Proč tak šíleně vyschlo Aralské jezero ?

**Tři vteřiny Wikipedie: **Citace „Do Aralského jezera ústí, resp. ústily dvě velké středoasijské řeky Amudarja a Syrdarja. V povodí Aralského jezera leží 3000 jezer. Klima je kontinentální. Průměrná teplota vzduchu v létě 24 až 26 °C, v zimě −7 až −13 °C. Průměrné srážky jsou 100 mm za rok. Vodní bilance se v 70. letech 20. století skládala z 5,9 km³ srážek, 54,8 km³ přítoku řek a 60,7 km³ odpařování. Sezónní kolísání hladiny bylo 25 cm a dlouhodobé do 3 m. Bylo tehdy čtvrté největší na světě. Na konci 50. let 20. století začala hladina klesat v souvislosti se širokým využíváním vody Amudarji a Syrdarji na zavlažování zemědělských ploch vytvořených v poušti a v 90. letech se tento pokles zrychlil. Přítok řek klesal postupně ze 63 km³/rok v roce 1960 na 12,5 km³/rok v roce 1990 a pouhých 3,2 km³/rok v roce 2003. Spolu se snižujícím se přítokem klesala nadmořská výška hladiny (z 53,4 m v roce 1960 přes 38,2 m v roce 1990 na 31 m v roce 2003) objem vody (z 1 083 km³ v roce 1960 přes 323 km³ v roce 1990 na 112,8 km³ v roce 2003) a rozloha (z 68 900 km² v roce 1960 přes 36 800 km² v roce 1990 na 18 240 km² v roce 2003). Do roku 2003 tak ztratilo 80 % objemu, ⅔ rozlohy a 22 m nadmořské výšky. Slanost vzrostla 6 až 12krát. Břehy postoupily o 150 km a nechaly za sebou 45 000 km² mořského dna, z jehož povrchu je každoročně rozfoukáno 100 Mt prachu. Při malém stavu vody už řeky nedotékají k současnému pobřeží, ale i tak zůstává Aral největším jezerem v oblasti“.

Co nedokázala příroda, dokázali sovětští odborníci za pár let.

Jako hlavní příčiny postupného vysychání jezera je nejčastěji uváděno nadměrné využívání vod z řek Amu Darja a Syr Darja pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však bezpochyby hrají také procesy související s kolísáním a změnami klimatu. Například pokud jde o teploty vzduchu, lednová teplota vzduchu pro tento region vzrostla v průběhu období 1960 až 1990 o celých 6 stupňů Celsia. Na druhé straně například pro rozložení červnových teplot vzduchu je patrný pokles teploty v okolí jezera. Voda má tedy zchlazující účinek a jezero výrazně ovlivňuje klima regionu v mezoměřítku. Postupné zmenšování vodní plochy tedy zřejmě bude snižovat její ochlazující účinek a urychlovat zánik jezera.
😕

Je šílené horko.

Kvúli šíleného horka neměly ani kravičky úplně apetit na travku a teď jsme proto bez mléčného tuku no a ejhle se podívejme na cenu másla, ta je taková kvůli tomu!?

Jinak obecně na vině je zde nízký přítok vody do jezera a to zejména z důvodu šíleného vedra a důsledků lidských snah o nápravy jeho příčin 🤷‍♂️🤷‍♂️🤷‍♂️