Setkali jste s ženou, která trpí syndromem týrané ženy?

Bohužel znám jednu takovou ženu,jednalo se o mou kolegyni z práce.Žel byl jsem skoro jediný který se jí snažil pomoct,klidný rozhovory,dokonce jsem jí sjednal schůzky se psychoterapeutem (neplést si s psychologem) Ale jak se říká,mohl jsem jí ukázat ty pomyslné dveře,vejít už musela sama,nenutit jí.
První moment to vypadalo že to zvládne,ale pak ten co to měl na svědomí se vrátil z lochu a začal jí dělat peklo.Jenže to už jsem nevydržel a toho maníka si podal,jenže nechal jsem se unést a skončil na kriplkáře.Vyfasoval jsem podmínku a přišel o práci ale na jednu stránku to mělo jeden pozitivní efekt,kolegyni se jakoby ulevilo,došlo jí že už jí neublíží ani nikomu jinému.
Chodí ted pravidelně k psychoterape­utovi,našla si nového partnera a je na velmi dobré cestě se z toho dostat. :)
Stačí nebýt lhostejný,nabídnout pomoct,ale do ničeho nenutit,jak zaznělo v jednom filmu „já ti můžu ukazát pouze dveře a směr,vejít jimi už musíš sama“

Na základě osobní zkušenosti mohu odpovědět, že jsem se s žádnou nesetkal.

… setkal,poznamenalo ji to dokonale,na toto téma se s ní raději už nebavim,vystříz­livěla a nyní jsou pro ni všici muži učiněný zlo …

Setkala, víckrát.

Podle mých zkušeností není vhodné ani jedno. Mluvte s ní o běžných každodenních věcech, nevracejte se k minulosti, ale neobracejte se ani k „zářné“ budoucnosti.
Buďte připravena – až (kdykoliv) bude dotyčná sama chtít – ji vyslechnout. Budete potřebovat hodně trpělivosti a síly.

Psycholog pomůže jen částečně, to hlavní – zpracovat trauma – bude žena muset sama. Hodně jí v tom může pomoci vědomí, že na to není sama, že kolem sebe má lidi, kteří ji mají rádi, a kteří jsou ochotni i připraveni jí kdykoliv pomoci.

Psycholog nikomu nepomůže, když dotyčná nechce sama, taky trpím, furt mě někdo podceňuje, pronásleduje, útočí se svou hlavou snad ze strachu a neporozumění alias arogancí, život je boj a když je někdo sám, tak to zpravidla mívá výhody a nevýhody.

Upravil/a: anonym