Nevím přesně, co je Ti na tom nejasné (a koukám, že už je po testu),
ale třeba se Ti bude moje odpověď hodit aspoň na test opravný.
Takže sloveso detestar znamená nesnášet. Je to úplně normální
pravidelné sloveso končící na -ar, takže se v přítomném čase
časuje
detesto
detestas
detesta
detestamos
detestáis
detestan
Používá se pak tvar příslušné osoby podobně jako v češtině. S tím
slovesem se může pojit podstatné jméno (Detesto los exámenes. = Nesnáším
písemky.), sloveso v infinitivu (Detesto tocar el piano. = Nesnáším hraní
na piano.), případně i zájmeno (La detesto. = Nesnáším ji.). Pravda jje,
že se sloveso detestar zas až tak moc nepoužívá, protože je opravdu hodně
silné (vyjadřuje velkou nenávist). K vyjádření toho, že něco vůbec
nemám rád (o čemž česky často expresivně řekneme, že to nesnášíme),
se použije sloveso gustar, viz níže.
Sloveso gustar využívá neosobní vazby. Je to podobné jako v češtině
vazba líbí se. Když chceš vyjádřit kladný vztah třeba k fotce, řekneš
Mně se líbí tahle fotka (neřekneš Já líbím tuhle fotku.) Tvar líbí
zůstane pořád stejný a měnit se budou akorát ta zájmena – Mně se
líbí fotka. Tobě se líbí Maruška. Jí se líbí Francie. atd. Stejně je
to se slovesem gustar. Toto slověso ovšem znamená jednak, že se mi něco
líbí, ale také, že to mám rád. Podmětem té věty je to, co se líbí, a
člověk, jemuž se ta věc (osoba, činnost apod.) líbí, bude předmětem
věty. Pokud tedy budeme chtít třeba říct, že máme rádi zmrzlinu, jsou
tyto možnosti:
Me gusta el helado. = Mám rád/ráda zmrzlinu. Chutná mi zmrzlina.
Te gusta el helado. = Máš rád/ráda zmrzlinu. Chutná ti zmrzlina.
Le gusta el helado. = Má rád/ráda zmrzlinu. Chutná mu/jí zmrzlina. (Také
máte rád/ráda zmrzlinu, chutná jí/vám zmrzlina, pokud je to se zájmenem
usted.)
Nos gusta el helado. = Máme rádi/rády zmrzlinu. Chutná nám zmrzlina.
Os gusta el helado. = Máte rádi/rády zmrzlinu. Chutná vám zmrzlina.
(vztahuje se k zájmenu vosotros)
Les gusta el helado. = Mají rádi/rády zmrzlinu. Chutná jim zmrzlina. (Také
máte rádi/rády zmrzlinu, chutná vám zmrzlina, pokud je to se zájmenem
ustedes.)
Mění se tedy jen to zájmeno (mně, nám, jim atd.),a le tvar gusta ani zbytek věty se nemění. Za slovesem gustar může být buď podstatné jméno v jednotném čísle, nebo vlastní jméno (Me gusta Teresa. = Líbí se mi Tereza), dále také sloveso v infinitivu (Me gusta bailar. = Rád/Ráda tancuji.), případně zájmeno v jednotném čísle (Me gusta todo. = Všechno se mi libí.).
Pokud chci vyjádřit, že se mi líbí (mám rád/ráda) něco, co je v množném čísle, bude tam místo GUSTA tvar GUSTAN, jinak je vše stejné. Jde o to, jak jsme si řekli, že to, co se někomu líbí nebo co má rád (např. zmrzlina) je podmět, takže sloveso s tím musí jít ve shodě. Když tedy podmět bude mít množné číslo, třeba LAS MANZANAS, tak sloveso musí mít taky množné číslo. (Me gustan las manzanas. – Mám rád/ráda jablka. Te gustan las manzanas. – Máš rád/ráda jablka. atd.)
S tím slovesem se dají vyjadřovat i různé významové odstíny.
V následujících větách samozřejmě lze zájmeno „me“ nahradit
jakýmkoliv jiným zájmenem, viz výše.
No me gusta nada el color verde. No me gustan nada los plátanos. = Vůbec
nemám rád zelenou. Vůbec mi nechutnají banány.
No me gusta el color verde. No me gustan los plátanos. = Nemám rád zelenou.
Nechutnají mi banány.
No me gusta mucho el color verde. No me gustan mucho los plátanos. = Nemám moc
rád zelenou. Moc mi nechutnají banány.
Me gusta un poco el color verde. Me gustan un poco los plátanos. = Mám trochu
rád zelenou. Trochu mi chutnají banány.
Me gusta el color verde. Me gustan los plátanos. = Mám rád zelenou. Chutnají
mi banány.
Me gusta mucho el color verde. Me gustan mucho los plátanos. = Mám moc rád
zelenou. Moc mi chutnají banány.
Když chci o něčem říct, že to mám strašně rád (v češtině
často říkáme, že něco milujeme – třeba Miluju prázniny), použijeme
sloveso ENCANTAR. (Me encantan las vacaciones.). To sloveso má jinak stejné
tvary jako GUSTAR, tj.
Me encanta el chocolate./Me encantan las vacaciones.
Te encanta el chocolate./Te encantan las vacaciones, atd.
Akorát u slovesa encantar se používají běžně jen vazby vazby bez mucho, nada apod., to by šlo jen ve velmi expresivních větách třeba v literatuře, kde by to byl umělecký záměr, ne normálně.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek