Strach nebo dominance?

Nejspíš se cítil dobře, i když byl v rozpacích ze změny..

Mám na to svou nepodloženou teorii. Když jsem kdysi přivedl domů fenečku, bobíška malého, tak se mně pár prvních dnů furt počurávala do postele. ne příliš dlouho, ale i tak to člověka štve, protože většinou chce mít v posteli sucho. Přemýšlel jsem, proč to dělá a bedlivým pozorováním jsem z jejího chování vydekukoval teorii, že je nevyrovnaná z neznámého. V mozečku měla jakýsi dosavadní život, ale v tu chvíli její instinkty již nejspíš statečně bojovaly se skutečností, že moje postel bude asi její novou boudičkou, domovem. A tak se tam uvolnila a značila, aby se ve svých instinktech přesvědčila (kdyby se na místě objevil predátor, jistě by na ni zaútočil a instinkty by opět daly signál, že „o domov“ asi nepůjde). Přes všechny vlastní pochyby z „neznámého“ se tedy v postýlce jako takové mohla cítit cool a čůráním do ní se mohla snažit stát se její součástí, či tímto způsobem postel na svou přítomnost a spokojenost pozvolna připravovala.

Podobně tomu mohlo být i s „vaším“ pejskem. Mohl být nevyrovnaný z neznámého, cítit jistou nervozitu či možná přímo strach, samozřejmě, ale na druhou stranu mu ve vaší náruči mohly instinkdy napovědět, že s vámi půjde o cosi nového, zajímavého, bezpečného, vycítil příležitost nového života, kdy přes strach a nejistotu z neznámého se díky instinktům cítil dobře právě v té konkrétní náruči a v následné touze opakovat tuto situaci si tě označil, nalo se uvolnil a pěkně si tě celou počural, to se stává. Dokonce si myslím, že právě REAKCE na akci zvířete je pro něj ZÁSADNÍ a zároveň je pro něj odpovědí, jaký život následně povede. (;

Mezi námi, není nic krásnějšího než se v teplé a přívětivé náruči uvolnit, až počůrat. Tolik živočišného tepla… Uznej sama, že v týhle rovině ještě nemusí jít o žádnou dominanci. (;
Venkoncem, kolikrát za život ses setkala s dominantním labradorem, potažmo s DOMINANTNÍM ŠTĚNĚTEM LABRADORA? (;(;