anonym
Jak kteří – kantoři na gymplu v mých 13.
A jiní mi naopak tykají furt – i když jsou třeba mladší…
😉
led
Po skončení základnej školy prestala som byť dieťaťom a stala som sa
človekom, spoznala som to aj podľa vykania. Ale možno sme boli zvláštna
trieda na škole, kde nám učitelia vykali a my sme ich neoslovovali
súdruh/súdružka učiteľ/ka, ale pán/pani (a to boli, prosím, 60-te roky) a
fajčenie nám bolo povolené 100m od školy (vedeli, že nemá význam nás
trestať, pretože by sme aj tak hulili potajomky a zakázané predsa najviac
chutí, študent sa cíti tak dospelo, tak aj to fajčenie nás pomaly
prechádzalo, až sme s tým nakoniec prestali. Tak učitelia nenásilne
dosiahli svojho).
Funna
někdy na střední (14 let) a to ještě jak který profesor…něktří
vykali, nekteří tykali..a pokud myslíš naznámí lidé kolem mne, tak to si
fakt nepamatuju…ale taky tak nějak..a zase jak kdo…
Nevíteto?
Asi v 16 (prvák), naštěstí mi zatím moc lidí nevyká (mám radši
tykání) 🙂