Avatar uživatele
MiKu

Stalo se vám někdy, že jste si mysleli, že něco říkáte pouze v duchu, ale řekli jste to nahlas?

Mě jo, třeba když mi o dva roky starší šéfka (ředitelka) nabídla po fakt dlouhé době tykání a já se najednou slyším, jak říkám (a ještě k tomu takovým lehce sarkastickým tónem) „no konečně!“ 😉

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? gecco před 3422 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
gecco

Jasně…
😉
Občas přemýšlím nahlas – doma je to OK, ale ´mezi lidma´ občas sklízím podezřívavé pohledy…
___
Ovšem – to je houbeles proti jedné příhodě ´z kdysa´ – v dobách, kdy HF ještě nebylo až tak obvyklé jsem vyřizoval telefon – na ulici, v dešti – a su zvyklý u telefonování chodit, jenže opodál byl výkop, takže jsem přecházel jen tak tři kroky tam, tři kroky zpět (v dešti, chodí sem-tam, něco si k tomu mrmlá…).
Tím jsem zaujal náhodnou okolojdoucí chodkyni tak, že do toho výkopu málem zahučela ona..
😉

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
anonym

Ale ano. Jednou jsem manželce chtěl říct, že uvařila výbornou večeři a přitom jsem ji řekl: ty krávo, zkazila si mi celý život!
Ne ještě se mi to nestalo!
P.S. Berte to jako vtip. 🙂

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
pusinka50

Jejda, kolikrát!! 🙂 Doma si průběžně povídám pro sebe nahlas a kolikrát mi něco uteče z pusy i na veřejné ulici ve městě. Většinou jsou to nadávky na masy lidí, na lidi, kteří mi náhle vlezou bez omluvy do cesty třeba v Obchodním centru nebo na MHD atp.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

V prípade, že si poviem „pozor, toto nesmiem povedať“ tak v zmysle Murphyho zákonov, práve toto poviem. Preto som sa naučila, tak ako „Dalibora nouze naučila na husle hrát“, že nesmiem myslieť na to, čo nechcem povedať, ale na to, čo chcem povedať.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek