mluví dva kuřáci a kouří při tom, tak je to v pořádku, protože oni přece kouří. To byl vždy argument mistrů.
Pracoval jsem v závodě Transporta Úpice a tam před rokem 89 několik nekuřáků podalo na vedení závodu žádost, zda by nekuřáci mohli být nějak zvýhodněni, neboť promeškají méně času. Na to přišla odpověď od vedení závodu, doslova cituji: „Nekuřáci jsou zvýhodněni dvakrát, a to za prvé tím, že ušetří, a za druhé tím, že si sami šetří zdraví.“
Po revoluci jsem prošel několik firem a všude měli kuřáci více prostoru a výhod proti nekuřákům. Vyvrcholilo to ale ve firmě, kde jsem před několika lety pracoval. Na pracovišti se kouřit nesmělo a byla vyčleněna místnost na kouření. Bylo nás šest na dílně a pět jich chodilo každou hodinu na pět minut kouřit. Já ale musel pracovat. Tak jsem na mistrovi chtěl o půl hodiny delší přestávku nebo o půl hodiny chodit domů dříve (1 kuřák každou hodinu pět minut krát 6 hodin – to je 30 minut prokouřeného času).
To ale nešlo. A tak když kuřáci odešli kouřit, dal jsem si židli před kuřárnu a po tu dobu, co kouřili, jsem si četl noviny. Viděl mě mistr a dal mi pokutu a ještě mi řekl, že mohu být rád, že mě viděl jen on a ne nikdo z vedení firmy, protože za čtení novin v pracovní době je vyhazov!
Odvolal jsem se k odborům, ale tam se vůbec neřešilo, proč jsem to udělal, jen to, že jsem si četl noviny v pracovní době. Nakonec mi předseda řekl: „Když vám tedy jde o tu přestávku, tak si zapalte cigaretu a jděte mezi ostatní. Vždyť přece kouřit nemusíte, jen být s cigaretou mezi nimi.“
Tady vidíte, že diskriminovaní jsou nekuřáci. Ještě jsem nezažil, aby kuřák byl vyhozen za to, že v pracovní době kouří. Myslím, že začátek je ve firmách. Kdyby se v pracovních dobách nesmělo kouřit anebo museli kuřáci odcházet kouřit ven a prokouřený čas pak napracovat, byl by to určitě lepší donucovací prostředek proti kouření.
Doplňuji:
A ještě doplnění:
.Ženská, která kouří nejméně 20 let si ani neuvědomuje, že ji kouřem smrdí celé tělo, což znamená i spodní část těla (doufám, že mi rozumíte) a pro nekuřáka chlapa je pak i nepříjemné takové ženě provádět orální sex.Ono dvacetiletá ještě kouřem nesmrdí, ale čtyřicetiletá už ano.

Upravil/a: anonym

Aby úředníčci v Bruselu vykázali nějakou činnost za kterou jsou štědře placeni.

Protože je to dobrovolné huntování těla a normální je nekouřit,proto se to řeší.
Ale myslím, že ať bude obrázek sebehorší, kuřáky to neodradí. Budou kouřit ,škodit sobě i svému okolí dál.
Doplňuji:
Ale to přeci je vše o obchodu , proč by se to nevyrábělo, když to lidé kupují … kdyby to přestali kupovat -nebyl by odbyt a museli by přestat vyrábět..... ale to vše nese doba to je jasné . Ale nemusím přeci mít a dělat vše ,co se kde objeví.

Upravil/a: hanulka11

Naprosto souhlasím s dodatkem autora. Na světě existuje nespočet škodlivin, které se ale, narozdil od cigaret, za škodné nevydávají, ba naopak, což je kolikrát i mnohem nebezpečnější. Porovnejte zdraví dítěte, které ve třinácti pravidelně kouří a stejně starého dítěte, která několikrát týdně obědvá v mekáči. Ačkoliv každé postihuje jinou oblast těla, výsledně je to škodlivé podle mě stejně, až na to, že mekáč na své jedy láká pod nálepkou „zdravého“.
Jezte si odporné fast-foody, vozte si zadky v autě i při cestě do školy která je ulici od vás, seďte celý den v kanclu o počítače a cpěte se bagetama, dejte si toho panáčka párkrát o víkendech a pak se navážejte do kuřáka, co náhodou stojí u stolu vedle vás. Tohle opravdu nechápu.
Doplňuji:
oprava – sedí

Upravil/a: registrovana

Před tisíci lety se čokoláda sice nejedla, ale pil nápoj z kakaa. Cukr, respektive sladkosti doprovází lidstvo od chvíli, kdy se naučilo vybírat med, svařovat ovoce do marmelád, jíst sladké ovoce apod. Alkohol – škodí, ale je otázka množství.
Cigarety nejde jen o nikotin, ale mnoho látek které kouř doprovází.
A zřejmě u silnějších kuřáků na zdraví ze všech oficiálně dostupných drog nejhorší. A ve své podstatě – proč kouřit? Co bylo motivem první cigarety? Nebyla to jen touha si něco dokázat, protože jako osobnost ten dotyčný navíc neměl?
Je celkem zajímavé, že mezi vysokoškoláky dnes najdeme méně kuřáků než mezi učni.
Pro mne mladý kuřák je člověk se slabou povahou. Nemá na to, aby svému okolí dokázal, že je dospělý jinak, než zapáleným cigárem. Naštěstí – jsem víc v kontaktu s mladými, kteří svoji osobnost prosadí vedením různých kroužků, nějakýmo SOČ-kami apod.