Podle mě ano, oxid křemičitý ve skle se sloučí s NaOH za vzniku vody a
křemičitanu sodného, ale spousta lidí tady píše že ne, takže se
pletu?(neříkám že je ta reakce rychlá, ale i když pomalu, tak
probíhá)
Ten oděrek je opravdu malý, a už měsíce je stejný. A stým laboratorním
sklem jsem si všiml. Reagoval by ale taky s borosilikátovým?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? gecco před 3221 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
NaOH dlouhodobě narušuje povrch skla. Viz též úvod geccovy odpovědi a dále, zeptej se chemiků na to, jak vypadá laboratorní sklo, používané k vaření zásaditých sodných roztoků – je úplně neprůhledné. Ale je to rozhodně pomalejší proces nežli třeba působení fluorovodíku/kyseliny fluorovodíkové.
0 Nominace Nahlásit |
Ale jo, naleptá…
Proto se taky nesmí skladovat v prachovnicích – už bys tu sklenici nikdy
neotevřel…
😉
____________________________________
Jo – ale pokud jde o to akvárko, nepomůže to…
Musel bys celé akvárko v temperovací peci nahřát a opět pomalu
vychladnout, aby se sklo zbavilo vnitřního pnutí (případně) způsobeného
vrypem – pokud nejde vyměnit samotné sklo, vyměň akvárko, tohle může
prasknout kdykoli (ale taky nemusí)…
😉
Zdroj: _
Upravil/a: gecco
3Kdo udělil odpovědi palec? Emefej, chachar1922, Lamalam
před 3221 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dlouhodobým působením NaOH se povrch skla postupně pomalu narušuje. U hydroxidu draselného je to patrnější, laboratorní nádobí ve kterém se pracuje pouze s KOH se časem zakalí. V tavenině NaOH nebo KOH se sklo rozpouští velice ochotně už při 800°C.
Skleněné zábrusy opravdu zarůstají, ale tam bych to přičítala spíš působení alkalických uhličitanů, které vznikají reakcí hydroxidu se vzdušným CO2.
0 Nominace Nahlásit |
Dlouhodobým působením se povrch skla naleptává. Zajdi do libovolné laborky a nech si ukázat sklo.
0 Nominace Nahlásit |
nerozleptá…zeptej se učitele chemika, za tohle bych letěl od zkoušky až na dvůr
0 Nominace Nahlásit |
Houby rozleptá. Roztoky NAOH se vaří a skladují v obyčejných
železných nádobách. V případě potřeby z hlediska čistoty nerezových
!!! Ne že by to sklo nevydrželo, ale louh sodný je velmi nebezpečná látka
a sklo velmi křehké a rozbitné !!! Proto i pecičkový louh je
v železných sudech nebo v plastu z bezpečnostních důvodů.
Chemické sklo SIMAX je čiré ani se běžně nebarví. Když nic nebylo po
ruce klidně se v laboratoři do skla dal, že mowlo.
Koroze není leptání !
Na známky koroze by jsi si musel drahnou dobu počkat.
http://www.simax.eu/cz/sekce/32-sklovina-simax.html
Mizí mně odpovědi, ale znovu mohu odpovídat. To je zase nějaká novinka.
Upravil/a: mosoj
0
před 3221 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Janec – taky může být podstatný tvar a rozsah oděrku – několik
jemných škrábanců nemusí vadit, ale jeden hlubší může – koneckonců
je na vrypu (a tím vzniklém pnutí) založeno řezání skla (diamantem,
kolečkem…).
___
A důležité je i zatížení skla – velikost nádrže.
Zná pár dlouholetých akvaritů, kteří velké (hluboké) nádrže lepí
zásadně z vrstveného skla.
Mosoji – asi jsem se potuloval po laboratořích jiného typu, NaOH jsem
nikdy a nikde neviděl v prachovnici se zabroušenou zátkou – s jedinou
výjimkou, ´u mne´ – já si to vyzkoušel (už si nepamatuju, za jak
dlouho jsem to zkusil otevřít – a fakt to něšlo, po rozb;ití bylo
viděl, že hrdlo a zátka jsou slité; bylo mi tak 11–12)…
😁
A mimochodem – pokud jde o bezpečnost – např. kyselina sírová se ve
skleněných nádobách běžně skladuje, že, mosoji…
😁
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |