Avatar uživatele
Zvědavý

Proč si Rusko nárokuje Krym? Proč ho chce?

Je mi jasný že to jsou prostě Rusáci, ale stejně. A proč to většině obyvatel Krymu nevadí ??

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: annas

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Jikra, Vr., Kulpix před 3908 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Odpoveď byla označena jako užitečná

Souvisí to s historií, .. neuvádím, komu původně patřil Krym.

Krym součástí Ruska

V roce 1783, po rusko-turecké válce, ovládla Krym ruská carevna Kateřina Veliká. Slavnou se stala její návštěva, při které se setkala s prvním správcem Krymu, knížetem Potěmkinem, a prohlédla si černomořskou flotilu v Sevastopolu. Potěmkin se snažil, aby vše vypadalo dokonale, ale obrázek prosperující země byl pouze povrchní – odtud pochází okřídlené slovní spojení „Potěmkinova vesnice“.

Jedinou možností, jak učinit z poloostrova trvalou součást Ruska, bylo přestěhovat sem příznivě nakloněné obyvatelstvo, nejlépe pravoslavného náboženství. Začali přicházet nejen Rusové, ale i Ukrajinci, Arméni, Bulhaři a Němci.

Už v roce 1825 byl korunou zakoupen první pozemek u Jalty za účelem zřízení letní rezidence pro cara Alexandra I. Tak začal velký rozvoj této oblasti. Alexandrův následovník Mikuláš I. zde postavil palác. Ten byl později zničen požárem, ale po Krymské válce dal vystavět následující car Alexandr II. nádherný palác Livadia.

Přítomnost carské rodiny lákala na Krym aristokraty a obchodníky, kteří přinesli do oblasti investice a prosperitu. Oblast Jalty se stala nejmódnějším letoviskem Ruska. Německé rodiny sem rozšířily znalost pěstování vína a knížata Golycin a Voroncov založila první vinice.
Stalinova hrůzovláda

Po 1. světové válce a bolševické revoluci vznikla v roce 1921 autonomní Krymská sovětská republika. Při Stalinových etnických čistkách trpěli silně jak krymští Tataři, tak i zdejší řecká komunita. V letech 1941–44 byl poloostrov okupován hitlerovským Německem.

V roce 1944 Stalin deportoval 220 000 krymských Tatarů a 70 000 Řeků do Střední Asie (většinou do Uzbekistánu) pod záminkou, že kolaborovali s Němci. Oficiálně také zrušil Tatary jako národ a Krym přišel o svoji autonomii. Odsunutí lidé či jejich potomci se mohli vrátit až v 90. letech.

Na jaře 1945 se v jaltském paláci Livadia uskutečnila známá Jaltská konference, na níž se sešli budoucí vítězové války: Stalin, F. D. Roosevelt a W. Churchill. Při jejich rozhovorech byla mj. nastolena myšlenka vzniku OSN.
Krym připojen k Ukrajině

http://www.mun­do.cz/krym/his­torie

V roce 1954 (v rámci oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku) daroval Nikita Chruščov Krym Ukrajině. Sám byl rodem Ukrajinec a nepočítal, že by se Sovětský svaz mohl někdy rozpadnout. V dalších desetiletích byla postavena řada sanatorií a hotelů a začaly sem proudit davy rekreantů z celého Sovětského svazu, ale třeba i z východního Německa.

Po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 připadl Krym Kyjevu, i když získal znovu autonomii. Protože většina obyvatelstva mluví rusky, hovoří se zde stále o možnosti připojení k Rusku nebo alespoň zavedení ruštiny jako oficiálního jazyka, zavedení moskevského času a ekonomické nezávislosti na Ukrajině.

http://www.mun­do.cz/krym/his­torie
– Scénář na ovládnutí Ukrajiny , jehož základní tezí je, že pokud se nám, tedy Rusku, nepodaří získat celou Ukrajinu, tak získáme alespoň její část. A když říkám část, tam nemám na mysli Krym, protože samostatný Krym je pro Rusko málo zajímavý, je to jen symbol, z hospodářského hlediska to není nic. Mnohem zajímavější je pro Rusko jakoukoli formou ovládnout východ a jih Ukrajiny, nebo vytvořit nějaký vazalský stát.

Proč jsou tyto oblasti pro Rusko zajímavé, kromě toho, že tam výraznou část obyvatelstva tvoří ruskojazyční Ukrajinci?
Je tam rozsáhlý průmysl, jsou tam doly jak uhelné, tak na železnou rudu.

