Prosím o pomoc ohledně dědictví. Poradíte?

Maličko upřesním Drapa podle podrobností v dotazu:
Podle mně dědí sourozenci rovným dílem (tj. každý třetinu). Po zesnulém ze sourozenců dědí jeho podíl jeho děti. Předpokládám že stav pozůstalých je: po prvním sourozenci 4 děti, po druhém sourozenci 2 děti, třetí ze sourozenců žije. Podle mně by pak měli dědit:
Děti 1: 1/12 + 1/12 + 1/12 + 1/12
Děti 2: 1/6 + 1/6
Sourozenec 3: 1/3

(třetí třída dle: http://www.pe­nize.cz/spotre­bitel/315043-dedictvi-prehledne-kdo-dedi-ze-zakona-co-s-dluhy-a-jak-dedictvi-odmitnout )

Bacha: Družstevní byt v osobním vlastnictví je poněkud protimluv. Ujasněte si to. Další podmínky pro družstevní byty neznám.
(edit: překlepy)

Upravil/a: Dochy

V podobných dotazech je potřeba používat přesné (správné) termíny/obraty.

Družstevní byt nemůže mít nikdo ve vlastnictví (nejde o osobní vlastnictví,
ale jen o vlastnictví), protože družstevní byt patří bytovému družstvu (BD).

V případě družstevního bytu se tedy nedědí byt.
Zdědit lze pouze družstevní podíl, k němuž se váže právo
na uzavření nájemní smlouvy ke konkrétnímu bytu.

V případě družstevního podílu a nájemní smlouvy by se dědici museli
nějak dohodnout, případně by musel rozhodnout soud
(BD totiž nemůže uzavřít nájemní smlouvu se sedmi dědici).

Jestli ale zesnulý požádal bytové družstvo o převedení bytu do vlastnictví
a BD mu byt převedlo, jde o byt ve vlastnictví, nikoliv o družstevní byt.

Pokud zemřel, svobodný, bezdětný, tak dědí rodiče. Pokud jeho rodiče zemřeli, tak dědí sourozenci. Všichni stejným dílem. To znamená, že pokud zbývající tři sourozenci žijí, tak každý jednu třetinu. Pokud již všichni zemřeli, mohou dědit synovci a neteře opět stejným dílem. Pokud tedy sourozenci zemřeli a zbylo celkem 6 synovců a neteří, dědí každý 1/6

​​​​​Jen pro doplnění…
Kdy je možno nakládat s dědictvím? Předpokládám, že termín družstevní byt v osobní vlastnictví znamená, že to byl dříve družstevní byt, který byl již převeden do osobního vlastnictví a nadále ho asi spravuje družstvo. V tomto případě můžete s bytem nakládat ihned po tom, co bude v katastru zapsán na dědice. (Po skončení dědictví pošle notář usnesení na katastr a ten provede změnu.) V případě, že je byt skutečně družstevní je třeba, aby bylo ukončeno dědické řízení a aby nabylo právní moci. S usnesením s doložkou nabytí právní moci musíte na družstvo a oni Vám tam na základě výsledku dědického řízení přijmou za člena a převedou členská práva spojená s nájmem bytu. Následně je můžete převést na třetí osobu. Žádná roční lhůta v této souvislosti neexistuje. Lhůty, které existují se týkají jen daně z nemovitosti a daně z příjmu, která se v některých případech hradí z rozdílu mezi cenou v době nabytí a mezi cenou dohodnutou při prodeji.

Co se týká daně z příjmu, tak aby se dědice tato daň netýkala musí splnit následující podmínky:

• Zděděný byt nebo členská práva musí dědic vlastnit nejméně pět let.
• Pokud dědic v bytě bydlí a byt je v osobním vlastnictví musí v něm bydlet alespoň dva roky bezprostředně před prodejem (to se netýká družstevních bytů).
• Dokonce u bytu v osobním vlastnictví to nemusí být celé dva roky pokud peníze použije k uspokojení vlastní bytové potřeby do jednoho roku po prodeji a bydlí v bytě bezprostředně před prodejem.
• Další důležitá informace, která se však netýká popsaného případ, ale týká se většiny ostatních (když dědí děti po rodičích), je skutečnost, že do těchto lhůt se započítává i doba kdy byt, nebo i členská práva vlastnil zůstavitel (ten co zemřel). Tato lhůta se však započítává jen v případě, že jde o postupné dědění. V tomto případě dědí sourozenci, synovci a neteře. Nejedná se tak o postupné dědictví.

Daň z nemovitostí se týká jen případu, kdy je děděn byt v osobním vlastnictví a nabyvatel je povinen podat daňové přiznání do konce ledna následujícího roku. Pokud probíhá dědictví ve více letech, je povinen podat daňové přiznání ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet prvního dne měsíce, který následuje po měsíci v němž usnesení o nabytí dědictví nabude právní moci.

Jinak odpověď Dochyho je správná. Vychází z ustanovení § 1637. Kdy v této skupině se dědí přesně jak uvedl. Jen bych ještě doplnil, že okruh dědiců by se mohl rozšířit v případě, že nejméně rok před smrtí zůstavitele by s ním někdo bydlel a vedl s ním společnou domácnost. Ten by měl potom nárok na stejně velký podíl jako sourozenci. Vše by se tedy nejprve rozdělilo na pět dílů.

Upravil/a: Herjulfson