Spáchá přestupek „vzbuzení veřejného pohoršení“ i opilec, který se pomočí na veřejnosti?

I teta Wikipedie odkazuje na judikát NSS č.j, 2 As 69/2003 – 50, který veřejné pohoršení definoval podle 3 znaků (musí být spácháno veřejně, jednání musí subjektivně pohoršovat zpravidla více než dvě osoby, které budou tomuto jednání obvykle přítomny současně, a musí být v rozporu s tím obsahem mravnosti, na němž se společnost shoduje).
(pro pořádek: judikát je z r. 2003, tzn. za starého přestupkového zákona, ale „vzbudení veřejného pohoršení“ je pořád stejný přestupek).

Zdroj: http://www.elaw­.cz/judikatura/k-definici-podstaty-vzbuzeni-verejneho-pohorseni

Tak, krok po kroku.

To, že se někdo pomočí na veřejnosti, samo o sobě trestné nebude.

Pokud někdo prostě neudrží moč a pomočí si kalhoty, sukni, kilt, legíny atp., tak má, prostě a jednoduše, mokré – kalhoty, sukni, kilt, legíny atp. Pokud nebude, skrze to pomočení, ukazovat to, co má uprostřed jiné, než osoby opačného pohlaví (což je obecně zakázáno osobám obou pohlaví, ženským je, navíc, obecně zakázáno ukazovat i bradavky), za co by měl být trestně odpovědný? Že má mokrý spodek? To bys nemohl „venčit“ dementy, třeba, u kterých se taková „nehoda“ rovněž může přihodit, protože nemůžeš trestat (jen skrze pochcané gatě) ožralu a dementa nikoli – prochcaný spodek, jako prochcaný spodek, následek shodný.

Jinou věcí je, kdy a kde se namrdanec pomočí, protože když to, třeba, pustí na lavičce na nádraží, no tak to už je jiné Kaffee, protože přichází v úvahu trestnost pro přestupek ve smyslu ustanovení § 5 odst.1 lit.f) zák.o některých přestupcích, kterého se činec dopustí, jestliže znečistí veřejné prostranství, či veřejně přístupný objekt (inter alia).

Tady už je diarchie mezi namrdancem a dementem, totiž, diarchie v zavinění: dement je dement, je to choroba, úchylka, postižení, nebo tak něco, prostě, dement za to, že je dement nemůže, a proto na jeho straně není zavinění. Ale ožralec je ožralec, pokud si chtěl tak hodně přihnout z flašky lahve, měl si přihnout z flašky lahve doma ve skříni, jako Japonci, a pak si pochcat tu skříň, doma, vlastní. Jestliže si takto hrubě zavdal z flašky lahve na veřejnosti, nebo sice ne na veřejnosti, ale pak na tu veřejnost šel, měl a mohl předpokládat, že se nebude s to kontrolovat, mimo jiné také v tom, kdy a kde močku vypustí.

Veřejné pohoršení? To už Ti, v základu, napsal Pepa. Já to doplním: musí jít o obecně přijímané kriteriony mravnosti, nikoli o subjektivní úhel pohledu, a k tomu nesmí být úhel pohledu ovlivněn vkusem. Většina společnosti se, pořád, shodne na tom, že prochcaný, uválený a poblitý ožralec na lavičce v parku není v pořádku, třeba. Ale jenom prochcaný ožralec, který kráčí po chodníku? Pokud mu není vidět to dole, tak čím pohoršuje? Že má mokrý spodek? A když spadne, ne ožralec, třeba stařec, nebo tělesně postižený, do potoka tak, že bude mít rovněž mokrý spodek? To je prostě málo.

Ještě mne napadá možná trestnost skrze odporný pach, který se z prochcaného ožralce bude linout. Ne venku, na chodníku, v parku atp., ale třeba na tom nádraží. Tam už by mohlo jít o naplnění skutkové podstaty veřejného pohoršení, protože většina společnosti nevnímá čpící pach moči za něco, co by se mělo tollerovat.

Jinými slovy, je to moc obecné, musel bys být konkrétnější, konec konců, předmětem trestního práva je skutek, takže bys musel přijít s přesným skutkovým popisem, a pak by se dalo přesně odpovědět.

Podle mě se narušení občanského soužití (to je přestupek) dopustí i střízlivý člověk, pokud bude močit na veřejnosti.