Zdroj: http://zpravy­.idnes.cz/vla­dimir-putin-krym-rozhovor-janukovyc-fdt-/zahranicni.as­px?c=A140311_162636_zah­ranicni_pul

5 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?aramah, mosoj, Jikra, vagra, Odpovědi.cz Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
MK44

  1. Na Krymu jsou ruské vojenské námořní základny – už od dob Kateřiny II. Pokud by Urajina podepsala asociační smlouvu, vydala by se na cestu do EU (i když kdovíjak dlouhou) a do NATO. Ruské přístavy by se ocitly obklíčeny NATEm.
  2. Rusové obývají ekonomicky nejzajímavější oblasti nynější Ukrajiny. Černomořské pobřeží je významnou rekreační a tedy turistickou oblastí. Navíc, já bejt oligarcha, taky by mě stolicovalo, že na svou daču musím do jiného státu.
  3. Těžko si domýšlet, co chce většina obyvatelstva. Z dob samoděržaví a stalinistické diktatury vědí, kdy je třeba držet hubu…

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Drap

Jedna z věcí je, že Ukrajina by nemohla zdaleka fungovat tak jako dnes bez Ruska. Nechali se nachytat na řeči z EU, ale EU na to nemá a v současné době si to nemůže dovolit.Většině obyvatel n Krymu to samozřejmě nevadí, ba naopak to vítají, protože si dokáží představit jak by to pod Ukrajinou dopadlo. Nedí se jen spoléhat na pokřivené zpravodajství z našich médií.
http://gloria­.tv/?media=540709

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zzzzz

Protože většina obyvatel Krymu jsou Rusáci.

Tak snad příště nezačne nárokovat Karlovy Vary 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
mosoj

No jo jsou to Rusové jako ty jsi Čech !!

Není to tak dávno co jsem zde napsal že Rusko Ukrajině nedovolí jít tak jednoduše do EÚ.
Prostě zachraňuje co potřebuje za současné situace ve světě. Dokonce by se dalo říct že si bere co mu patří. Nicméně nevěřím, že by k tomu přistoupilo pokud by „západ“ nerozeštval celou Ukrajinu. Jsem zvědavý kdo tam teď půjde dělat pořádek a financovat jejich dluhy. Východní část chce k Rusku a to co zbyde si EÚ na hrb nevezme.
Dál nemá kam ustupovat. Nakonec i EÚ sklapla. Oni si to s USA vyříkají sami.
I pan Zaorálek ustal s ubohými projevy. Ukrajina ještě zažije velmi bídné časy i bez Krymu.

Naše média neinformují objektivně pokud vůbec informují. Nejdřív říkají že Putin mlčí a nakonec konferenci Putina s novináři uprostřed projevu přestali překládat !!!!!! ( naše média !).

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Majkl22

Rusko si Krym nenárokuje. To Krym se chce připojit z většiny k Rusku. Rusko zabírá strategická místa kvůli bezpečnosti do té doby, než se celá takhle patálie vyřeší. Ale určitě si Rusové Krym nenárokují :)

podívej se na www.movieface.eu :)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
petra15

Rusko ma mnohem vyssi zivotni uroven, nez Ukrajina. A tak kdyby se smelo hlasovat, tak by chteli vsichni k Rusku…
Doplňuji:
Krym byl vzdycky rusky…a az 1954 ho Chruscov „daroval“, a v r.1991 si ho nevzali zpet, protoze meli jine problemy…

Upravil/a: petra15

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Emefej

Stačí pohled na mapu a musí to být každému jasné.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
novaky

Klíčem je nerostné bohatství. To s sebou nese zkázu již po staletí. Nejhůře se má obyvatelstvo zemí, kde se těží diamanty nebo ropa. My máme štěstí, že černý uhlí a uran už došly. Jinak by rusáci neodtáhli. Ukrajina je prokletá země. Je bohatá na nerosty a má moře … bůh jim pomáhej. Okupanty budou muset snášet dlouho

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
petra15

Zvedavy
mas ty informace z manipulovaných médií ? (kazdý prece ví, jak to je)

před 3908 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Emefej

To, že byl Krym vždycky ruský máš odkud? Rád bych byl u toho, až bys to vykládala Krymským Tatarům.

před 3907 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
gagaga

ja tomu moc nerozumim, ale muze mi to nekdo porovnat s tim.. ( napriklad ) , kdyby po revoluci prisli sudetsti Nemci a chteli vratit to, co jim patrilo ?
je to nejak podobne ?
diky.. nechapajici -iv-

( nechapu, ale jsem s Klickem :) nebo : mozna prave proto ?
:)

  • iv-

před 3908 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
MK44

Se situací po revoluci (té zatím poslední – sametové) u nás to srovnat neumím.
Snad by se to dalo, tak trochu, přirovnat k situaci v Československu před Mnichovem. Sudetští Němci dělali brajgl a chtěli mermomocí připojit k Hitlerovu Německu. V duchu velkoněmeckého nacionalismu se cítili v prvé řadě Němci, příslušníky velikého národa. Že se po rozpadu Rakouska-Uherska ocitli v jakémsi Československu, když nebyli ani Češi ani Slováci, se jim nelíbilo. To samo o sobě lze pochopit. Oni se tu narodili jako Němci nebo Rakušani. Za to, že se sem jejich předkové natáhli (převážně) po Třicetileté válce, nemohli. Snadno podlehli Hitlerově propagandě a nedbali, do čeho to z demokratické republiky vlastně lezou. Byla hospodářská krize a Hitler sliboval …

Československo, alespoň v české části se mohlo odvolávat na historické hranice Českého království. Rusko-Ukrajinská hranice je zcela umělým výplodem z doby SSSR. Nerespektuje jazykové oblasti. Ono se o jazykových oblastech ani moc mluvit nedá. Už za cara, neřkuli později, probíhala rusifikace.

Na Krymu byl do roku 1783, kdy jej připojila Kateřina II. k Rusku, tzv. Krymský chánát, který byl podřízen Osmanskému Turecku. Hlavní skupinou obyvatelstva byli tzv. krymští Tataři – potomci různých „turko-tatarských“ národů obývajících JV Evropu mezi (pozdějším) Rumunskem a Kaspikem. Významnou složkou byli i Řekové, kteří zde zakládali města už ve starověku – to je poznat na jménech mnohých měst dodnes. Dále tu byli i Židé a nejspíš i slované ze sousedství. Po připojení k Rusku se sem nastěhovalo spousta slovansko-pravoslavného obyvatelstva (ale i Němci aj.) a Krym se stal základnou pro ruské černomořské loďstvo jakož i letoviskem carské smetánky.

Proč má Rusko zájem o Krym viz odpověď. Dodám jen, že v dnešní východní Ukrajině je významné průmyslové centrum, které nemá v západní Ukrajině obdobu. I zde převažuje ruština (ale mnozí obyvatelé asi sami nemají jasno, zda jsou Rusové, Urajinci nebo „míšenci“), ale proč se tato oblast za dob SSSR dostala do Ukrajinské SSR, by vyžadovalo zvláštní pátrání. Jisto je, že po rozpadu SSSR jsou jak Krym tak východní Ukrajina součástí Ukrajiny.

Dneska Rusko tamějším Rusům slibuje ekonomické zlepšení a může se opřít o ruské národovectví a nostalgii po velikosti Sovětského svazu. Koneckonců ti Rusové se tam narodili (asi většinou). Tak proč mají patřit k Ukrajině. A Rusko pochopitelně nemá zájem na šíření EU na východ. Putin se snaží udržet Ukrajinu k oblasti ruské dominance, tj. k oblasti bývalého SSSR. Jednáním o asociační smlouvě Putinovi pod nosem si EU a Ukrajina „moc dovolili“.
V případě roztržení Ukrajiny bude západní část, energeticky zcela závislá na znepřáteleném Rusku, hospodářsky velmi slabá a odkázaná na dotace Západu.

Francie a Británie nebyly ochotny válčit s Hitlerem kvůli Československu a souhlasily s připojením Sudet k Německu. A dneska? Kdo bude kvůli (převážně) ruskojazyčným oblastem chtít riskovat válku, v době jaderných zbraní, aby uchoval integritu Ukrajiny? – Jenže Hitler se po Mnichovu nezastavil…
A ruské menšiny jsou i v jiných postsovětských státech …

Takhle nějak bych to pojal.
(To jsem se ale rozkecal, gagaga. Schválně, jestli to dočtete do konce.)

před 3908 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
gagaga

ja to docetla…diky ..ale jsme na tom " hur " , nez jsem byla predtim..
:)

před 3907 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
MK44

Hůř? Tak jinak.
Nejde o nic podobného jako vracení majetku sudetským Němcům. To by se Krym musel přenechat krymským Tatarům a místním Řekům. Ti byli za Stalina namnoze vysídleni a po rozpadu SSSR se tam vracejí. To jaksi nemá v úmyslu ani Rusko ani Ukrajina.

Ve hře je to, že Rusové se jednak cítí ublíženi umenšením prostoru, který ovládali v minulosti. Trpí tím jejich ruské ego. Jednak mají strach z růstu území EU, potažmo moci „Západu“. Chtějí si udržet válečné černomořské přístavy (přístup ke světovému oceánu byl vždy pro Rusko problém) a získat zpět tradiční (od osmnáctého století) a nóbl rekreační oblast. Takže nejlépe získat zpět „svoje“ území. Za „své“ považují jakékoli, které už za carství obsadili. A do nějaké míry rusifikovali. Ponechám stranou, zda je napadlo považovat za své i to, co obsadili za dob SSSR …

Teď jde o to, zda Ukrajina bude patřit k nějakému novému SNS vedenému Ruskem (popř. se stane přímo součástí Ruska) nebo se sblíží s EU (a popř. tam později vstoupí) – což Rusko nedovolí – nebo se roztrhne na část, která se připojí k Rusku a na část, která asi zůstane na krku „Západu“ (bude hospodářsky slabá). Každopádně z toho může vzejít nebezpečná strkanice mezi Ruskem a „Západem“.

před 3907 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
gagaga

nechame se " prekvapit " :(
diky

před 3906 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost